reklama
 
 

Jak Češi volili v minulosti? Prohlédněte si grafiku od Františka Josefa po Havla

20. 10. 2017 20:00
Zatímco do roku 1918 se bojovalo, aby mohli volit všichni, po roce 1948 mohli všichni volit jen jedinou komunistickou stranu. Už za Rakouska se kupovaly hlasy voličů. Přibývá návrhů řešit potíže polistopadové politiky omezením volebního práva.

Praha - Před 157 lety se splnil sen mnoha generací Čechů. Dvacátého října 1860 vydal císař František Josef I. takzvaný Říjnový diplom, v němž slíbil svým národům - a tedy i našim předkům - zprovoznění zákonodárného parlamentu. Protože slib dodržel, konají se od té doby v českých zemích volby.

Až do vzniku samostatného Československa v roce 1918 byl problém hlavně s tím, kdo všechno má mít právo volit. Vedl se vleklý boj za odstranění tehdy platných překážek v podobě majetkových, stavovských, věkových či genderových omezení.

Paradoxně opačná situace nastala po roce 1948 s nástupem komunistické diktatury: volit sice mohl skoro každý, jenže kandidátka byla jen jedna - Národní fronty ovládané komunisty. Z voleb se stala "dobrovolně povinná" schvalovací fraška, kterou lidé navíc vnímali jako symbol pokoření.

Teprve po pádu komunismu v roce 1989 získala česká společnost znovu právo svobodně volit, jako tomu bylo už během celé první Československé republiky. V roce 1990 tomu odpovídala i dodnes rekordní polistopadová volební účast ve výši 96,8 procenta voličů.

"Jenže nadšení po prvních svobodných volbách postupně opadlo a nyní jsme se dostali do určité volební krize. V Čechách panuje nechuť k politice, což se odráží i na volební účasti," vysvětluje politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci skutečnost, že k minulým volbám roku 2013 přišlo jen 59,48 procenta voličů.

autor: Jan Štětka | 20. 10. 2017 20:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama