Praha - Unijní sedmadvacítka začne ve čtvrtek rozhodovat, jak vzít moc z rukou libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, který doma válčí se svými občany.
Zbraně mu přitom v posledních letech dodávaly i země EU.
České úřady tvrdí, že z tuzemska žádné zbraně Kaddáfí nedostal. Zdejší zbrojaři však do arabských zemí posílají vojenský materiál v nemalém množství.
Vývoz - určený pro ozbrojené složky těchto dnes "revolučních" států - tvořil v roce 2009 necelou desetinu z celkových vojenských exportních zisků. A neklidný Jemen se předloni stal pátou nejlukrativnější destinací pro české zbrojaře.
O jaké zbraně šlo, přitom české úřady tají.
Stop stav
"Se zeměmi na Blízkém východě a v severní Africe má Česko tradiční vztahy a součástí obchodu je i vojenský materiál," řekl Aktuálně.cz Jaroslav Kurfürst, ředitel Odboru společné bezpečnostní a zahraniční politiky EU ministerstva zahraničí.
Pokud není na zemi uvalené embargo, jako tomu do roku 2004 bylo v případě Libye, rozhoduje se prý případ od případu.
Právě Černínský palác "povolenky" vydává, má totiž v takových případech v zásadě "právo veta".
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na doporučení diplomatů pozastavilo licence pro vývoz do Libye a Egypta.
"S Egyptem měla v současné době Zbrojovka rozjednané obchody. Teď po zastavení licence panuje naprostý stop stav. Vývoz zbraní v Česku obecně podléhá přísným licenčním opatřením," řekl Aktuálně.cz mluvčí České zbrojovky Uherský Brod Karel Šimána.
V minulosti prý do Egypta šly ze zbrojovky například pistole pro policejní složky.
Přísně tajné
Čeští úřednicí trvají na tom, že Česko i na mezinárodní standardy tyto obchody hlídá velmi pečlivě.
"Hodně se udělalo pro to, abychom neměli pověst levného výprodeje skladů z dob Varšavského paktu," říkají.
Vojenský export v posledních letech i za těchto opatření mířil do Libye, Egypta, Jemenu i Tunisu. Ve dvou z těchto zemí už lidé své hlavy státy při krvavých nepokojích svrhli, v těch zbývajících stále vládci bojují o svou moc za použití síly.
Co konkrétně se do zemí vyváželo, ale české úřady neřeknou.
"Zaměstnanci organů státní správy jsou povinni podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem zachovávat mlčenlivost o skutečnostech majících povahu obchodního a služebního tajemství, o nichž se dozvěděli v souvislosti s vydáváním povolení," sdělil jen mluvčí MPO Pavel Vlček.
Nejvíc vojenského materiálu šlo do Jemenu, kde se v těchto dnech stále demonstruje. V roce 2009 si tam čeští zbrojaři přišli na zisk deset a půl milionů eur. Víc vojenského materiálu se tehdy prodalo už jen na Slovensko, do Indie, Nepálu a Rakouska.
Zbraně na teroristy
Čeští úředníci to vysvětlují podporou boje proti terorismu.
"Co se týče Jemenu, tam jsme se snažili být restriktivní v tom smyslu, aby jemenská vláda nebyla schopná použít tu vyvezenou techniku pro nějaký typ konfliktu, v němž by došlo k užití nediskriminatorní vojenské síly proti civilistům. Ale zároveň jsme nepovažovali za nutná omezení na techniku, kterou jemenská vláda mohla využít v boji proti teroristům nebo pirátům," vysvětluje Kurfürst.
Toto omezení prý může v praxi vypadat tak, že z Česka nikdo nedovolí vývoz zbraní nad ráži 30 milimetrů.
Proti vývozu do Libye a dalších zemí se už dříve ozvala česká pobočka organizace hájící lidská práva Amnesty International. Požadovala prověřit, co všechno do země svírané Kaddáfího diktaturou odešlo.
Podle českých úřadů mělo jít o náhradní díly vojenských automobilů a letecké techniky nebo o balistická hradla.
Zároveň aktivisté kritizují tajný režim takových obchodů.
"Úřady by měly být připraveny tyto informace zveřejnit a také obhajovat před veřejností, proč takové vývozy povolují. Je těžké zhodnotit typ vyvezeného zboží, když neznáme koncového uživatele," myslí si Eva Dobrovolná, koordinátorka pro mezinárodní otázky Amnesty Interntaional.
