Praha/Paříž - Školští experti OECD zveřejnili před polednem výsledky pravidelného srovnání vědomostí žáků z 56 zemí světa - testy PISA 2006.
Pro Česko mají testy stejný vzkaz, který dávají svou stávkou najevo učitelé: Jsou důkazem, že školní reforma ještě nezačala.
Ztráty v matematice, přírodních vědách i čtení
Šetření PISA, které hodnotí úroveň patnáctiletých studentů, dokazuje, že přinejmenším do roku 2006 u nás žádná reforma neproběhla.
Čeští žáci se ve srovnání s ostatními zeměmi mírně propadli.
Nadále patří k nadprůměrným studentům v matematice a přírodních vědách a zaostávají ve čtení. Právě v přírodních vědách se ale propadli nejvíc a elitní společnost nejlepších zemí, jako jsou Finsko, Nizozemsko Korea, Kanada nebo Austrálie ztratili z dohledu. Češi zaostávají také za dvěma novými členy Evropské unie, Slovinskem a Estonskem.
"Zatím jsme o reformě jen mluvili. PISA je dokladem, že je třeba něco dělat," míní ředitel státního ústavu Cermat pro přípravu nových maturit Pavel Zelený .
V detailech se opět potvrdily výsledky výzkumů z let 2000 a 2003. Přetrvávají například velké rozdíly mezi žáky jednotlivých typů škol.
Základem výuky je matematika. Naučené logické postupy se dobře uplatňují v přírodních vědách, selhávají však při čtení a humanitních předmětech. Žáci v českých školách nerozvíjejí své individuální schopnosti, proto neumějí pracovat s textem, argumentovat ani obhajovat své myšlenky.
"Při výuce literatury jsou už vidět známky obratu, na pěti nebo osmi procentech škol se už snaží, aby žáci porozuměli probírané látce. Při výuce matematiky se ale stále jen učí používat vzorce, které žáci umějí nazpaměť," popisuje současný stav základních škol Zelený.
Šest let se mluvilo
Výsledky výzkumu PISA 2000 se v dobách ministra Eduarda Zemana (ČSSD) staly podnětem k první vzdělávací reformě po listopadovém převratu. Experti ministerstva připravili tzv. bílou knihu, kde popsali své záměry. Klíčovým momentem měla být nezávislost škol a rozvoj základních schopností jednotlivých žáků.
Jak zlepšit školy
- Omezit přístup na pedagogické fakulty méně schopným
- Zvýšit nástupní platy učitelů
- Učitelé jsou zaměstnanci ministerstva školství
- Zavést pedagogický trénink přímo na školách
- Počítat učitelům do pracovní doby další vzdělávání
- Učitelé se individuálně věnují žákům, kteří zaostávají
Zdroj: The Economist
Poznámka: Nezbytné reformní kroky podle společnosti McKinsey
Dále čtěte:
Blogeři o školství:
Během funkčního období ministryně Petry Buzkové se učitelům zvyšovaly nebývalým tempem platy. Nejvíce ovšem rostly starým učitelům, kteří tak byli utvrzováni v přesvědčení, že učí dobře.
Zároveň se připravovala reforma, která měla odstartovat letos v září. Hlavním motivem bylo zavedení školských vzdělávacích programů, které nahrazují celostátní osnovy.
Namísto debat o tom, jak zlepšit výuku, začaly odbory ihned na podzim organizovat největší stávku od listopadu 1989. Spustila je reforma veřejných financí, podle níž se mají reálné mzdy učitelů v příštích třech letech zase snižovat. "O reformě se mluví, děje se ale něco úplně jiného," shrnuje poslední vývoj ředitel Cermatu.
Pomůcky? Věc druhořadá
Hlavními požadavky stávkujících učitelů jsou nejméně tři miliardy korun na vyšší mzdy a půl miliardy na pomůcky. Z pohledu reformy to jsou vyhozené peníze. "Především je nezbytné zvýšit nástupní platy, aby do škol přišli nejlepší absolventi," říká socioložka Jana Straková.
Podle místopředsedkyně školských odborářů Markéty Vondráčkové však není zvýšení nástupních platů tématem stávky.
Ředitel Cermat Zelený označuje kvalitu současných učebnic a pomůcek za jednu z hlavních překážek úspěšné reformy. Podle učitelských odborářů je třeba zajistit, aby žáci dostávali učebnice zdarma.
Vzpoura zapomenutých
"Stávka je projevem frustrace učitelů. Systém jim ukládá obtížné úkoly, při kterých jim nikdo nepomáhá ani lépe neplatí," vysvětluje dnešní protesty učitelů socioložka Straková, která řídí českou část výzkumu PISA.
Podle Strakové dosud české úřady nereagovaly na zjištění výzkumů odpovídajícím způsobem. "Nejméně od roku 2000 víme, že se musí zlepšit úroveň čtenářské gramotnosti. V tom se nic nepodniklo," upozorňuje Straková.
Naučit žáky, aby chápali a vykládali psaný text, není možné bez individuálního přístupu k žákům, školní vzdělávací programy však s něčím takovým obvykle nepočítají.
"Reforma předpokládá, že se poměry na školách zlepší celkově, a přitom se mimoděk zlepší čtenářská gramotnost. Žádný z ministerských dokumentů to ale nezaručuje," vysvětluje svou hlavní pochybnost socioložka.
O tom, že se poměry ve školách nelepší, svědčí nakonec dnešní stávka.
Tři nesplněné podmínky
Výzkumy PISA obecně trpí několika nedostatky. Německý tisk upozornil, že v mnoha zemích se žákům za účast na testování platilo - a to nemalé sumy. Více o tomto odhalení čtěte ZDE
Hlavním nedostatkem však je, že testování sice odhalí i několikrát za sebou chyby školského systému, nevychází z nich však žádné doporučení, jak poměry zlepšit.
Proto v učitelské obci získala takový ohlas doporučení poradenské společnosti McKinsey, publikovaná před dvěma měsíci v týdeníku Economist.
Experti shrnuli závěry výzkumů PISA ve třech bodech. Všechny nejúspěšnější země v čele s Finskem, Singapurem a Koreou omezují nabídku učitelského studia podle toho, kolik lidí bude ve školách potřeba.
Méně dostupné zaměstnání má vyšší prestiž z toho důvodu, že k němu patří i vysoké nástupní platy.
V nejúspěšnějších zemích se učitelé přednostně věnují těm méně nadaným žákům, pro které se pořádají pravidelné odpolední hodiny doučování.
Doporučení přímo odporují dosavadní praxi českého vzdělávacího systému. Kvalita učitelů se nesleduje. Nástupní platy nedosahují ani dvou třetin průměrné mzdy. Nadanější žáci jsou posílání do elitních škol už v třetí třídě a ti méně nadaní končí vzdělávací dráhu už v patnácti, kdy jsou odesíláni na odborný výcvik do učilišť.
