Česko je před další arbitráží. O víc než čtvrt miliardy

Petr Holub, Sabina Slonková
15. 11. 2007 12:35
Norové chtějí náhradu za továrnu na ryby

Litoměřice - České úřady se musí začít chystat na další abitrážní žalobu. Tentokrát jde o 330 miliónů korun, které po státu požaduje norská firma Czechoslonor.

Společnost na počátku devadesátých let postavila na Litoměřicku továrnu na zpracování lososů. V konkursu, který provázela řada neobvyklých kroků státních úřadů, Norové o továrnu přišli. A nyní budou žádat po České republice náhradu.

Arbitrážní žaloba už byla sepsaná, deník Aktuálně.cz měl možnost do ní nahlédnout. Rozhodčí řízení potvrdil i zástupce norské firmy Edvard Stolba.

"Podle informace norského advokáta bude arbitrážní žaloba norské firmy Czechoslonor AS zaslána zcela určitě přes diplomatické kanály nejpozději do konce roku 2007," řekl Stolba.

Ministerstvo financí zatím vyčkává a chystaný spor nekomentuje. "V současné době nemáme informace, které by naznačovaly, že by měla společnost Czechoslonor zahájit spor," prohlásil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Norové si na ministerstvu už loni stěžovali, že v jejich případě byla porušena dohoda o ochraně investic, resortní právníci však stížnost označili za neoprávněnou.

Krach po šesti měsících

Továrna na ryby v době, kdy patřila Norům
Továrna na ryby v době, kdy patřila Norům | Foto: Aktuálně.cz

Rybí továrnu provozoval jménem norské firmy od roku 1994 právě její zástupce Edvard Stolba. Podnik s osmdesáti zaměstnanci stál v Žalhosticích na břehu Labe mezi Litoměřicemi a Lovosicemi. Po povodních v roce 2002 se Norové rozhodli postavit novou výrobní halu v Mlékojedech na protějším labském břehu.

Bylo to nutné i z toho důvodu, že potravinářské podniky musely přistoupit na evropské normy. Zkušební provoz v Mlékojedech začal v červnu 2004, koncem téhož roku ale firmy skončila v konkursu.

Norové tvrdí, že šlo o jednoznačný konkursní podvod. Oslovené české úřady, které v příběhu sehrály roli, mluví o nešťastné souhře okolností. Faktem ale je, že konkurs skutečně provázely nestandardní okolnosti.

I tady za vším hledej ženu

Začalo to osobním sporem mezi Stolbou a policistou Jaroslavem Vydrou o ženu. Krátce po jedné jejich hádce policista sepsal úřední záznam, podle kterého Stolbu vyšetřuje kvůli podezření z pojistného podvodu při požáru staré továrny v Žalhosticích. A poslal přípis do ČSOB, která podnikání Norů úvěrovala.

Stolba z úvěrového podvodu nikdy nebyl obviněn, nic nezákonného neshledala ani pojišťovna, která škodu z ohně zaplatila. Přesto se Vydrův záznam ukázal jako klíčový: ústecká pobočka ČSOB na jeho základě vypověděla Norům úvěrovou smlouvu a žádála svých šestnáct miliónů v šibeničním termínu zpět.

Výpověď nese datum 22. prosince a termín splatnosti je konec téhož měsíce. Získat nový úvěr během vánočních svátků se ukázalo jako nemožné.

Vydra nebyl v minulých dnech k zastižení. Ministerstvo vnitra nicméně potvrdilo, že jej kvůli jeho chování vůči Stolbovi vyšetřovala inspekce ministra a shledala na jeho straně pochybení. "Předali jsme to jeho nadřízenému s návrhem na kázeňské potrestání," uvedl mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Úvěr pro Nory už to ale nezachránilo. ČSOB uplynulých čtrnáct dní odmítala osvětlit, proč požadovala vrácení peněz v tak krátké době. Chybu ale banka nepřipouští, argumentuje, že rozhodnutí bylo přiměřené okolnostem a v souladu se zákony

"Na řešení tohoto případu se vztahuje bankovní tajemství, tudíž nemůžeme sdělit jakékoli podrobnosti," tvrdí mluvčí Marek Roll.

Zase ta nešťastná náhoda

K potížím s financováním továrny přispěla i skutečnost, že Norové přišli o slíbenou třicetimiliónovou dotaci z Evropské unie. Na tom se zase podepsaly soudní průtahy při navyšování jmění norské společnosti.

Aby mohli Norové využít evropské peníze, dohodli se s irskou společností Norfish, že do jejich podniku vstoupí a přinese s sebou právě evropskou dotaci. Ta se musela vyčerpat do září 2004.

Jenže české soudy nebyly schopny za deset měsíců zapsat změny do obchodního rejstříku, konkrétně navýšení jmění norské firmy.

Případ putoval z ústeckého soudu na vrchní, a když byl nakonec vklad úředně schválen, bylo to dva měsíce po termínu, do kterého bylo možné dotaci čerpat.

Soudy ale odmítají, že by v jejich postupu byl jakýkoli záměr Nory poškodit.

"Tady na ústeckém soudu se o zápisu vkladu rozhodlo, ale do toho bylo podáno odvolání minoritního vlastníka té společnosti a případ se předával na vrchní soud. Tak, jak to letmo čtu v onom spise, nespatřuji v postupu našeho soudu žádné pochybení," uvedl Milan Sirotek, který zastupuje místopředsedkyni ústeckého soudu.

Soudce, který měl případ na starost, si na něj podle svých slov vůbec nepamatuje. "Nic mi to neříká," tvrdí soudce Josef Růžička.

Konkursní správce: Norům se nedivím 

Po neúspěchu s dotací se továrny na ryby dostala do tak velké finanční tísně, že na ni soud vyhlásil konkurs. V něm pak byla továrna za zlomek své skutečné ceny prodaná.

Ssprávce konkursní podstaty, který měl kauzu na starost, nepřímo říká, že Norové byli v této kauze skutečně poškozeni.

"Nárokům norské strany se nedivím, ale nevím, jestli někdo chtěl spáchat trestný čin," uvedl konkursní správce Jaromír Vašek.

Spor s policistou, zdržení při zápisu do obchodního rejstříku a překvapivě rychlý postup ČSOB podle správce mohla být jen shoda nešťastných lidských okolností.

A co se stalo s továnou? Podle Vaška je ve skvělém stavu a novému majiteli stačí zmáčknout knoflík, aby zase fungovala.

 

Právě se děje

Další zprávy