Církev v kryptě na hřbitově pořádala hostiny. Správa jí kvůli tomu smlouvu vypověděla

ČTK ČTK
2. 11. 2021 17:18
Správa pražských hřbitovů vypověděla pravoslavné církvi smlouvu o užívání krypty na Olšanských hřbitovech v Praze. Podle správy církev kryptu, která je kulturní památkou, poškozovala a udělala si z ní sklad, jak uvedl Radiožurnál. Zástupci církve podle něj výpověď odmítli jako politické rozhodnutí. Podle Deníku N důvodem výpovědi bylo mimo jiné to, že církev v kryptě pořádala hostiny.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený Radiožurnálu řekl, že podzemní krypta bude nyní jen v režii správy hřbitovů, kapli bude církev dál využívat v nějakém lépe kontrolovatelném režimu.

Pravoslavnou kapli, pod níž je pochován mimo jiné první československý premiér Karel Kramář, užívala i s kryptou pravoslavná církev desítky let. Podle smlouvy, kterou má Deník N k dispozici, je uživatelem kaple spolek Pravoslavná církevní obec v Praze Žižkov.

Podle ředitele Červeného krypta zejména při několikadenních pravoslavných svátcích trpěla, dým ze svící poškozoval její vnitřní malby a kryptu zakrýval stan. Věřící se na hřbitově podle něj chovali nevhodně, což vadilo ostatním návštěvníkům.

"Během Velikonoc si tam postavili stánky, pódium, kde sloužili bohoslužby, a chovali se, jako by to na hřbitově nebylo. Neupíráme věřícím právo slavit náboženské svátky, ale musíme hledat rovnováhu mezi provozem hřbitova, zájmy pozůstalých a funkcí kaple," řekl Červený. Doplnil, že církev se o kapli a přilehlou oblast dlouhodobě špatně stará.

Kaple s kryptou je postavena v typickém pravoslavném architektonickém slohu, její základní kámen byl položen 11. září 1924 a o rok později, 22. listopadu, byla vysvěcena. Výzdoba je dílem ruských umělců působících v Praze a v západní Evropě.

Pravoslavní Pražané začali sbírat peníze na stavbu hřbitovní kaple již před první světovou válkou. Po vzniku Československé republiky pak našly v Praze útočiště tisíce emigrantů z Ruska zmítaného občanskou válkou a velkou pomoc záměru vystavět na Olšanech kapli poskytl ve 20. letech i pravoslavný Čech a první ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář. Peníze na stavbu přišly také ze Srbska.

 

Právě se děje

Další zprávy