Praha - Desítky až stovky milionů korun ročně plánuje katolická církev investovat do sociálního bydlení, pokud pro vznik takové instituce vláda připraví zákon. Uvedl to generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Tomáš Holub.
Investice do sociálního bydlení by podle něj měly být jednou z možností, jak využívat peníze získané z finanční náhrady v rámci církevních restitucí. Zákon o sociálním bydlení se připravuje, podle plánů vlády by měl platit od roku 2017.
"Výše investic záleží na legislativním rámci, který bude dán. Chceme být proto součástí legislativního procesu, abychom mohli ovlivňovat jeho podobu," doplnil Holub. Podpora sociálního bydlení se slučuje se záměry investic, které církev deklarovala, tedy musejí mít etický rozměr a dlouhodobý charakter.
Předseda ČBK kardinál Dominik Duka podepsal dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, ve kterém ho požádal o zapojení zástupců ČBK do přípravy zákona.
"Ztrátou bydlení a chudobou je v ČR ohroženo až 100 tisíc lidí, zadluženost rodin přesahuje bilion korun a odhaduje se, že lidí bez domova je 40 tisíc," řekl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Katolická Charita se podle něj o sociálně slabé začala starat záhy po roce 1989, zřídila stovku zařízení od nocleháren, azylových domů po právní poradny.
"V posledních letech na Západě běžný trend sociálního bydlení ale chybí, protože tu pro něj není legislativa," řekl.
Charita ČR se inspirovala u zahraničních institucí a ráda by zprostředkovávala kontakt mezi lidmi a vlastníky bytů, kteří by sociální bydlení mohli poskytovat. Na rozdíl od zahraničí ale charita získává byty spíše od soukromníků než od obcí.
"Staráme se přibližně o 8000 klientů ohrožených ztrátou bydlení. Zákon ale musí definovat, co je to sociální bydlení, jakých skupin se to týká, jaká bude podpora těch, kdo budou sociální bydlení poskytovat. Zákon musí deklarovat, že jde o sociální službu," uvedl Curylo.
Obce nemají motivaci
V současné době je sice možné využívat služeb azylového domu, neexistují ale pro celé rodiny, takže když se rodina dostane do finanční tísně, jde matka s dětmi do jednoho a muž do jiného. V krizi je ale potřeba i to, aby rodina zůstala spolu, nastartovala nový život, my je chceme dva tři roky doprovázet, pomáhat jim řešit exekuce, i třeba ztrátu partnera, vypočítává ředitel charity.
Program sociálního bydlení by měl být zajímavý i pro vlastníky domů třeba ve vyloučených lokalitách. Nezisková organizace jim garantuje, že nepřijdou o nájem. V zahraničí funguje třeba model, kdy stát majitelům bytů, kteří je poskytnou pro sociální bydlení, doplácí částku do tržního nájmu.
"U obcí je to horší, ty nemají motivace, chtějí mít klid," říká. Pokud se někde obyvatelé bojí příchozích sociálně slabých skupin, je možné sociální bydlení řešit novou výstavbou, která by moha sloužit i třeba pro mladé rodiny; počítá se, že v takových bytech lidé nebydlí dlouhodobě, ale právě třeba zmíněné dva tři roky.
