S tvrzením, že české děti nechodí do školy rády a učení je netěší, souhlasí i 141 z 217 respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli v průzkumu Stálé konference asociací ve vzdělávání. Průzkumu se účastnilo široké spektrum lidí z oblasti vzdělávání - od asociací učitelů přes zřizovatele škol až po neziskové organizace, které se tématem zabývají.
Cílem šetření bylo určit priority ve vzdělávání, přičemž téma takzvaného wellbeingu žáků (osobní pohody či spokojenosti - pozn. red.) se umístilo mezi prvními patnácti nejdůležitějšími. Pojem wellbeing zahrnuje duševní a fyzické zdraví, dobré sociální vztahy i rozvoj dítěte.
"Jak se žáci cítí, souvisí velmi výrazně s tím, jak se cítí učitelé. A na učitele působí výrazné vlivy, často takové, které oni sami neovlivní. Je to například tlak rodičů, tlak na nové metody práce, ke kterým třeba nemají příliš silný vztah, takže v nich vyvolávají obavy, dále tlak přijímacích zkoušek nebo osnov," uvedla během kulatého stolu k duševnímu zdraví dětí ve školách Dana Pražáková z České školní inspekce.
"Pokud uvažujeme o duševním zdraví žáků, vždycky je nutné uvažovat i o učitelích," tvrdí Pražáková. Podle výsledků mezinárodních testů PISA studenti, kteří přiznávají, že zažívají ze strany učitele zesměšnění nebo urážky, či mají pocit, že je učitel přísněji trestá a dává jim najevo, že jsou méně chytří, vykazují horší studijní výsledky. Pocit obav u žáků má tedy vliv i na jejich prospěch.
"Já sám jsem například jako učitel chodil do školy nerad, když jsem se necítil dostatečně kreativní, když jsem musel být učitelem, tak jak se ode mě očekávalo, můj potenciál se neotvíral a jenom jsem plnil nějaké představy lidí, kteří školství vedli," popsal svou zkušenost v debatě Hospodářských novin Jiří Vymětal, nynější ředitel Základní školy Olomouc a výherce ankety Ředitel roku.
S problémem spokojenosti žáků souvisí i nerovnosti ve vzdělávání. "Žáci se hodně roztřídí na kvalitní a nekvalitní školy podle toho, jaké mají jejich rodiny aspirace ve vzdělávání. Na horších školách pak nemají motivaci zlepšovat výsledky ani žáci, ani učitelé, protože tomu nevěří, když ti nejlepší zkrátka odešli," vysvětluje sociolog Daniel Prokop, autor Analýzy výzev vzdělávání pro nadační fond Eduzměna.
"V žádné firmě nemůžete pracovat s aktéry, kteří jsou nemotivovaní, a v tomto je české školství takřka nejhorší ze zemí OECD," dodává Prokop.
Více mladých učitelů s elánem
Podle některých názorů je nutné nejdříve vymýtit dlouhodobé problémy, jako podfinancování školství a nízké platy učitelů, aby se začalo dařit i v řešení náročnějších výzev. "Pokud základní problémy nevyřešíme, tak nemůžeme očekávat, že se velmi rychle dostaneme dál k těm náročnějším tématům. V šetření nám při identifikaci priorit logicky propadly ty náročnější problémy dolů, protože na ty nezbývá čas a porozumění," myslí si výkonná ředitelka Stálé konference asociací ve vzdělávání Silvie Pýchová.
Podle Prokopa je kromě zvýšení platů potřeba učitele podpořit i jinak. "Financování a zvýšení platů učitelů je důležitá podmínka, ale další věc je, že bychom měli podle mého názoru posílit financování podpůrných profesí. To znamená, aby učitelé měli podporu ve školních a speciálních psycholozích," domnívá se. "Je to důležitá profese, která zároveň umožňuje dítěti svěřit se s problémy," dodává.
Pomoci by podle Prokopa mohlo i více mladých učitelů s novým elánem přicházejících do školství a menší přehlcení osnov, to totiž znemožňuje individuální přístup a talentovaní žáci se tak ve třídách nudí, horší naopak nemají šanci třídu dohnat.
"Možná pokud dáme dětem možnost být kreativní, pokud budeme méně bazírovat na chybách, soustředíme se na to dobré, co v dětech je, možná pokud nám nebude záležet jen na znalostech, ale i dovednostech a hodnotách, pokud v českém školství budou kvalitní pedagogové, kteří budou do školy chodit rádi, tak budou možná do školy rády chodit i ty děti," domnívá se ředitel roku Vymětal.
Šetření o prioritách ve vzdělávání má posloužit expertům i pro přípravu nové dlouhodobé vize pro vzdělávací politiku České republiky s názvem Strategie 2030. Daniel Prokop je členem expertního přípravného týmu tohoto dokumentu. "Budeme k výsledkům šetření Stálé konference asociací ve vzdělávání přihlížet," řekl pro Aktuálně.cz. "Zkušenosti lidí z regionů, které zaostávají, tamních ředitelů, ale i expertů na vzdělávání budeme chtít zahrnout," dodal.
