Česká delegace míří do KLDR obnovit vztahy. Lidská práva pravděpodobně nebudou téma

Michal Polák ČTK Benedikt Lederer, Michal Polák, ČTK
19. 5. 2019 11:07
Skupina poslanců ze zahraničního výboru v neděli vyráží na pětidenní pracovní cestu do KLDR, kde by se politici měli setkat s tamním zahraniční výborem a předsedou sněmovny. Cesta do KLDR byla schválena už v minulém roce. Její načasování v době, kdy komunistická země v uplynulých dvou týdnech dvakrát vypálila rakety krátkého doletu, považují někteří další členové výboru cestu za nešťastné.
Lubomír Zaorálek
Lubomír Zaorálek | Foto: Radek Bartoníček

První delegaci do země po 14 letech povede předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD), doprovodí ho Karla Šlechtová (nezávislá za ANO), Martin Ratiborský (ANO) a Jaroslav Holík (SPD). 

Podle místopředsedy zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) není v současné situaci vhodné do KLDR cestovat. "Cílem delegace byl restart našich vztahů v návaznosti na summit Donald Trumpa a Kim Čong-una, ale v současné situaci, kdy summit nedopadl, tak jak měl, a KLDR vypálila v minulých týdnech rakety, tak jsem proti té cestě," vysvětluje svůj pohled na věc poslanec hnutí ANO. 

Ministerstvo zahraničních věcí obavy poslance Bžocha nesdílí. "Cesta delegace do KLDR by měla umožnit prezentovat současnou pozici EU a apelovat na dosažení pokroku v rámci dodržování závazků KLDR, které vyplývají z rezolucí Rady bezpečnosti OSN, a na zlepšení situace v otázce dodržování lidských práv v zemi," vysvětluje zástupce ředitele tiskového odboru ministerstva zahraničí Robert Řehák.  

Cílem návštěvy je podle Ratiborského navázat na dřívější dobré vztahy, které po roce 1989 ochladly. "Mohli bychom pomoci, aby se více otevřeli světu, ať se řeší humanitární situace, která je teď tragická," říká Ratiborský.

OSN v březnu informovala, že produkce potravin v Severní Koreji loni klesla na nejnižší úroveň za více než deset let a bezmála polovina veškerého obyvatelstva této země potřebuje humanitární pomoc. Severokorejské úřady nedávno uvedly, že zemi sužuje nejhorší vlna sucha za posledních 37 let. 

Zaorálka humanitární situace v zemi velmi zajímá. "Budu to moci srovnat s tím, co jsem viděl před lety. Pokud vím, měli tam loni velmi špatnou úrodu," říká. Podle něj KLDR má zájem o spolupráci v oblasti obchodu, hospodářství, kultury, školství. 

Lidská práva? Okamžitě bychom skončili 

Podle Amnesty International je KLDR totalitní režim a jsou tam porušována lidská práce. Jestli delegace téma lidských práv vůbec otevře, není jasné. Ratiborský si není jistý, zda k tomu bude vhodná příležitost. 

Podle Zaorálka však musí delegace postupovat v otázce lidských práv obezřetně. "Není náš zájem, abychom tam hned skončili. Může na to být ostrá reakce," vysvětluje opatrnost Zaorálek. 

Poslanec Bžoch také upozorňuje, že výprava českých poslanců jistě poslouží severokorejské propagandě. Toho se ale vedoucí delegace Zaorálek nebojí.  

"Je pravda, že to použijí, ale není to zásadní," míní exministr zahraničí s tím, že nejsme velká země. "Neumím si představit masivní zneužití," dodává Zaorálek. 

 

Právě se děje

před 46 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy