Už jen podpis prezidenta Miloše Zemana stačí k tomu, aby poslanci, senátoři a někteří další lidé měli jasno o výši svého platu pro nadcházející měsíce. V Senátu totiž ve středu dopoledne neprošla žádná změna ohledně poslaneckého návrhu na úpravu platů.
Základní plat zákonodárců tak bude podle zákona o platu představitelů státní moci od 1. ledna 2019 celkem 82 400 korun hrubého. Dosud je to 75 900 korun hrubého. Kdyby poslanci do systému platů nezasáhli, plat by naskočil na 90 600 korun hrubého.
Postup poslanců a vlády hájila v Senátu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. "Chtěla bych vás požádat o podporu zákona ve znění předloženém sněmovnou. Nechceme tak skokové navýšení platů, jaké mělo být," uvedla Maláčová.
Řada senátorů měla k postupu poslanců a ministrů výhrady, ovšem nebylo jich nakonec tolik, aby poslaneckou verzi vrátili zpět k dalšímu projednání. A to přesto, že vrácení doporučil senátní hospodářský výbor. "Debata o platech je sledovaná médii a je mnohdy emotivní. Vláda se ale pokusila o nesystémové řešení," vysvětloval postup výboru senátor Vladislav Vilímec s tím, že platový systém se netýká jen politiků, ale také soudců a řady dalších profesí. "Nejde jen o ústavní činitele," podotkl.
Zároveň požadoval, aby vláda nesystémově nezasahovala do zákona o platech. "Pokud vláda vidí problém ve skokovém navýšení platů, tak my v hospodářském výboru navrhujeme toto navýšení rozložit do tří let," řekl Vilímec.
Oberfalzer: Budeme si muset hledat druhou práci
Senátor Václav Láska chtěl předejít debatě senátorů i případnému vrácení novely s připomínkami a navrhl, aby senátoři schválili návrh přesně ve stejné podobě, jak jej poslali poslanci. Na jeho návrh proto senátoři hlasovali, že se nebudou návrhem vůbec zabývat. Pro hlasovalo 32 senátorů, ke schválení bylo potřeba 34 hlasů.
Následná debata senátorů ukázala, že příběh o zvyšování a snižování platů, jak ukazuje parlamentní projednávání, dělí politiky na několik názorových skupin. Jedna z nich prosazuje, aby politici do určování platů zákonodárců a dalších lidí zasahovali, druhá naopak říká, že toto zasahování je vždy na škodu.
Senátor ODS Jiří Oberfalzer prohlásil, že je proti postupu poslanců, který označil za čirý populismus. "Existoval vzorec, že platy zákonodárců jsou trojnásobkem průměrného platu v nevýrobní sféře. Vždy se ale naskytly nějaké okolnosti, například povodně nebo hospodářská krize, při kterých docházelo k sebeomezení mezd zákonodárců a dalších osob. Šlo o to, ukázat, že když je zle, umíme se uskrovnit," vysvětloval senátor s tím, že se situace změnila a mělo by dojít k rozmrazení platů.
"Zatímco jiné platy rostly, my jsme je měli zmrazené. Tak nastal současný platový skok," uvedl Oberfalzer a stěžoval si, že novináři píší o zvyšování platů politiků, aniž by upozornili, že politici je měli dlouhodobě nízké. "Máme platy zmrazovat, i když je konjunktura?" ptal se senátor. "Jestli to půjde tak dál, skončíme na průměrných platech a budeme si muset hledat druhou práci," řekl.
Když se ale poslanci měli domluvit, jestli změnu zákona vrátí poslancům, ukázalo se, že jich není pro vrácení dostatek. K opětovnému odeslání poslancům bylo potřeba 33 hlasů, ale v Senátu se jich našlo jen 32. Teď je tedy na tahu prezident.
