Sedmdesátitisícová Dubna ležící několik kilometrů na sever od Moskvy získala status města roku 1956. Stejný rok se ustavila její nejvýznamnější instituce. Vznikl tam Spojený ústav jaderných výzkumů. Založení spolku bylo odpovědí sovětského bloku na vybudování Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) o dva roky dříve. U jeho vzniku bylo 12 států západní Evropy.
Spojený ústav jaderných výzkumů sdružuje 19 států z vlivové sféry bývalého Sovětského svazu, jako jsou Kazachstán, Mongolsko či Kuba. Ze zemí východní a střední Evropy je v uskupení Rumunsko, Slovensko nebo právě Česká republika. Rusko má ve spolku klíčovou pozici, hradí 82 procent jeho rozpočtu. Organizace loni hospodařila s částkou v přepočtu 4,54 miliardy korun.
Ministerstvo školství coby odpovědná instituce vůči ústavu vypracovalo v pondělí návrh, aby Česko z organizace odešlo. Ještě tento měsíc by měl zamířit k projednání na vládu. Resort ministra školství Petra Gazdíka (STAN) považuje pokračování českého členství ve spolku v kontextu ruské invaze na Ukrajinu za nepřijatelné.
Do organizace už ani korunu
"Setrvání by mohlo být chápáno a z ruské strany interpretováno jako pokračování vědecké spolupráce v technologicky vysoce strategických oblastech, tzn. nepřímo i jako srozumění se skutečností, že se Ruská federace dopouští bezprecedentního porušování mezinárodního práva a mezinárodních dohod, jakož i potlačování lidských práv, bez adekvátní reakce," stojí v návrhu, jenž Aktuálně.cz získalo.
Coby předvoj odchodu z organizace už ministerstvo školství rozhodlo o ukončení výzkumných aktivit svých lidí, završí se na konci dubna. Pak už nemá v ústavu působit jediný český vědec. V tuto chvíli tam má pracovní závazek 22 výzkumníků, reálně jich na místě působí už jen pět. Odchod ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů oznámilo také Polsko, uvažuje o něm i Slovensko.
"Velmi důležitým faktorem, který nesmí být opomenut, jsou přitom i otázky bezpečnostní, a to konkrétně otázky potenciálních rizik pro bezpečnost České republiky vyplývajících z další participace České republiky na jaderném výzkumu, jehož se účastní Ruská federace," stojí dále v materiálu školství. Návrh mohou do pondělí připomínkovat příslušné instituce, jako jsou resorty zahraničí, vnitra či obchodu a průmyslu.
Ambicí Gazdíkova ministerstva je, aby po připomínkovém řízení vláda projednala návrh co nejdříve. Záležet bude na tom, jaké podněty ostatní resorty vznesou. "Věříme však, že dubnový termín je reálný," řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Pokud kabinet Petra Fialy odchod schválí, projít pak musí ještě sněmovnou a Senátem. Nakonec je nutný podpis prezidenta.
Až 149 milionů korun za rok
Ministerstvo se chová tak, jako by Česko už členem organizace nebylo. Šéf resortu Gazdík nařídil, aby se na letošní členské příspěvky neposlala ani koruna. Posledních pět let přitom Česko každoročně platilo organizaci od 5,5 do 6,4 milionu dolarů (v přepočtu podle dnešního kurzu jde o částky mezi 123 až 149 milionů korun ročně).
Záměrem ministerstva je, aby Česko odešlo z uskupení ještě letos. V takovém případě by státu vznikl vůči němu dluh přes sto milionů korun za členský příspěvek za tento rok. K dobru má ovšem 30 milionů, jež naskočily za předchozí léta coby přeplatek. Zda vláda uhradí závazek ve výši rozdílové částky, není jasné. Podle mluvčí Lednové to bude výsledkem "politického rozhodnutí".
Sto vědců z Česka za rok
Cílem Spojeného ústavu jaderných výzkumů je rozvíjet teoretický a experimentální výzkum v oblastech fyziky částic, jaderné fyziky, fyziky kondenzovaných látek a radiobiologie. Vedle 19 stálých členů jsou partnerskými zeměmi organizace Německo, Itálie či Jihoafrická republika. Každoročně využívalo možnost účastnit se výzkumu v ústavu zhruba sto českých vědců.
Nejaktivnější spolupráci s organizací z českých vědeckých institucí udržovaly Ústav jaderné fyziky Akademie věd, České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova, Fyzikální ústav Akademie věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Slezská univerzita v Opavě či Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.
"Vědecký přínos účasti České republiky ve Spojeném ústavu jaderného výzkumu je nezpochybnitelný. S ohledem na situaci, kdy majoritní vlastník rozpoutal a eskaluje válečný konflikt proti Ukrajině, nicméně není pro Česko v ústavu již místo. Není možné spolupracovat na výzkumu v oblasti jaderných technologií se státem, který vojensky ohrozil mírové využití jaderné energie," podotkl ministr Petr Gazdík.
Organizace jako celek není v otázce ruské invaze na Ukrajinu jednotná. Její výbor v březnu dvakrát zasedal, aby přijal odsuzující stanovisko vůči válečné agresi. Ani v jednom případě se na tom členské státy neshodly. A pouze 40 vědeckých pracovníků ústavu z celkem 1200 podepsalo otevřený dopis vzniklý v ruské vědecké komunitě, aby režim Vladimira Putina války zanechal.
Velká ztráta z vědeckého pohledu
"Z vědeckého pohledu to bude velká ztráta. Spolupráce s ústavem umožňovala přístup českých vědců, techniků i studentů ke špičkovým zařízením i týmům a také zapojení do mezinárodní vědecké práce obecně. Tato však po ruském rozpoutání krvavé války zanikla do značné míry v každém případě," řekl Aktuálně.cz vědecký tajemník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd Vladimír Wagner.
Výzkum v organizaci probíhá v sedmi laboratořích, součástí ústavu je také univerzitní centrum pro vzdělávací aktivity. Při bádání se využívají především urychlovač lehkých a těžkých iontů, cyklotrony určené k syntéze supertěžkých prvků a lehkých exotických jader nebo urychlovač protonů. Podle tajemníka Wagnera je ústav v několika oblastech jaderné fyziky v čele světové vědy.
"Jako příklad lze jmenovat studium supertěžkých prvků. Zde se objevila většina těch nejtěžších známých prvků. Lze to dokumentovat na tom, že nejtěžší známý prvek s protonovým číslem 118 se jmenuje oganesson, podle jména významného fyzika ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů J. C. Oganesjana," poznamenal.
Spojený ústav jaderných výzkumů do ruského vpádu na Ukrajinu spolupracoval i se západním protějškem CERN, jenž se věnuje spíše částicové fyzice. CERN má mohutnější ekonomické zázemí a větší přístroje, ústav zase používá širší škálu technologií. CERN však po ruské invazi od spolupráce ustoupil. Podle ministerstva školství odchod Česka z ústavu zdejší fyzikální výzkum významně neomezí.
