Praha - Jediný rozdíl je v tom, co hlásí cedule na vratech. Jedna budova se jmenuje léčebna dlouhodobě nemocných a druhá domov důchodců. Jinak dělají obě zařízení totéž: pečují o seniory.
Sestry tam lidem podávají léky, polohují pacienty a dezinfikují zdravotnické prostředky. Zaplaceno přesto dostane každé zařízení jinak. "V léčebně zaplatí ošetřovatelskou péči pacientům pojišťovna, v domově musí senioři odevzdat skoro celý důchod," popisuje současnou praxi mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.
Nespravedlivá praxe by se teď měla změnit. Ministerstvo práce přichází s návrhem, jak financování ústavů srovnat. Zdravotní a sociální systém chce propojit. "Péče o seniory tak začne být placena podle stejných kritérií. Bez ohledu na to, jestli lidé leží v léčebnách dlouhodobě nemocných, nebo v domovech seniorů," potvrzuje Habáň.
Třetina seniorů v eldéenkách zdravotní péči nepotřebuje
Dávno podle něj neplatí, že by se v nemocničních „eldéenkách“ nacházeli jen lidé se zdravotními problémy, a naopak v domovech důchodců jen soběstační senioři.
To ostatně potvrzuje i Asociace českých a moravských nemocnic. Třetinu lůžek v nemocnicích podle ní zabírají lidé, kteří ve skutečnosti žádnou zdravotní péči nepotřebují. Jen se pro ně stále nenašlo místo v domově důchodců.
Naopak čtvrtině seniorů v domovech důchodců zdravotní péče schází. Šéf nemocniční asociace to přiznal na letošním Žofínském fóru, které se zabývalo otázkami zdravotnictví.
Seznam "ošetřovatelských" výkonů sestaví VZP
Se změnami by se mělo začít ještě letos – nejprve jen tím, že ministerstvo zdravotnictví navýší domovům důchodců platby za ošetřování seniorů. V dalším roce pak vznikne seznam speciálních "ošetřovatelských" výkonů, které budou pojišťovny ústavům proplácet.
"Příkladem takového výkonu může být třeba polohování ležících pacientů," říká Jiří Schlanger - bývalý náměstek ministerstva zdravotnictví a člen meziresortní skupiny, která má propojení systémů na starosti.
Seznam vytvoří Všeobecná zdravotní pojišťovna. Její šéf Zdeněk Kabátek už Hospodářským novinám přiznal, že na něm začala pracovat.
Peníze poplynou i opačně
Peníze ale poplynou i opačným směrem. "Příspěvek na péči, který dnes dostávají jen domovy důchodců, bude vpuštěn i do zdravotnických zařízení," potvrzuje Habáň.
Vyřeší se tak i problémy eldéenek, v nichž stále leží senioři, kteří už nemocnici nepotřebují, ale kterým rodina stále nevyřídila místo v domově důchodců. "Takoví senioři u nás často leží i týdny," potvrzuje ředitel Jesenické nemocnice Jan Jedlička. Také pod jeho nemocnicí působí léčebna dlouhodobě nemocných, má 34 lůžek.
Později chce jít ministerstvo ještě dál: nárok na peníze by měly mít i rodiny seniorů. "Podporovat by se měla začít i péče poskytovaná neformálně, prostřednictvím rodinných příslušníků nebo jiných pečujících," potvrzuje mluvčí resortu. Rodina jen bude muset předem prokázat, že splňuje určité technické požadavky.
Změny se podle ministerstva práce dotknou až 170 tisíců lidí – tolik seniorů ošetřovatelskou péči potřebuje. Další budou postupně přibývat. Počet osmdesátiletých se během čtyřiceti let zvedne až čtyřnásobně. Jen v Praze bude žít podle demografů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy více než 66 tisíc seniorů nad 85 let.
Znásobí se proto i výdaje na jejich péči - ze třiceti miliard, které dlouhodobá péče stojí dnes, poskočí až na šedesát miliard. O propojení zdravotního a sociálního systému už se proto pokoušela i vláda Petra Nečase. Změny ale nakonec neprosadila.
