"Je to náš praktický příspěvek k rozvoji obnovitelných zdrojů energií a také ochraně klimatu," řekl ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš, když dnes oficiálně spustil na střeše svého svého úřadu fotovoltaický systém.
Ten je ročně schopen vyrobit tolik elektřiny, kterou ročně spotřebuje jeden průměrný rodinný dům, kde se topí přímotopy.
Stále je to však málo k tomu, aby Česko splnilo svůj závazek, který dalo Bruselu při vstupu do Evropské unii a který si i samo zakotvilo ve státní energetické koncepci.
Infobox
ELEKTRÁRNA NA STŘEŠE
- Je složena z 244 fotovoltaických panelů
- Za rok vyrobí ař 21,3 megawatthodin
- Ročně sníží emise oxidu uhličitého o 25 tun
- Zatím dodává proud jen do sítě ministerstva životního prostředí
Nedosažitelných osm procent
Česko unii slíbilo, že do roku 2010 se bude ve vodních, větrných elektrárnách a dalších obnovitelných zdrojích osm procent proudu.
"Při znalosti současného stavu by bylo přehnaně optimistické tvrdit, že se cíl podaří splnit," konstatuje se ve zprávě pro vládu, v níž se průběžně hodnotí, jak Česko plní své cíle trvale udržitelného rozvoje.
V roce 2003 se v obnovitelných zdrojích vyrobilo 2,8 procrnt hrubé spotřeby elektřiny. O rok později se tento podíl zvýšil na čtyři procenta a vloni dosáhl přibližně 4,5 procenta.
Aby Česko svůj "evropský" slib splnilo, muselo by do roku 2010 zdvojnásobit produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to je nereálné.
"Myslím, že dosáhneme šesti až sedmi procent," odhaduje Petr Holub z ekologického Hnutí Duha.
Žaloba k evropskému soudu?
Zatím se nedá odhadnout, jak se Evropská komise zachová, až bude nesplnění českého závazku oficiálně potvrzeno. Brusel může Praze prodloužit termín, v krajním případě může Česko zažalovat k evropskému soudnímu dvoru.
"Z mezinárodního srovnání je zřetelně vidět, že Česká republika dosahuje dosti nízkých hodnot," uvádí se ve zprávě o udržitelném rozvoji.
"Kupříkladu Německo, Maďarsko, Polsko a Slovensko jsou země, které mají podobné klimatické podmínky jako Česko. Ve srovnání jsou na tom přece jen lépe," konstatuje zpráva.
Zatímco Česko v roce 2003 vyrobilo v obnovitelncýh zdrojích necelé tři procenta, Slovensko a Maďarsko zhruba čtyři procenta, Polsko dokonce více než pět procent.
Česko neplní ani vlastní plán
Cílem státní energetické koncepce bylo dosáhnout pět až šest procent celkové spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ani tento cíl ovšem země nesplnila.
"Při pohledu na stav v roce 2005 je třeba konstatovat, že tento cíl se nepodařilo splnit, i když trend je pozitivní," uvádí se ve zprávě o udržitelném rozvoji.
Petr Holub z Hnutí Duha uvedl, že pozitivní trend pomáhá nastartovat především zákon o podpoře obnovitelných zdrojích, který podnikatelům zaručuje na patnáct let pevnou výkupní cenu elektřiny. Ale zákon parlament schválil až v roce 2005.
"Kdyby se přijal o dva, tři roky dříve, mohl i pozitivní trend začít dříve," tvrdí Holub.
I ministerstvo životního prostředí při dnešním spuštění sluneční elektrárny konstatovalo, že potenciál sluneční energie není zatím dostatečně využíván.
Za jednu z překážek rychlejšího rozvoje obnovitelných zdrojů označil Petr Holub z Hnutí Duha přetrvávající administrativní bariéry, jako je například to, že se půda pro pěstování energetických plodin musí vyjmout z půdního fondu.
Mnozí lidé se navíc brání tomu, aby za jejich domy vyrostly vysoké stožáry větrných elektráren.
