Praha - Státní pozemkový úřad (SPÚ) zatím obdržel šest výzev k vydání zemědělských pozemků o celkové výměře 197 hektarů.
Pozemky se nacházejí v katastrálních územích hlavního města Prahy, kraje Vysočina a Středočeského kraje, uvedla mluvčí Pozemkového fondu Monika Machtová.
Státní podnik Lesy České republiky obdržel devět výzev k vydání lesních pozemků, uvedl mluvčí firmy Zbyněk Boublík.
Jednu výzvu k navrácení majetku podle Machtové obdržel také Diplomatický servis, který spravuje a pronajímá státní nemovitosti zahraničním zastupitelským úřadům.
"Výzvy, které Lesy ČR dosud obdržely se týkají pozemků, které se nacházejí v katastrálních územích Středočeského, Západočeského, Jihočeského a Jihomoravského kraje," upřesnil Boublík. Rozlohu požadovaných lesů neuvedl.
Církve a náboženské společnosti mohou o vydání majetku žádat celý letošní rok. "V tuto chvíli nelze odhadnout, kdy dojde k vydání rozhodnutí o vydání zemědělské nemovitosti," podotkla Machtová.
Vracet církvím by se podle kvalifikovaného odhadu mohlo asi až 30 000 hektarů zemědělské půdy, uvedl v polovině ledna ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček.
Lesy ČR blokují církvím asi 142 000 hektarů pozemků
První pole by mohly být církvím vráceny již v horizontu několika měsíců. Včetně nejsložitějších případů by podle Šťovíčka mohlo vracení pozemků skončit nejpozději do konce roku 2016. Lesy ČR blokují pro církevní restituce celkem asi 142 000 hektarů lesních pozemků. To představuje zhruba 11 procent lesů, na kterých hospodaří.
Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi nástupem komunistů k moci v roce 1948 a 1. lednem 1990.
Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve získat jako vypořádání finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát naopak církvím postupně přestane během 17 let hradit platy duchovních, nyní jim dává asi 1,4 miliardy korun ročně.
Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči přibližně o 2500 budov, 175 000 hektarů lesa a 25 000 hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR).
Valná většina zabaveného majetku patřila římskokatolické církvi. Z údajů, které ČTK poskytl SPÚ, vyplývá, že vracet církvím by se mohlo také takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahuje také na asi 120 bytových domů, tři kláštery a stejný počet zámků a několik set rybníků.