Zůstaňte v EU, píší Češi Britům. Je to povinnost, ale vměšovat se nechceme

ČTK ČTK
16. 5. 2016 13:56
Významné české osobnosti vyzvaly v otevřeném dopise Brity k setrvání v Evropské unii. Dopis adresovaly britskému dramatikovi s českými předky Tomu Stoppardovi, který uvedl, že jím byl velmi poctěn. Iniciátorem výzvy je Michael Žantovský, bývalý český velvyslanec v Británii. Kolem něj se shromáždili vědci, diplomaté a další významné české osobnosti. V dopise připomínají vzájemné kulturní i historické vazby mezi Británií a Evropou i Českou republikou.
Iniciátor dopisu a bývalý velvyslanec v Británii, Michael Žantovský.
Iniciátor dopisu a bývalý velvyslanec v Británii, Michael Žantovský. | Foto: DVTV

Praha - Desítky českých vědců, diplomatů a jiných významných osobností podpořily setrvání Velké Británie v Evropské unii. V otevřeném dopise, který je adresován britskému dramatikovi s českými kořeny Tomu Stoppardovi, připomínají historické a kulturní vazby Spojeného království a Evropy. V čele nezávislé iniciativy stojí bývalý český velvyslanec v Británii Michael Žantovský. Britové budou 23. června v referendu rozhodovat o tom, zda země zůstane členem EU.

"Chtěli bychom se soustředit na to, co máme jako Češi a Evropané společného s Tvou zemí a proč se domníváme, že dlouhodobé ohledy sdílené kultury, historie, hodnot a společného osudu převažují nad kalkulacemi krátkodobých nákladů a přínosů členství v Evropské unii," stojí v textu, který je ode dneška dostupný na internetu. Podepsali ho například modelka Eva Hezigová nebo dirigent Jiří Bělohlávek.

Stoppard v odpovědi napsal, že se cítí poctěn. "Přečetl jsem vaše slova s velkými sympatiemi, jako naturalizovaný Brit jsem se cítil polichocen tím, co píšete," uvedl v odpovědi.. Dodal, že argumenty, které se v debatě o takzvaném brexitu objevují v britských médiích, jsou spíše o číslech. "Bylo užitečné si připomenout historii," poznamenal.

Dopis už zaznamenala i BBC

Žantovský novinářům řekl, že iniciativu už zaznamenala například britská stanice BBC. "Byli bychom megalomani, kdybychom se domnívali, že to zásadně ovlivní výsledek britského referenda," poznamenal. Kopie textu však podle něj bude odeslána velkým britským deníkům a významným časopisům. "Nechtěli jsme se vměšovat do záležitostí jiné země, považovali jsme to za spíš za morální povinnost a chtěli jsme přispět do široké diskuse, která v Británii probíhá," dodal Žantovský.

"Chápala jsem to, že to je jako dopis přátelům," doplnila jedna ze signatářek výzvy, biochemička a bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Vzpomněla při tom na dobu před sametovou revolucí, kdy díky přátelům z britských laboratoří dostávala materiály pro výzkum. "Podařilo se vytvořit krásné evropské společenství, přestože jsme byli izolovaní," uvedla.

Pod otevřený dopis adresovaný zlínskému rodákovi a příteli českého exprezidenta Václava Havla se podepsal například překladatel díla Williama Shakespeara Martin Hilský, filosof a bývalý ministr školství Jan Sokol, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš nebo sedminásobná olympijská vítězka Věra Čáslavská a právník a sociolog Jiří Přibáň.

V textu se píše o významu Británie pro české i evropské dějiny. Zároveň se připomíná třeba pomoc československých letců v Bitvě o Británii během druhé světové války. Dopis se věnuje také nedostatkům Evropské unie, které jsou často hlavními argumenty pro vystoupení Britů z EU.

"Mnozí Evropané na západě i na východě jsou rozčarováni klesající schopností EU vypořádat se s problémy současnosti, s její neschopností zastavit vlnu migrace," stojí v dopise. Podepsané osobnosti vyjadřují přesvědčení, že těmto výzvám bude snazší čelit společně. Zároveň uznávají, že současný model evropské integrace má své slabé stránky a je třeba uvažovat o její reformě. Změny ve vztahu EU a Británie si před vyhlášením referenda u ostatních členských zemí vyžádal premiér Spojeného království David Cameron.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Írán odškodní rodiny cizinců, kteří zemřeli při sestřelení ukrajinského letadla

Teherán souhlasí s odškodněním rodin cizinců, kteří zemřeli v lednu při zkáze ukrajinského dopravního letadla sestřeleného Íránem. Dnes to podle agentury AP prohlásila švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Sestřelení letadla 8. ledna krátce po startu z teheránského letiště si vyžádalo životy všech 176 lidí na palubě. Írán se po třech dnech přiznal, že jeho armáda ukrajinské letadlo neúmyslně a v důsledku lidské chyby sestřelila.

"Podepsali jsme dohodu o vzájemném porozumění, že budeme nyní společně s Íránem vyjednávat o odškodnění, o kompenzacích pro příbuzné obětí," řekla Lindeová švédské tiskové agentuře TT. Na otázku, zda Írán skutečně vyplatí odškodné, Lindeová odpověděla, že o tom není pochyb.

Švédsko s Kanadou, Ukrajinou, Británií a s Afghánistánem postupují společně s cílem vymoci na Íránu odškodné. "Očekáváme, že velmi brzy budeme mít první vyjednávání s konkrétními výsledky," řekla šéfka švédské diplomacie.

Další zprávy