Praha - Lidé se začali bát finančních potíží už začátkem roku. Loni vyrostla útrata domácností o neuvěřitelných 15 procent, letos už jen o dvě procenta.
Protože však inflace vyrostla o sedm procent, dostane průměrná česká domácnost za své peníze o pět procent zboží a služeb méně než loni.
Překvapivé údaje přinesla pravidelná zpráva ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase o příjmech a výdajích rodin, která využila šetření Českého statistického úřadu. Mapuje situaci v prvním pololetí.
Už se nestaví
Průměrný občan utratil za běžné spotřební zboží, jakým jsou například potraviny, energie či léky, zhruba stejně jako loni. Ovšem vydal jen polovinu za stavbu či rekonstrukci bytů.
Zaměstnanci si tak kompenzovali vyšší výdaje za potraviny a za bydlení, ke kterým byli nuceni vinou vyšší inflace a rozpočtové reformy, zvyšující DPH a spotřební daně.
Penzisté investovali stejně málo jako v minulých letech, zároveň tvrdě šetřili na elektřině a teple. Tím vyrovnali své vyšší výdaje za léky.
Utrácet se nebáli pouze podnikatelé, kteří nakoupili o dvacetinu víc než loni. Dokonce zvýšili své investice do nemovitostí.
Těžké časy rodin s dětmi
Dramaticky se propadly výdaje rodin s dětmi. Loni a předloni rostla jejich útrata nejrychleji zásluhou vyšších rodinných dávek a společného zdanění manželů. Reálný růst výdajů o víc než desetinu v letech 2006 i 2007 byl letos vystřídán poklesem o 11,6 procenta.
Kromě vyšších cen k tomu přispěly škrty v sociálních dávkách pro zaměstnance se středními příjmy. Právě oni ztratili nárok na dětské přídavky a sociální příplatek. Na obou typech dávek ušetřil stát zásluhou reformy třetinu loňských výdajů.
Na průměrného člena domácností zaměstnanců s dětmi tak letos čekal propad výdajů o 500 korun měsíčně.
Nepříznivé dopady reformy byly menší u chudých rodin s dětmi. Ty proti loňsku ztratily jen tři procenta.
Bohatí a šedá ekonomika
Vedle údajů o rodinných výdajích ministr Nečas publikoval také data o rodinných příjmech. Pocházejí z jiné statistiky tzv. "národních účtů" a ukazují celkové příjmy domácností. Od "rodinných účtů" se jejich data výrazně liší.
Zatímco rodinné účty vykazují nepříjemné dopady vládní reformy, národní účty mohou být užívány jako argument, že je úspěšná.
Vyplývá z nich, že objem vyplacených mezd rostl téměř o devět procent, tedy rychleji než ceny. Občané sice dostali méně dávek, zato však ušetřili na daních z příjmu a pojistném. Proto jim i po zaplacení všech přímých daní a započtení inflace zůstalo víc, než loni.
Podle expertů není nic divného na tom, že dvě statistiky o finanční situaci rodin uvádějí různé výsledky. "Pracují s rozdílnou metodikou," upozorňuje Daniel Münich z výzkumného ústavu CERGE-EI.
Do šetření o rodinných účtech se obvykle nedostanou lidé s nejvyššími příjmy. Zpravidla odmítají vyplňovat dotazníky statistického úřadu a přitom právě oni na reformě vydělali.
Národní účty také odhadují příjmy z černé a šedé ekonomiky. V rodinných účtech občané své nezdaněné příjmy a výdaje samozřejmě neuvádějí. Rozdílná data tak naznačují, že se lidé častěji než dříve vyhýbají placení daní.
Rizika roku 2009
Úsporami z první poloviny roku lidé reagovali především na vládní reformu, stejně chtějí reagovat na hospodářské zpomalení v příštím roce. Podle týden starého průzkumu společnosti STEM/MARK plánují úspory v energiích, rekreaci a vybavení svých bytů. V těchto komoditách dosud šetřili jen penzisté.
Výzkumníci také zjistili, že si Češi rizika nadcházející krize dosud uvědomují jen v minimální míře. Více než čtyři pětiny dotázaných označily za největší ekonomické riziko i v příštím roce inflaci, kterou zažívají letos, a také zadlužení státu, se kterým vlády bojovaly v minulých letech.
Až na třetím místě mezi hrozbami je nezaměstnanost, které se bojí 71 procent lidí. Přitom se experti shodují, že ceny porostou v příštím roce velmi pomalu, naopak propouštění z práce je hlavní hrozbou, které budou domácnosti čelit.
