reklama
 
 

Český gambler: Prohraje 39 tisíc měsíčně a dluží miliony

23. 8. 2014 6:58
Hráči loni prohráli méně než předchozí rok, část z nich se ale zřejmě přesunula do nelegálních internetových kasin.

Praha - Průměrný český gambler, který kvůli své závislosti podstupuje léčbu, prohraje v automatech 39 tisíc korun měsíčně a dluží jeden až tři miliony.

Vyplývá to z dat ministerstva financí. Léčených gamblerů je v Česku kolem 1400, jde ale jen o špičku ledovce. Patologických hráčů, kteří mají stejné problémy, ale neléčí se, je totiž mnohem více – mezi 42 až 50 tisíci.

Statistiky ministerstva přinášejí také další zajímavá fakta. Například potvrzují, že se naplňují hrozby loterijních společností, podle kterých se hráči po zákazech klasických automatů přesunou do nelegálních internetových kasin.

Na první pohled přitom čísla za loňský rok vzbuzují optimismus – zatímco v roce 2012 přišli hráči v loteriích o 32 miliard korun, loni už to bylo jen 29. A vklady do klasických automatů, které obce začaly hromadně zakazovat, meziročně spadly dokonce o 40 %.

"Projevila se tu možnost regulace ze strany obcí. Ale bohužel také to, že se část trhu podle všeho přesunula na internet,“ konstatoval náměstek ministra financí pro hazard Ondřej Závodský.

Podle statistik roste počet hráčů legálních internetových loterií – například číselné loterie meziročně stouply o 20 procent, kurzové sázky dokonce o 56 procent. A podle Závodského je jasné, že stoupají i tržby nelegálních online kasin, které se do statistiky nedostanou. "Odhadujeme, že tímto způsobem stát ročně přijde o miliardu korun,“ myslí si Závodský.

Pozor na miliardy

Na zdanění internetového hazardu si ovšem český stát ještě počká. Nový zákon o loteriích totiž nebude platit dříve než na konci příštího roku. "Tohle se mělo udělat před pěti nebo deseti lety, zaspali jsme,“ uvedl Závodský, který na přípravě zákona pracuje od ledna.

Přesná výše zdanění zatím není dohodnutá, minimálně by však mělo jít o 20 %, které již nyní platí i ostatní loterijní společnosti. Ty díky přísnějším pravidlům loni i přes pokles tržeb odvedly do státního rozpočtu více peněz – zatímco v roce 2012 stát dostal 7,5 miliardy korun, o rok později to bylo 8,1 miliardy.

Podle hazardních společností až polovinu tvoří právě příjmy z automatů. S jejich dalším úbytkem se očekává i postupný pokles daňového výnosu. Letos se navíc naplno projeví rušení videoloterijních terminálů, kterými se v minulých letech protočilo přes 51 miliard korun.

Ministerstvo je musí na žádost obcí rušit již od loňského dubna, správní řízení ale nějakou dobu trvá a přístroje tak mizí se zpožděním. "Od judikátu soudu bylo rozhodnuto o zrušení 15 tisíc licencí. Ve velké části bylo již rozhodnuto také o rozkladu,“ uvedl Závodský.

Případných dopadů na státní rozpočet se ale nebojí. "Procentuálně se jedná o malou částku. Sice přijdeme o nějaké příjmy, na druhou stranu si můžeme škrtnout i řadu výdajů,“ myslí si Závodský. Stát podle něj na každou korunu vydělanou z hazardu musí vydat tři koruny na prevenci, léčbu nebo řešení zvýšené kriminality.

Omezit výšku sázek

Studie, která by zmapovala, zda se noví internetoví hráči skutečně rekrutují z řad gamblerů, kteří přišli o své automaty, nebo jde o zcela nový typ hráčů, v Česku zatím není. "Dá se předpokládat, že někteří přecházejí mezi různými druhy hazardu. A pak jsou tu také noví hráči, kteří začínají rovnou hrát tam,“ domnívá se národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Oba druhy hraní podle něj mohou být obdobně rizikové. "Na čem hlavně záleží, je výška sázek a rychlost sázení. Pokud toto dokážeme omezit i na internetu, pak je to návykové zhruba stejně,“ dodal Vobořil.

Článek vyšel v pátek 22. srpna 2014 v sesterském deníku Insider.

autor: Lucie Stuchlíková | 23. 8. 2014 6:58

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama