Praha - Přestože Česká republika bývá často označována za krajinu bezvěrců, vydá stát na podporu církví 1,4 miliardy korun ročně. Většina těchto peněz jde na platy duchovních, pouze 6,5 % na provozní náklady a opravy církevního majetku.
Přitom řady věřících se rychle tenčí. Ještě při sčítání lidu v roce 2001 se k církvím a náboženským společnostem přihlásilo přes 3 miliony obyvatel. O deset let později jich ale bylo už pouze 1,4 milionu.
V současné době má právo na financování ze státního rozpočtu 17 církví a náboženských společenství. Na základě deklarace z roku 2010 byla výše finanční podpory do roku 2014 zmražena na fixní částce 1,4 miliardy korun.
Zmiňovaná deklarace ale není závazná a církve tak mohou podle zákona kdykoliv požadovat vyplácení vyšších částek. Výše finanční podpory se navíc neodvíjí od počtu věřících, nýbrž od počtu duchovních.
Na rozdíl od počtu věřících se ovšem řady duchovních v Česku poměrně rychle rozrůstaly. Během deseti let každoročně přibylo v průměru 130 farářů, pastorů a kazatelů na současných 4892.
Štědrý systém rozdělování finanční podpory tak nahrává do karet především menším církvím a náboženským společnostem. Například Apoštolská církev se během deseti let co do počtu duchovních zdvojnásobila z 90 na 183. Řady jejich věřících se ovšem zvětšily pouze o jednu třináctinu jejich počtu v roce 2001.
Nastává tak zajímavá situace, kdy duchovní velkých církví obstarávají nepoměrně větší počet věřících než malé církve. Například na jednoho kněze římskokatolické církve připadá 340 věřících, na jednoho evangelického dokonce 363. Naopak jeden duchovní Jednoty bratrské se stará pouze o 19 oveček.
Podle tiskové mluvčí České biskupské konference Zuzany Burdové je současný počet římskokatolických kněží nedostačující. Jeden kněz nezřídka obstarává více farností. Přesto římskokatolická církev nechce počty duchovních rozšiřovat direktivně ani v případě, že by došlo k přijetí zákona o majetkovém vyrovnání.
Spolupracovník StB biskupem
Současný systém je nastavený tak, že počítá s přijetím zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Podle něho by si zmiňovaných 17 církví mělo v průběhu šedesáti let mezi sebou rozdělit téměř šedesátimiliardovou kompenzaci.
Skutečnost, že jsou mezi nimi i církve, které byly registrovány teprve po roce 1989, se nejčastěji zdůvodňuje tak, že tyto církve sice existovaly i po roce 1948, nemohly ale být z politických důvodů oficiálně uznány.
Konkrétně se jedná třeba o Apoštolskou církev (registrována v roce 1989) nebo Luteránskou evangelickou církev a. v. Druhá jmenovaná se v roce 1995 odštěpila od Slezské církve evangelické a.v. (SCEAV), kterou vedl biskup a bývalý spolupracovník StB Wilhelm Stonawski. Přestože byl v roce 1991 odvolán, na jeho místo byl záhy dosazen jiný bývalý spolupracovník StB Vladislav Volný.
Finanční podpora pro buddhisty, hinduisty a muslimy
V případě, že by poslanci na podzim navrhovaný zákon neschválili, by mohlo dojít k situaci, kdy by na finanční podporu od státu od roku 2013 dosáhly další čtyři a v průběhu následujících pěti let dalších pět církví.
Pokud by prokázaly, že počet jejich členů odpovídá minimálně 1 promile obyvatel ČR (přibližně 10 tisíc), musí jim být toto právo přiznáno. Jedná se o například o Církev Křesťanská společenství (KAES), hnutí Hare Krišna, hinduisty nebo muslimské obce.
O kolik by se musely navýšit finanční prostředky ze státního rozpočtu, přitom není jasné. Ministerstvo kultury totiž nemá k dispozici informace o počtu duchovních těchto církví a náboženských společenství. Navíc hranice 10 tisíc členů je pro většinu církví registrovaných po roce 2002 těžko dosažitelná.
Tu by mohla překročit KAES. Podle pastora církve KAES Petra Rýgla ale společenství zatím neuvažuje o tom, že by o finanční podporu požádalo. Hranici jednoho tisíce oveček by nejspíš probořili i muslimové, buddhisté nebo hinduisté.
Navíc pokud zákon o majetkovém vyrovnání nebude přijat a právo na financování ze státního rozpočtu získají další církve, budou muset být i tyto církve zapojeny do případných jednání o nové podobě zákona o vyrovnání.
