Do Česka jezdí za operacemi čím dál víc cizinců. České pacienty zahraničí neláká

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
Aktualizováno 2. 11. 2015 23:59
Plánovanou léčbu v Česku podstupuje stále více cizinců. Jen za poslední tři roky se jejich počet zvedl o pětinu. Nejčastěji sem přijíždějí kvůli neurochirurgickým zákrokům, očním operacím či transplantacím. Žádané jsou také náhrady kloubů. Naopak Češi možností léčit se v zahraničí nevyužívají. Za lékařem do ciziny loni vyrazilo jen 89 lidí. Také Čechům přitom evropská směrnice cestovat za péčí do zahraničí umožňuje, náklady by měla proplatit pojišťovna.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Česko se stává rájem zdravotní turistiky. Každoročně sem míří tisíce zahraničních pacientů. V kurzu už přitom není jen umělé oplodnění či plastická chirurgie pro bohaté klienty. Lidé sem jezdí i kvůli běžným zákrokům, které jim pak zaplatí jejich pojišťovna. Jen za poslední tři roky se počet takových výkonů zvedl až o pětinu.

"Česko se pozvolna stává exportérem přeshraniční plánované péče," potvrzuje Ladislav Švec z Centra mezistátních úhrad. Třeba jen v loňském roce si tady svůj zákrok naplánovalo 1097 cizinců. Šlo většinou o Slováky, Brity, Němce a Italy.

"Podstoupili tu většinou neurochirurgické zákroky, oční operace či transplantace. Žádané byly také náhrady kloubů," podotýká Švec. Jednalo se tedy o nákladnější výkony, na které by pacienti ve své zemi buďto vůbec nedosáhli, nebo by na ně alespoň dlouho čekali. Léčba každého cizince vyšla jeho pojišťovnu v průměru na 57 tisíc korun.

Právo na léčbu kdekoliv v Unii

Příliv pacientů způsobila evropská směrnice, podle které si může každý euroobčan svobodně vybrat, kde chce čerpat svou lékařskou péči. "Ať si operaci naplánuje v kterémkoliv státě Unie, pojišťovna by mu ji měla uhradit – i když jen do výše, jakou by za danou léčbu dala ve své zemi," vysvětluje specialista na zdravotní právo Ondřej Dostál. Směrnice začala platit v říjnu roku 2013, české zákony ji vzaly na vědomí v dubnu následujícího roku.

Jenomže čeští pacienti stejné příležitosti využít neumějí. Péči zahraničních lékařů téměř nevyhledávají. Po přijetí evropské směrnice se dokonce počet Čechů v evropských nemocnicích ještě snížil.

"Pojišťovny schválily jen 66 procent žádostí o péči v cizině," upozorňuje Švec. Do ciziny se tak podle něj jelo léčit jen 89 českých pacientů, průměrné náklady na každého z nich byly kolem 215 tisíc korun. Ještě v roce 2013 pojišťovny kývly na 88 procent všech žádostí.

Podle pojišťoven ale není přeshraniční péče pro Čechy tolik potřeba. "Některé specializované léčebné postupy už jsou nově dostupné i u nás," nabízí možné vysvětlení třeba mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Richard Medek. Od konce roku 2012 mohou například lidé s nádory podstoupit léčbu protonem i v Praze, do té doby museli kvůli terapii jezdit do jiných zemí.

Do zahraničí míří Češi hlavně kvůli specializovaným genetickým vyšetřením. Moderní laboratoře mají například v Německu či Nizozemsku.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Poslanci uctili minutou ticha zesnulého Jaroslava Kuberu

Poslanci uctili před zahájením první letošní schůze minutou ticha památku Jaroslava Kubery. Předseda Senátu a dlouholetý teplický primátor náhle zemřel v pondělí. Horní komora navrhne vládě vyhlášení státního smutku.

Kubera stál v čele horní parlamentní komory od předloňského roku, před tím byl jejím místopředsedou. V novodobé historii Česka je to poprvé, kdy ve funkci zemřel jeden z nejvyšších ústavních činitelů. Senátorem byl dvě desetiletí. V Teplicích působil jako primátor téměř čtvrt století. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy