Lidé sdružení v těchto organizacích dnes vyzvali Evropskou investiční banku, aby nepodpořila výstavbu rychlostních silnic R 43 a R 52 a rozšíření dálnice D1. U všech tří projektů za desítky miliard korun už ministerstvo dopravy avizovalo, že chce využít půjčku právě od Evropské investiční banky.
Nevládní organizace ale vyzvaly prezidenta banky k tomu, aby projekty nepodpořil, dokud nebudou objektivně zhodnoceny vlivy na zdraví lidí a prověřeny jiné šetrnější varianty.
Proti: lidé, obce, ekologové
"Proti všem záměrům, o jejichž podporu ministerstvo dopravy u banky usiluje, dlouhodobě protestují občané, jejich sdružení i obce. Ti všichni jsou plánovanými stavbami ohroženi," uvedl právník Pavel Černý.
Podle něj se banka zavázala podporovat pouze projekty, kterou jsou v souladu s evropským právem, občanská sdružení ale tvrdí, že při povolování všech tří projektů dochází k porušování evropské legislativy.
"Schválení plánované varianty R43 by bylo v rozporu s rozhodnutím Rady Evropského společenství, která zakazuje průchod tohoto typu komunikací centry měst," uvedl Černý.
Plánovaná trasa silnice R43 rozdělí dvacetitisícové brněnské sídliště Bystrc na dvě části a silnice má vést i kolem rekreačních oblastí v okolí Brněnské přehrady. Proti této trase sepsalo 35 tisíc lidí petici, což je dosud největší protest proti výstavbě silnice v Česku.
Žaloby u soudů
Proti rozšíření dálnice D1 o jeden pruh v okolí Brna a také proti výstavbě rychlostní komunikace R52 směrem na Mikulov a hranici s Rakouskem už bylo navíc u tuzemských soudů podáno několik žalob.
U dálnice D1 protestují lidé především proto, že už nynější provoz na čtyřproudé dálnici překračuje limity pro hluk a prach a obyvatele obcí u dálnice nechrání žádné protihlukové stěny.
U rychlostní silnice R52, vedoucí k rakouským hranicím, se občanským sdružením i obcím na trase nelíbí především to, že úřady nevzaly v potaz využití stávající dálnice D2 na Slovensko a napojení do Rakouska u Břeclavi.
Navíc trasa dálničního spojení mezi Vídní a Brnem není jasná ani na rakouské straně. Rakouské úřady totiž čekají, až se definitivně rozhodne o tom, zda na české straně povede silnice přes hranice v Mikulově.
A výstavbu dálnice z Vídně na hranice s Českem u soudu napadli také rakouští ekologové.
Jde o miliardy
Úřady přitom u Evropské investiční banky chtějí získat miliardy korun. Jenom projekt rozšíření dálnice D1 v okolí Brna má přijít na deset až patnáct miliard a stavební práce by měly začít v roce 2008. Auta by pak měla po rozšířené dálnici jezdit v letech 2011 až 2012.
Zástupci Brna, kraje i státu ale tvrdí, že všechny povolovací procesy se uskutečnily podle zákonů a na výstavbě silnice trvají. Ministr dopravy Milan Šimonovský už dříve uvedl, že protesty nic nezmění a R52 do Mikulova se začne stavět v příštím roce.
Podle představitelů kraje s plánovanou trasou do Mikulova souhlasí i ministerstvo životního prostředí. Jihomoravští radní už loni schválili výstavbu silnice R43 ve směru přes Bystrc. Počítá s tím i zadání územního plánu do roku 2020, který v dubnu schválili brněnští zastupitelé.
