Praha - Vědci z dejvického Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd připravili v laboratoři látky, které se v prvotních testech ukázaly jako slibný zabiják rakoviny. Mají původ v přírodní sloučenině, kterou vytvářejí půdní bakterie nalezené před šedesáti lety v Peru.
Už dříve se v několika klinických studiích prokázalo, že tato látka může být účinná proti nádorům - poprvé ji vyzkoušeli už na konci padesátých let - jenže také měla příliš mnoho vedlejších účinků. V testech proto pokaždé propadla a nikdy se nedostala na trh.
Čeští vědci nyní našli cestu, jak nepříznivé účinky omezit. Spolupracují na tom se svými americkými kolegy z prestižní Univerzity Johnse Hopkinse, která patří k nejlepším lékařským školám na světě.
Nadějný česko-americký objev, který se začal v tuzemských a zaoceánských laboratořích rodit teprve před čtyřmi lety, teď slaví velký úspěch. Američtí investoři ze skupiny Deerfield mu věří natolik, že do vývoje a klinických studií vložili nebývale velkou částku, v přepočtu 720 milionů korun. Celkem získala nově vzniklá firma Dracen Pharmaceuticals, která bude zastřešovat klinické testy, od investorů 800 milionů korun.
Svůj podíl v nové firmě má také americká firma Osage University Partners a česká společnost i&i Prague s vkladem 4 miliony. Ta vznikla loni při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, aby pomáhala uvádět vědecké objevy na trh a zároveň do těch nejslibnějších investovala.
"Látka se už v USA úspěšně testovala na myších i prasečích modelech. Pak je třeba vytvořit výrobní postup, který musí schválit americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, a někdy za rok a půl chceme požádat o první schválení o provádění klinických zkoušek na pacientech," popisuje Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie, jehož tým látky ve spolupráci s vědci z Univerzity Johnse Hopkinse připravil.
Testování na pacientech zřejmě proběhne aspoň v první fázi v USA a bude se kombinovat s imunoterapií. Američtí vědci totiž zjistili, že právě ve spojení s tímto typem léčby, který odblokuje imunitní reakce vůči rakovinným buňkám, mohou být látky mimořádně účinné.
Pokud bude léčivo úspěšné a bezpečné, vědci ho později nabídnou velkým farmaceutickým společnostem, aby jej uvedly na trh. "Předpokládáme, že na trh by se látka mohla dostat někdy mezi roky 2025-2027," věří Jaromír Zahrádka z i&i Prague.
Zatím není přesně určené, na jaké typy nádorů by se léčivo používalo, i tím se budou studie zabývat. Pacientům by se pak mohl lék podávat nejspíš ve formě takzvaného podkožního depozitu - injekcí by se léčivo dostalo pod kůži, odkud by se postupně uvolňovalo do těla.
Nové látky, které vyvinuli Češi společně s Američany, fungují jednoduše řečeno tak, že zablokují bujícím nádorovým buňkám přísun důležitých živin - konkrétně dusíku v podobě glutaminu - a tím je zahubí. Uzavírají navíc více cest, kterými rakovinové buňky mohou živiny čerpat, čímž omezují jejich šanci přizpůsobit se a léčbu přelstít.
Doteď byl problém, že známé látky, jako například zmíněná sloučenina z peruánské půdy, blokovaly přísun dusíku i zdravým buňkám, čímž jim ubližovaly. To mělo ničivý dopad hlavně na žaludek a střeva pacientů.
Česko-americký tým se vydal vlastní cestou. "Začali jsme dělat takzvaná proléčiva. To je látka, která je sama neaktivní a teprve v těle se přemění na léčivo. Snažíme se, aby pronikala do nádorů a teprve tam se pomocí enzymů přítomných v rakovinných buňkách přeměnila na léčivo a buňky zahubila. A aby se látka v zažívacím traktu nepřeměňovala a prošla jím neaktivní," vysvětluje Pavel Majer.
Vědec, který společně s kolegy stojí za nalezením nadějných molekul, se na dejvický ústav vrátil před šesti lety poté, co žil dvacet let v Americe.
"Kromě toho, že jsem z ústavu vzešel a měl jsem zde po celou dobu kamarády a spolupracovníky, mě zpátky do Česka přitáhly tři krize. Finanční, krize farmaceutického průmyslu a krize středního věku," přiznává muž, který dřív působil v americké vládní agentuře National cancer institute a několika farmaceutických firmách. Když se jim přestalo po roce 2008 dařit a Pavel Majer se ocitl bez práce, přijal nabídku, aby na Ústavu organické chemie a biochemie založil vědecko-servisní skupinu.
S ní potom navázal kontakty se svými bývalými kolegy z USA, kteří se po krizi ocitli na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru. Jedním z projektů, který z této spolupráce vznikl, je právě tento, kdy se rozhodli dát znova šanci přírodní látce, která dřívějšími studiemi neprošla kvůli své toxicitě.
"Za kolegyní Barbarou Slusher přišel tehdy Jonathan Powell, lékař z univerzity, s tím, že existuje velmi nadějné léčivo, které je ale toxické, a ptal se, zda by s tím chemici nemohli něco udělat, aby se dalo použít," vzpomíná na začátky hledání té správné molekuly.
Když potom Majer poprvé uviděl strukturu látky, byl prý v šoku. "Nemohl jsem uvěřit, že je to přírodní látka, obsahuje vysoce reaktivní skupinu, která může být i výbušná," popisuje s tím, že práce s prvotními látkami nebyla zcela bezpečná.
Lék může ústavu přinést miliardové zisky
"Máme schopné chemiky, kteří dovedou látku syntetizovat, v tuto chvíli to zahrnuje i práci s potenciálně explozivními meziprodukty. Šikovný a pracovitý chemik, to je to nejcennější zboží, jaké můžete mít. To je taky důvod, proč s námi americká univerzita spolupracuje," upozorňuje Majer.
Podobná partnerství se podle ředitele ústavu Zdeňka Hostomského připravují i s dalšími významnými pracovišti. Pokud by léčivo uspělo na trhu, ústavu by mohlo do budoucna přinést i miliardové zisky, podle odhadů by mohly do ústavu proudit i stovky milionů korun ročně po dobu deseti až patnácti let.
"Hlavní strategií je projít prvními fázemi klinických testů, ukázat účinnost a bezpečnost léčiva a následně celou společnost Dracen prodat velké farmaceutické společnosti, která následně lék dotestuje a uvede na trh. Podle prodejní ceny se pak může jednat o desítky a možná i ke sto milionům korun pro firmu i&i Prague," vysvětluje, jaké jsou s firmou byznysové plány, Jaromír Zahrádka z i&i Prague.
