Sociální správa těmto lidem, kteří mají v České republice trvalé bydliště, původně odmítla důchody vyplácet, nyní však bude muset tyto případy znovu prozkoumat a žadatelům vyhovět.
To, že lidé z bývalého Sovětského svazu, kteří žijí trvale v Česku, mají nárok na české penze, vyplývá totiž ze 46 let staré smlouvy mezi Sovětským svazem a Československou socialistickou republikou.
Penze se týkají například žadatelů pocházejících z Kazachstánu, Arménie nebo Gruzie.
Na vojnu do Uzbekistánu
Na český důchod má automaticky nárok každý Rus, který přijede a získá trvalé bydliště v Česku bez toho, že by tu musel pracovat jediný den.
Infobox
- "Sovětské" důchody nejsou jedinou spornou otázkou, kterou ohledně vyplácení důchodů do ciziny řeší české soudy.
- Problém je také u česko-slovenských důchodů, tedy lidí, kteří jsou českými občany, ale kvůli tomu, že pracovali před rozdělením Československa u slovenských firem, dostávají nižší, slovenské důchody. Slovákům, kteří pracovali v Česku, zase posílají penze české úřady.
- Slovenské penze jsou nižší než české a to považují lidé v Česku za diskriminační. Z Česka na Slovensko se tak nyní posílají penze asi dvanácti tisícům důchodců, opačným směrem putuje asi tři tisíce penzí.
- Ústavní soud rozhodne problém česko-slovenských důchodů, soudci totiž definitivně rozhodli, že v plánu posoudí případ Anny Weiszové ze severní Moravy, která se už sedm let snaží odstranit diskriminaci a dorovnat nižší slovenský důchod na úroveň českého.
- Další případy by se pak posuzovaly podle rozhodnutí v této kauze. Ústavní soud přitom několikrát potvrdil, že situaci lidí dostávajících důchody ze Slovenska považuje za diskriminační.
Další země, Ukrajina a pobaltské státy, uzavřely po vzniku České republiky nové smlouvy, a tak lidé z těchto zemí mají stejné právo jako Rusové.
Další nástupnické země SSSR na návrhy uzavřít stejnou smlouvu nereagovaly, a tak Česko postupně v letech 1999 až 2004 vyplácení důchodů ukončilo. Česká správa sociální zabezpečení žádosti o důchod občanům těchto zemí zamítala.
Starý případ
Tento postoj vycházel z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který posuzoval jeden z případů, v němž šlo právě o vyplácení důchodu podle 46 let staré smlouvy uzavřené komunistickými státy.
Na soud se totiž obrátil Rus, kterému české úřady přiznaly důchod ve výši 6362 korun, při stanovení výše důchodu byla započtena doba zaměstnání v Rusku.
Úředníci mu ale do výše důchodu neuznali více než deset let, které strávil na území dnešního Tadžkistánu a Uzbekistánu, pro které už nyní dohoda neplatí. Muž se bránil tím, že do Tadžikistánu se musela celá rodina přestěhovat na základě příkazu komunistického režimu a navíc musel v Uzbekistánu odsloužit tři roky povinné vojenské služby.
Nárok na důchod mají
Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu mu ale úřady nemohly dobu strávenou v Tadžikistánu a Uzbekistánu započítat, protože žádost o důchod byla podána až poté, co dohoda přestala pro obě země platit.
Přes rozhodnutí soudu se ale právě tyto případy budou znovu přehodnocovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž vydalo pro sociální správu závazný právní výklad, podle kterého není podmínkou pro vznik nároku na penzi datum podání žádosti.
"Z tohoto důvodu si mohou lidé z nástupnických států znovu o důchod požádat a důchod jim bude přiznán," uvedla pro deník Aktuálně.cz Alena Fraňková z České správy sociálního zabezpečení.
Kolika lidí se přehodnocení jejich zamítnutých stížností bude týkat, zatím není jasné. V Česku nyní podle statistik žije trvale přes tři tisíce lidí z deseti nástupnických států, nejvíc je Kazachstánců (1440).
Většinou jde ale o lidi, kteří ještě nejsou důchodci a v Česku pracují.
Vyplácení důchodů občanům bývalého Sovětského svazu přitom není zatím nijak hromadné.
Podle evidence sociální správy ke konci minulého roku se jedná celkem o 17 plateb důchodcům ze zemí bývalého SSSR, z toho je nejvíc z Ukrajiny - čtrnácct.
Žádostí ale bude přibývat, v Česku totiž je stále více Rusů a především Ukrajinců. Těch v Česku trvale žije přes dvacet tisíc.
