Cifršpioni loni zajistili "jen" dvě miliardy. Neměli jsme žádný velký případ, vysvětluje jejich šéf

Lukáš Prchal Lukáš Prchal
12. 4. 2018 10:53
Finanční analytický úřad, který bojuje s praním špinavých peněz, se loni oddělil od ministerstva financí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ÚOKFK

Praha - Finančně analytický úřad (FAÚ), který bojuje proti praní špinavých peněz, loni zajistil 2,1 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou úřad ve čtvrtek zveřejnil. V roce 2016 přitom FAÚ, který v té době ještě spadal pod ministerstvo financí, zajistil téměř 4 miliardy, které mohly pocházet z trestné činnosti.

"Neměli jsme žádný případ, který by byl významný v množství zajištěných peněz tak, jak se to dělo v letech minulých," vysvětluje meziroční pokles v objemu zajištěných peněz ředitel úřadu Libor Kazda.

Finanční analytický úřad, jehož pracovníkům se přezdívá cifršpioni, zaznamenal historicky veliký úspěch v roce 2015, kdy zajistil skoro 6 miliard korun.

"V roce 2015 jsme měli případ se škodou 3,4 miliardy a zajistili jsme tyto peníze. Takže ty dvě miliardy ročně jsou standardní, když není nějaký velký případ," vysvětluje Kazda, který za největší úspěch za rok 2017 považuje právě osamostatnění se od ministerstva financí a bezproblémový vznik nového úřadu.

Podle hrubých odhadů udělaných po roce 2010 se v Česku každoročně vypere přes 100 miliard korun pocházejících z trestné činnosti. "Praní se ale nedělá pouze prostřednictvím finančního systému, což je naše práce. Jsou i případy, na kterých dělají policie a státní zástupci a kde se také odhalí peníze pocházející z trestné činnosti. Takže existuje spousta dalších případů, které nespadají k nám," říká Kazda.

Cifršpioni loni dostali 3524 oznámení o podezřelých transakcích a podali 539 trestních oznámení. Jde tak o podobné číslo jako v předchozích letech.

Úřad loni odhalil například podvodnou kryptoměnu ycoin a jejímu provozovateli zmrazil miliony korun a statisíce eur, které hlavně přes sociální sítě vylákal z důvěřivých investorů, jimž sliboval výdělek.

Finanční analytický úřad před kryptoměnami dlouhodobě varuje, podle něj může jít o finanční bubliny, které mohou prasknout, a připravit tak lidi o investované úspory.

 

Právě se děje

před 12 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy