Praha - Navzdory určité míře vzájemné podobnosti se Češi a Slováci v mnoha věcech rozcházejí.
Jednou z nich je například délka života prožitá ve zdraví - tedy bez omezujících zdravotních komplikací.
Podle údajů Eurostatu, který tento ukazatel nazývaný "Healthy Life Years" (HLY) dlouhodobě sleduje, totiž vyplývá zajímavý závěr - Češi totiž podle získaných výsledků prožijí ve zdraví o více jak deset let více než jejich východní sousedé.
A možných vysvětlení takto velkého rozdílu je hned několik. Nasnadě je přitom otázka kvality zdravotnictví - takové vysvětlení je však podle odborníků ukvapené.
Zdravotnictví za tím nehledejte
"Se zdravotním systémem to souvisí jen okrajově; faktory, ovlivňující zdraví jsou komplexní a zdravotnictví má na nich jen 10-15% podíl," říká Tomas Szalay ze slovenského Health Policy Institute.
Mnohem pravděpodobněji zde fungují jiné faktory - jedním z nich je vůbec samotný způsob tohoto šetření. Ukazatel HLY se totiž skládá ze dvou částí - jedné objektivní a druhé subjektivní.
Na co se tazatelé ptali
Otázka: Do jaké míry jste se za posledních šest měsíců cítili omezení zdravotními problémy v činnostech, které lidé obvykle dělají? Řekli byste, že jste:
a/ byli vážně omezeni
b/ byli omezeni, ale ne nijak vážně
c/ nebyli nijak omezeni
Ti, kteří odpověděli, že "nebyli nijak omezeni" poté byli zařazeni do "zdravé" skupiny. Další počty poté probíhaly v závislosti na pohlaví a věku.
Od roku 2004 je HLY jedním ze strukturálních ukazatelů sloužící pro hodnocení strategických cílů Evropské unie daných Lisabonskou strategií.
První zmiňovanou součástí je mortalita - úmrtnost.
"Slovensko má - v porovnání například s Českou republikou - kratší střední délku života. Na tento výsledek má vliv také podíl romské populace, která se dožívá v průměru o 10 let méně než většinová populace - má například podstatně vyšší podíl kojenecké úmrtnosti," vysvětluje Szalay a poukazuje na podobnost výsledků Slovenska a Maďarska, které mimo jiné spojují také podobné stravovací návyky či způsob životosprávy.
Druhou částí je výsledek dotazníkového průzkumu mezi obyvateli, v němž se hodnotitelé ptají na jejich zdravotní stav (viz. infobox). Posouzení této otázky a odpověď na ni je potom čistě subjektivní a odvíjí se jak od konkrétního znění otázky, tak celkové nálady ve společnosti nebo pohledu na svět.
Pesimističtí Slováci?
Jedním z možných vysvětlení tak může být tvrzení, že jsou Češi v pohledu na své zdraví optimističtější než Slováci.
"Nechci tvrdit, že Slováci jsou větší pesimisté, nebo že si rádi postěžují, ale je to jedno z možných vysvětlení," konstatuje Szalay.
Význam této složky na hodnotu ukazatele délky života ve zdraví zdůrazňuje také Jakub Hrkal z Eurostatu.
"Některé rozdíly mezi zeměmi mohou souviset se způsobem implementace dané otázky a dále se na nich můžou odrazit i odlišné kulturní či sociální podmínky a vnímání v různých zemích," říká Hrkal.
Podívejte se: Století mezi námi. Jak vypadají a jak žijí?
Odpověď na otázku týkající se propastného rozdílu v hodnotách zjištěných v Česku a na Slovensku však můžeme hledat také jinde.
Leccos nám tak napoví porovnání statistik týkajících se životosprávy či příčin úmrtí v obou zemích.
Česká republika přitom paradoxně vychází v mnoha ohledech hůře než Slovensko. Například co se rizikové konzumace alkoholu týče (podle dat z roku 2008), alespoň jednou týdně vypije velké množství alkoholu přibližně každý sedmnáctý Čech a každý devětapadesátý Slovák. Nikdy nebo výjimečně potom "flámuje" o 16 % více Čechů než Slováků - a takto by se dalo pokračovat dál.
V Česku žije o pět procent více každodenních kuřáků - opačně jsou na tom obě země například z pohledu každodenní fyzické aktivity.
Za vším hledej...?
Při pohledu na příčiny úmrtí (data z roku 2010) vyplývá, že hlavní příčiny rozdílů mezi oběma státy budou zřejmě opravdu ležet zejména v oblasti životosprávy.
Ze statistik Eurostatu jsme vybrali několik hlavních příčin úmrtí obyvatel bývalého Československa - a s výjimkou rakoviny plic vychází z tohoto porovnání jako hůře postižené právě Slovensko. Rozdíl je patrný zejména v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, řazených mezi tzv. civilizační choroby, tedy infarktů, mozkových mrtvic, vysokého tlaku a dalších.
A právě zde lze také hledat jednu z příčin o poznání horší situace u našich východních sousedů - zatímco Česká republika od roku 2008 vykazuje v případě obou pohlaví v počtu zdravých let života hodnoty překračující průměr evropské sedmadvacítky, Slováci se drží hluboko pod ním.
Je problém ve statistice? Nebo Slováci opravdu vidí svůj stav hůře než Češi? Diskutujte na mé facebookové stránce!
