Přes třicet let byl uznávaný americký model, že borelie žijí v klíštěcím střevě a ve chvíli, kdy klíště začne sát, borelie přejdou ze střev do slinných žláz a odtud pak se slinami do hostitele. Jenže českobudějovický tým mladých vědců v čele s Radkem Šímou zjistil, že to je úplně jinak.
Co jsou borelie?
Borelie jsou bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích, které se dokážou přizpůsobit životu v různých hostitelích. Hlavní rezervoár borelií se nachází v ptácích a hlodavcích, odtud přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do ptáků, hlodavců, ale i dalších savců včetně člověka. V každém hostiteli borelie mění svůj povrch, obrazně řečeno převléká svůj kabát, tak, aby ji nerozpoznal imunitní systém. To je také důvod, proč badatelé nemohou zacílit protilátku proti této bakterii. Toto převlékání borelii trvá nejméně 24 hodin.
Zdroj: Biologické centrum ČR
"V roce 1987 proběhla v USA studie, kdy do klíšťat píchnuli látku, jež způsobí, že z nich vytečou sliny. Problém ale je, že ty sliny nejsou úplně čisté. Společně s nimi vyteče třeba i střevní obsah. V těchto slinách našli autoři studie nějaké borelie a začali tvrdit, že se do člověka dostávají přes sliny klíštěte. My si však myslíme, že pocházely ze střev, a vše tomu nasvědčuje," vysvětluje pro Aktuálně.cz Radek Šíma důvod, proč je mýtus tak letitý.
"Udělali si kolem toho takovou ‚sexy příhodu‘, jak borelie cestují ze střeva do slinných žláz a pak se slinami do hostitele," dodává.
Jenže, jak zdůrazňuje, také ve starších studiích z počátku 80. let vědci tvrdí, že ve slinách klíštěte nic nevidí. Na "scestí" uvedl badatele až zmiňovaný výzkum. "My vlastně nepřicházíme s ničím novým a revolučním, spíše tvrdíme to, co už se zapomnělo a co tvrdili původní výzkumníci," dodává.
Čeští vědci v budějovickém Biologickém centru si připravili infikovaná klíšťata a zkoumali je nenasátá a v různých fázích nasátí - po jednom, dvou a třech dnech. Brali z nich slinné žlázy a střevo a počítali v nich borelie. "Ve slinných žlázách jsme je prostě nikdy neviděli, zatímco ve střevech jich jsou desetitisíce, jsou toho úplně plná," vysvětluje parazitolog.
"Celá desetiletí jsme nemohli borelie ve slinných žlázách klíštěte najít a hledali jsme pro to různá vysvětlení. Naši mladí kolegové se nebáli zpochybnit autority a podali přesvědčivé důkazy o tom, že k přenosu borelií nedochází přes sliny. Je to bezesporu významný objev," sdělil pro stránky Akademie věd ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer.
Český objev zásadně změní strategii vůči klíšťatům a přípravu účinných látek proti borelióze. Kvůli výsledkům amerického výzkumu se dlouhou dobu cílilo na různé molekuly ze slin a mělo se za to, že borelie využívá schopnosti klíštěcích slin, které jsou schopné měnit imunitní reakce v kůži.
"My si však myslíme, že sliny nehrají ve vztahu k boreliím důležitou roli, a nemá tudíž smysl na ně cílit. Hledáme spíše molekuly ve střevech, které jsou důležité pro vývoj borelií a pro jejich množení," nastiňuje Radek Šíma.
Borelie přecházejí do hostitele hned. Ale 24 hodin nejsou nakažlivé
Vědci z Biologického centra vyvrátili i další mýtus, a sice že borelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do hostitele. Nechali nakažené klíště sát několik dní na experimentálním zvířeti a dívali se do jeho kůže. "Borelie jsme viděli již první den, ale zároveň jsme zjistili, že když klíšťata sají na myších pouze jeden den, nestačí to k tomu, aby se myši nakazily," říká výzkumník.
Proto když se klíště vyndá během prvního dne po přisátí, se hostitel, ať již zvíře nebo člověk, nenakazí. Jak vysvětluje, je to tím, že když klíště začne sát krev, borelie dostanou signál, aby přeměnily své povrchové antigeny, tedy tzv. převlékly svůj kabát. Jenže první borelie, které se do nového hostitele dostanou, ještě nejsou takto "zamaskované", a proto je imunitní systém odhalí a zničí.
Podle sdělení Akademie věd bude jejich výzkum, který vyžaduje zdlouhavé vakcinační pokusy a odběry stovek tkání na analýzu infekce, pokračovat. Čeští vědci by rádi definitivně prokázali přenos borelií přes klíštěcí střevo a našli střevní molekuly, které umožňují přežívání těchto bakterií a jejich množení. Chtějí také najít látky, které by potlačovaly borelie přímo ve střevě klíštěte nebo znemožňovaly boreliím přeměnit svůj povrch.
Světoví výzkumníci jsou však podle Radka Šímy od výroby účinné vakcíny pořád ještě hodně daleko, i když i jeho tým na pátrání intenzivně pracuje. "Aspoň jsme zatím lidem ukázali, že je dobré vydat se jinou cestou," dodává.
