Češi a Poláci mají novou dohodu o vodním hospodaření

ČTK ČTK
Aktualizováno 20. 4. 2015 14:46
Dohodu podepsali ministři životního prostředí obou zemí v rámci česko-polských mezivládních konzultací v Praze.
Ewa Kopaczová a Bohuslav Sobotka
Ewa Kopaczová a Bohuslav Sobotka | Foto: ČTK

Praha - Česko a Polsko podepsaly dohodu o spolupráci v oblasti vodního hospodářství podél hranic.

Při příležitosti česko-polských mezivládních konzultací v Praze ji stvrdili ministři životního prostředí obou zemí Richard Brabec a Maciej Grabowski, podle něhož dohoda zrychlí společnou reakci při povodních nebo znečištění vodních toků.

Ministři jednali také o výkupu kovů či ochraně ovzduší v Moravskoslezském kraji a polském Slezsku.

Spolupráce v energetice a dopravě

Kromě problematiky životního prostředí se účastníci třetích česko-polských mezivládních konzultací věnovali spolupráci obou zemí v energetice a dopravě.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) chtějí obě země během roku 2016 předložit v Bruselu společnou žádost o financování budoucího propojení české rychlostní silnice R11 s polskou S3.

"Pro to, abychom se mohli ucházet o prostředky z evropského nástroje na propojení, to znamená z fondu CEF, je důležité, abychom podali společnou žádost během roku 2016," uvedl Sobotka.

Polská premiérka Ewa Kopaczová nicméně zdůraznila, že by obě strany měly na svých úsecích intenzivně pracovat už před podáním společné žádosti.

Dohoda nahrazuje dosud platnou úmluvu o vodním hospodářství na hraničních vodách mezi Československem a Polskem z roku 1958. Nová smlouva více zohledňuje ochranu vod před znečištěním, ochranu jakosti a množství vod a ochranu před povodněmi.

Dohoda také zřizuje Česko-polskou komisi pro hraniční vody.

"Podle té nové úmluvy bude významným způsobem řešena velmi rychlá reakce obou stran v případě ohrožení kvality povrchových i podzemních vod na hraničních tocích a aktivní spolupráce v případě výstavby protipovodňových opatření nebo reakce v případě nedostatku vody," přiblížil dohodu novinářům Brabec.

Otázka výkupu kovů

S polským kolegou se český ministr životního prostředí domluvil také na spolupráci v otázce výkupu kovů, který Polsko na rozdíl od Česka zatím nemá regulovaný. V Polsku prý tento výkup neprovázejí kriminální aktivity, kdyby ale Varšava zaznamenala zvýšený vývoz kovového šrotu do země, začala by podle dohody konat česká celní správa.

Grabowski podle Brabce také projevil zájem o české kotlíkové dotace na výměnu starých kotlů. V Polsku funguje podobný, ale méně ambiciózní projekt a podle Grabowského by se Poláci mohli českým inspirovat. ČR plánuje dát z evropských peněz devět miliard korun na výměnu až 80 tisíc neekologických kotlů.

Česko a Polsko  podepsaly také memorandum o spolupráci v oblasti zemního plynu s cílem propojit plynárenské sítě obou zemí v rámci projektu Stork II.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy