Už pátý ministr zdravotnictví bude řídit boj české vlády s koronavirovou pandemií. Adama Vojtěcha (za ANO) vystřídá nejspíš politik nominovaný koalicemi Spolu a Pirátů se STAN, které ve volbách získaly většinu v Poslanecké sněmovně. V kuloárech se nejvíce mluví o místopředsedovi TOP 09, poslanci a lékaři Vlastimilu Válkovi.
Přestože konkrétní plán zatím koalice nepředstavily, je už teď jasné, jaké hlavní problémy je čekají. Zástupci ODS, TOP 09, KDU-ČSL i Pirátů se starosty se současnou vládou nesouhlasí v rušení bezplatných testů proti koronaviru. Řešit budou muset také urychlení očkování a přemýšlet nad zavedením povinné vakcinace vybraných profesí, stejně jako nad otázkou uznávání protilátek jako důkazu bezinfekčnosti.
Nejostřeji kritizuje nová většina ve sněmovně právě to, že od příštího pondělí si budou muset lidé preventivní testy proti covidu-19 platit sami. Bezplatné budou jen tehdy, pokud je nařídí hygienická stanice nebo lékař.
Představitelé obou koalic dokonce připouští, že po nástupu nové vlády by mohly být testy znovu bezplatné. „Nedomnívám se, že to bylo správné rozhodnutí,“ říká poslanec ODS, lékař Bohuslav Svoboda. „Vláda si myslí, že to lidi dovede k očkování. My se ale nedomníváme, že by to mohlo být účinné,“ dodává politik, který je členem Anticovid týmu vytvořeného koalicí Spolu jako stínové ministerstvo zdravotnictví pro otázky koronaviru.
Jeho slova potvrzuje i další člen týmu, poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. „Bylo by dobré uvažovat o tom, zda nevrátit proplácení testů zpět. Nedokážu ale předvídat, jak to dopadne. Zatím jsme nedebatovali o tom, co dělat, když vláda bezplatné testování zruší,“ vysvětluje.
I v koalici Pirátů se starosty panuje názor, že zrušení bezplatného testování je chyba. „Budeme kvůli tomu více slepí, nebudeme vědět, jak velká virová nálož populací prochází. Preventivní testy bych nechal hrazené, i když je otázka, jestli z veřejného zdravotního pojištění,“ vysvětluje senátor Karel Zitterbart (za STAN), jeden z členů vládního týmu pro oblast zdravotnictví, který před volbami jako své adepty na ministerské posty navrhla koalice Pirátů a starostů.
Zhoršující se epidemická situace v Česku
Čísla, která ukazují, jak se v Česku vyvíjí epidemie, se výrazně zhoršují. Ústav zdravotnických informací a statistik dokonce upozorňuje, že země je na tom momentálně hůře, než ukazovaly nejrizikovější scénáře. Zatímco předminulý pátek přibylo za jediný den 1780 případů, minulý pátek to bylo už 4224. Nárůst případů za sedm dní se během jednoho týden zdvojnásobil. Přibývá také pacientů, kteří kvůli covidu-19 potřebují hospitalizaci. Na jednotkách intenzivní péče minulý pátek leželo s koronavirem 137 lidí, což je o 25 více než před týdnem.
Zachovat bezplatné testy doporučila vládě i Mezioborová skupina pro epidemické situace pod vedením epidemiologa Petra Smejkala. Ta původně fungovala jako poradní orgán vlády, teď je nezávislým sdružením expertů. Testování je podle ní hned po očkování druhým nejefektivnějším nástrojem boje s nákazou. Ministr Vojtěch ale prohlašuje, že když si budou muset neočkovaní lidé platit za testy pro cestování nebo návštěvu restaurace, zvýší to jejich motivaci se naočkovat.
Ačkoliv se proti koronaviru očkuje už od konce loňského roku, odborníci i ministerstvo upozorňují, že proočkovanost je stále nízká, což ukazuje i evropské srovnání. Česko je devátou nejhorší zemí v Evropské unii v počtu podaných dávek v přepočtu na obyvatele. Alespoň jednu dávku vakcíny dostalo 57 procent lidí. Experti upozorňují, že k zastavení šíření viru je nutné naočkovat alespoň 75 procent populace.
Počet lidí, kteří se nechávají očkovat, navíc v posledních týdnech klesal. Trend se obrátil teprve v minulém týdnu, kdy šíření epidemie výrazně zrychlilo a vláda oznámila, že neočkovaným nebude proplácet preventivní testy. V pátek si pro první dávku vakcíny přišlo přes devět tisíc lidí, zatímco předchozí pátky to bylo méně, mezi čtyřmi až pěti tisíci.
Protilátkové testy bez ohledu na WHO
Změny by nová vláda chtěla provést i v prokazování bezinfekčnosti obyvatel, tedy v systému známém pod zkratkou O-N-T. Ta symbolizuje očkování, prodělání nemoci a testování. Koalice Spolu uvažuje o tom, že ho rozšíří o další bod, o test na protilátky. Lidé s dostatečným množstvím protilátek by mohli být považováni za bezinfekční, přestože by nesplňovali ostatní podmínky - 180 dnů po prodělaném covidu, 14 dní od druhé dávky očkování anebo negativní test na koronavirus.
Takový postup ale Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje. Uznávání protilátek proto nedoporučila ani klinická skupina ministerstva zdravotnictví. Vědci se zatím neshodli na tom, jak vysoká by hodnota protilátek měla být. Z jednoho testu navíc nelze vyvozovat, jak dlouho taková imunita může vydržet.
„Stále o tom diskutujeme s odborníky. Náš názor bude vycházet z toho, jak budeme od nich přesvědčení, která cesta je správnější. Každá má své chyby i svůj efekt. Je to předmět k diskusi, ale není to věc, která by byla absolutně uzavřená,“ vysvětluje Svoboda z ODS.
Aspirant na ministerský post Vlastimil Válek pak v pořadu Prostor X uvedl, že je podle něj v Česku mnoho lidí s příznaky covidu, kteří si sami nařídili karanténu, ačkoliv nešli na test. Následně u nich test odhalil protilátky, ale protože nemají předchozí PCR ani antigenní test, nelze je považovat za bezinfekční.
„Mají dva důkazy, že prodělali covid, a měli bychom se k nim chovat stejně jako k těm, co na to mají papír. Chceme o tom debatovat s odborníky vlády, epidemiology a vakcinology. Buď nám řeknou, že se mýlíme, nebo že máme pravdu. V takovém případě to pojďme zavést,“ vysvětlil Válek.
Po covidu bezinfekční až rok
Koalice Spolu chce navíc prodloužit trvání bezinfekčnosti po prodělání covidu, ze 180 dnů od pozitivního testu až na jeden rok. Ani to se však nezamlouvá předsedovi České vakcinologické společnosti Romanu Chlíbkovi. „Dostupná data se rozcházejí a pohybují se mezi šesti až dvanácti měsíci. Je proto otázka, zda balancovat na hranici dat. Mně přijde jako největší jistota kombinace covidu a za šest měsíců očkování,“ prohlašuje.
Měnit nechce nová vládní většina přístup k povinnému očkování vybraných profesí. Některé země, například Francie, ho zavádějí pro zdravotníky. Česko je proti. „Dlouhodobě říkáme, že by očkování mělo být dobrovolné. V situaci, v jaké jsme, nepovažujeme za rozumné stanovovat to jako povinnost,“ říká lidovec Výborný.
S tím souhlasí i senátor Zitterbart za STAN. Tvrdí ale, že sám by se nebránil tomu, aby pro zdravotnický personál tato povinnost platila. „Na druhou stranu se obávám, abychom tím ze sociálních služeb nevyhnali pečovatelky a zdravotní sestřičky, které potřebujeme,“ popisuje svůj postoj.
Zástupci obou koalic se shodují, že po nástupu nové vlády lidé pocítí zlepšení komunikace ministerstva. „Dopředu budou informováni o každém rozhodnutí, které jim podrobně vysvětlíme a zdůvodníme. To se teď neděje, rozhodnutí přicházejí náhle a zdůvodnění jsou nulová. Lidé chtějí vědět, proč se zavádí opatření. To bude zásadní rozdíl v našem přístupu,“ slibuje Svoboda.
Také Zitterbart očekává, že rozhodování ministerstva bude pro lidi lépe srozumitelné. „Chceme lidem vysvětlovat, proč naše kroky děláme. Lidé budou opatření dodržovat, když budou dávat logiku,“ říká. „Takže spíše méně opatření, ale vynutitelných,“ popisuje expert starostů na zdravotnictví.
