Dnes ráno po deváté hodině projely první automobily dálničním tunelem pod vrchem Valík u Plzně a v jednu odpoledne pak Němci otevřeli dvaatřicetikilometrový úsek dálnice A6, který vede od hranic k severojižní dálnici A93 Amberg-Řezno-Mnichov.
"Němci dnes uvedli do provozu posledních 8,5 kilometru," uvedl koordinátor stavby dálničního obchvatu Plzně Petr Otásek.
Pokračování dálnice A6 až do Norimberku, zhruba 28 chybějících kilometrů královské cesty Via Carolina z Prahy, slíbili Němci dokončit v roce 2008.
Řidičům se od dnešního dne zkrátila doba cesty po 380 kilometrech dálnice z Prahy do Mnichova na necelé tři hodiny, o dvě hodiny méně než dosud. Oproti cestujícím ve vlaku ušetří téměř polovinu času.
Dálnice D5 je součástí mezinárodního tahu E50 z Paříže na Ukrajinu. Dálnice A6 protíná Německo od českých hranic na hranice s Francií, ve směru na Paříž.
Problém u Plzně
Česká část trasy z Prahy do Paříže, dálnice D5, se začala stavět už v roce 1982 u Prahy. O sedm let později se stavba zastavila u Bavoryně, když se z celkové 151kilometrové trasy vybudovalo jen 29 kilometrů.
Infobox
REKORDNÍ DÁLNICE
- Letos se dostaví rekordních 72 kilometrů dálnic za zhruba 36 miliard korun.
- Nejdelším souvislým úsekem je 45 kilometrů dálnice mezi Poděbrady a Hradcem Králové.
- Dále se staví například dánice D47 do Ostravy, D1 v okolí Kroměříže nebo D3 severně od Tábora.
- Dálniční síť je plánována v délce přes tisíc kilometrů, na konci roku bude dokončeno 560 kilometrů.
- Rychlostních silnic by mělo být asi 1,1 tisíce kilometrů, v provozu je zhruba 330 kilometrů.
Stavba se pak "zasekla" kvůli sporům o trasu obchvatu Plzně, v roce 1997 bylo možné jet z Prahy do Plzně a z Plzně do Rozvadova.
Před čtyřmi lety ekologické sdružení Děti Země skončilo své protesty, takže se mohl začít stavět i obchvat.
Celá dálnice vyšla na miliardy korun. Poslední úsek - střední část plzeňského obchvatu dlouhá 3,5 kilometru - stál asi 2,5 miliardy korun. Jeho součástí je Valík, první dálniční tunel v zemi. Dvě trouby měří 390 a 380 metrů a jsou vybaveny nejmodernější technikou, zajišťující například osvětlení či požární signalizaci.
Plzeňská dálnice patří mezi nejvytíženější komunikace v zemi. U Prahy po ní vloni projelo denně v průměru 45 tisíc aut, v úseku mezi Ejpovicemi a Starým Plzencem až 30 tisíc a přes Rozvadov až 15 tisíc vozidel.
Následuje dálnice přes Krušné hory
Ekologové umožnili i propojení dálnice D8 s německou autostrádou v Krušných horách, takže v prosinci bude možné projet po dálnici z Ústí nad Labem do Drážďan.
"Dobrovolně jsme stáhli žaloby na tuto část dálnice D8," řekl Miroslav Patrik, předseda Dětí Země.
Na dálnici tak zůstane nedokončený poslední, šestnáctikilometrový úsek přes České středohoří.
Sdružení se nechce smířit s navrženou trasou přes tuto chráněnou krajinnou oblast a trvá na tom, aby čtyřpruhová silnice vedla přes vzácné území dlouhým tunelem.
Ředitelství silnic a dálnic ovšem počítá pouze se dvěma kratšími tunely. První bitvu ovšem vyhrála státní organizace, protože soud zamítl žalobu Dětí Země, která směřovala proti územnímu rozhodnutí. Organizace ovšem podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a čeká na jeho rozhodnutí.
"Počítáme s tím, že by celá dálnice D8 mohla být dokončena v roce 2009 nebo 2010," tvrdí mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření.
Třetí čtyřpruhovou silnicí, která míří k německým hranicím, je R6 z Prahy do Karlových Varů a Chebu. Český úsek k hranicím by mohl být zprůjezdněn v roce 2010, ovšem nejisté je zatím dokončení německé části.
Kdy bude dálnice do Rakouska?
Spory provázejí i plánovanou rychlostní komunikaci R52 z Brna do Vídně.
Osmnáct nevládních organizací zvýšilo tlak proti moravské části silnice, když před prázdninami vyzvalo Evropskou investiční banku, aby kromě jiných dálnic nepodpořila ani R52.
"Proti všem záměrům dlouhodobě protestují občané, jejich sdružení i obce. Ti všichni jsou plánovanými stavbami ohroženi," řekl Pavel Černý z Ekologického právního servisu.
U rychlostní silnice R52, směřující k rakouským hranicím, se občanským sdružením i obcím na plánované trase nelíbí především to, že úřady neuvažují o využití dálnice D2 na Slovensko a napojení do Rakouska u Břeclavi.
Ředitelství silnic a dálnic předpokládá, že se stavbou R52 se nezačne dříve než v roce 2010.
Nejasný je zatím i termín dokončení dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic a k hranicím s Rakouskem. Očekávají se vleklé spory kvůli stavbě přes Posázaví ve středních Čechách, dořešeno zatím ani není financování stavby.
"Je to příliš velké sousto," řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření. Vláda ještě před volbami vážně uvažovala o tom, že se aspoň část dálnice postaví s podporou soukromého kapitálu.
Silnice do Polska i na Slovensko
V následujících letech by mělo vzniknout dálniční spojení i s dalšími okolními zeměmi. Nejblíže k hranicím to mají čtyřpruhové komunikace na severní Moravě.
Dlouho očekávaná dálnice D47 by měla být dostavěna až k polským hranicím v roce 2008 či 2009. Ještě dříve by měla být zprovozněna rychlostní silnice R48 z Frýdku Místku do Českého Těšína.
Naopak s dokončením rychlostní silnice R49 okolo Zlína na Slovensko se počítá až daleko po roce 2010.
