Praha - Nečasova vláda navrhuje penzijní reformu, která nemá ve světě obdoby.

Češi se sice drží ve stejných mantinelech, jako osm postkomunistických členských států EU, v detailech je však navržená reforma unikátní.

Zejména způsob, jakým se na reformu najdou peníze, tedy zvýšení daně z přidané hodnoty například pro potraviny a léky, se zcela vymyká tomu, jak uvedené země postupovaly.

Jen Estonsko chce víc

V roce 2002 proběhla penzijní reforma v Estonsku. Občané narození po roce 1983 začali povinně odvádět šest procent z hrubé mzdy do soukromých penzijních fondů, ostatní se mohli přihlásit dobrovolně. Zároveň se o čtyři procenta snížily jejich odvody do státního penzijního systému.

Pokud tuzemská vládní koalice prosadí své plány na rok 2012, budou lidé narození po roce 1977 odvádět pět procent z hrubé mzdy od soukromých fondů. O tři procenta se zároveň sníží odvody do státního systému. Rozdíl je v tom, že Češi peníze do fondů posílat nemusí.

Převést část sociálního pojistného do soukromých penzijních fondů se kromě Estonců rozhodli po roce 1998 ještě Poláci, Maďaři, Bulhaři, Litevci, Lotyši, Slováci a Rumuni. Pouze Estonci však po občanech žádají, aby do soukromých fondů platili víc, než jim je odpuštěno státním penzijním systémem.

Český návrh má ještě jednu zvláštnost v tom, že příspěvky soukromníkům nejsou povinné. V tom mají předchůdce pouze na Litvě, kde se do soukromých fondů odvádí ročně 5,5 procenta z hrubé mzdy. I když příspěvek není povinný, rozhodla se pro něj polovina zaměstnanců.

Za co všechno budeme platit víc? Přehled najdete v grafice.

Pět obětí krize

Převládajícímu vzoru se z postkomunistických států Evropské unie vymyká Slovinsko. Do soukromých fondů tam platí pojistné za své zaměstnance podniky. Povinně platí veřejné instituce, banky a firmy, které nabízejí fyzicky náročnou práci.

Slovinsko je významnou výjimkou i v tom, že jeho penzijní fondy překonaly ekonomickou krizi bez velkých potíží. V ostatních zemích reformované systémy přežily krizový test o poznání  hůře.

Soukromé fondy odčerpávají peníze, které byly dosud státní, a ekonomická krize způsobila státnímu systému další výpadek příjmů. Státní systémy najednou neměly dost peněz na výplatu současných důchodů.

Litevci proto snížili penze o pět procent, Lotyši o deset a Rumuni o patnáct procent.

Ještě dramatičtější změny nastaly v Maďarsku a Bulharsku. Pravicové vlády Viktora Orbána a Bojka Borisova se loni v listopadu rozhodly, že soukromé penzijní fondy po jedenácti resp. deseti letech zestátní a najdou tak peníze pro zaplacení současných penzí. Učinily tak i přes varování finančních institucí v čele s Mezinárodním měnovým fondem.

Vypočtěte si, jak vám vyšší DPH zdraží život

Ústup Poláků a Estonců

V mírnější podobě následuje maďarský a bulharský vzor polský premiér Donald Tusk. Jeho vláda chce od května snížit odvody do soukromých fondů ze současných 7,3 procenta na 2,3 procenta. Pět procent převezme státní fond ZUS.

Tusk ovšem přislíbil, že bude podporovat dobrovolné spoření do soukromých fondů. V roce 2017 do nich bude možné odvádět navíc čtyři procenta a příspěvek odečíst z daňového základu.

Pouze dočasně omezili odvody do soukromých fondů Estonci. Státní systém si nechal jejich peníze v letech 2009-2010. Letos do nich občané platí tři procenta, napřesrok by se měli vrátit k šesti procentům z hrubé mzdy.

Výpadek státního systému Estonci dorovnali zvýšením dolní sazby DPH z pěti na devět procent a převedením některého zboží do horní dvacetiprocentní sazby. 

Slovensko před rozhodnutím

Na reformovaném systému penzí nic neměnili pouze Slováci, i když obdrželi varovnou analýzu výzkumného ústavu INEKO.

Jeho experti vypočítali, že penzijní systém vytváří ročně schodek dvou procent HDP a v příštích letech se bude zvyšovat. To odpovídá částce, kterou inkasují soukromé penzijní fondy. Ředitel INEKO Peter Goliaš upozornil, že takový schodek není dlouhodobě udržitelný a doporučil, ať se zvýší věk odchodu do penzí ze současných dvaašedesáti na 65 let. Zároveň se mají penze zvyšovat pouze o inflaci.

Takové změny jsou tvrdší, než plánuje česká vláda a kabinetu Ivety Radičové se do nich nechce. Ministr  práce Jozef Michál prohlásil: „S nastavením důchodů je objektivně třeba něco dělat, ale obávám se, že to bude až pro příští vládu."

Ekonom Josef Vostatek upozornil, že Slováci přesto na penzích šetří už dnes. Vláda bez náhrady zrušila své příspěvky na dobrovolné penzijní připojištění.

Daně po česku

Zvýšením DPH, tak jako to chce česká vláda, shánějí peníze na důchody vedle Estonců také Litevci, Lotyši, Poláci, Maďaři Slováci a Rumuni.

Zpravidla šlo o procentní nárůst, pouze Maďaři a Rumuni zvýšili pod tlakem Mezinárodního měnového fondu horní sazbu o pět procent.

Bulhaři namísto DPH zvýšili o 1,8 procenta hrubé mzdy sociální pojistné. Zvyšování se zatím vyhnuli Slovinci.

České reformní plány počítají se zrušením dolní sazby DPH. Ze současných deseti na dvacet procent se tedy mají zvýšit daně pro většinu potravin, léky, stavbu nových bytů, veřejnou dopravu a dodávky tepla.

Tím se Česko vymyká kontextu zemí, jejichž penzijní reformu chtějí následovat. Žádná z nich dolní sazbu DPH neruší.

Přehled DPH v evropských zemí si prohlédněte zde.

Zvýšení českého DPH je neobvyklé i v rámci celé Evropy. Jedinou sazbu na vysoké úrovni platí pouze Dánové, kteří mají DPH 25 procent. Od daně jsou však osvobozeny některé služby, například veřejná doprava, zdravotní služby, vydávání novin, pronájmy pozemků k podnikání a cestovní kanceláře.   

Stejně nastavenou DPH mají v Evropě ještě Bělorusové s dvaceti procenty, Černohorci platí jednotnou sedmnáctiprocentní sazbu.