Černý humor v Brdech: Radar? Zvykneme si

Eliška Bártová Eliška Bártová
27. 1. 2007 0:00
Brdy - Jára Cimrman tuto vesnici těsně minul, hlásá deska na obecním úřadě v Míšově. Ruská armáda ji ale neminula. A zřejmě ji neminou ani USA.
Meterologický radar na vrcholu Praha. Nedaleko by mohl vyrůst daleko větší, vojenský, americký.
Meterologický radar na vrcholu Praha. Nedaleko by mohl vyrůst daleko větší, vojenský, americký. | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

Ruská posádka a ruské rakety tu kdysi zůstaly dvacet let. Nyní je možné, že právě za humny Míšova postaví Američané svůj radar.

Když ve čtvrtek premiér Topolánek oznámil, že si vláda USA pro svůj protiraketový radar vybrala vojenský újezd Jince, propukla mezi obyvateli obce Jince panika.

Starosta Jinců RSDr Josef Hála
Starosta Jinců RSDr Josef Hála | Foto: Ludvík Hradilek
Přečtěte si reportáž: Velvyslanec USA bude obhajovat radar, Jince mají strach 

Politici neuvedli konkrétní místo, zraky všech tedy směřovaly k tomuto městysu. Místu, kde sídlí vedení celého vojenského újezdu. Reportéři Aktuálně.cz však poukázali na to, že volba Američanů padne spíše na opačnou stranu armádního území.

Radar může mít i méně obvyklý tvar: na snímku radiolokátor typu XBR, který by pravděpodobně byl umístěn v České republice.
Radar může mít i méně obvyklý tvar: na snímku radiolokátor typu XBR, který by pravděpodobně byl umístěn v České republice. | Foto: Americká agentura pro protiraketovou obranu (MDA)
Přečtěte si kauzu: Americký radar nebude poblíž Jinců

Paradoxně v této oblasti, kde je větší pravděpodobnost, že americký radar bude stát, je nálada obyvatel mnohem vstřícnější než v Jincích. Na Američany se tu v podstatě těší.

Rusové, Němci, Američané? Proč ne

Lidé v okolí brdského vojenského prostoru jsou na vojáky zvyklí. Vojenské objekty - ať již opuštěné, nebo fungující - jsou téměř v každé vesnici.

Pouhý kilometr od stohlavé obce Míšov na jihozápadě újezdu prováděli v létě američtí experti několik dní geologický průzkum. Zkoumali, zda je místní podloží vhodné pro stavbu radaru.

"Jestli to bude tady, tak vybrali správně," říká překvapivě Petr Zeman, jeden z obyvatel Míšova. "Vycházeli jsme s Rusáky, tak proč ne s Američany."

Místní se s armádou museli nedobrovolně sžívat už od roku 1926, kdy vojenský újezd vznikl. "Pamatuji, jak v osmašedesátém přijely z lesa tanky a obsadily nás," vzpomíná starosta obce Petr Hrubý (nez). "Rusové tu měli rakety, údajně i jaderné hlavice, tak proč by tu teď nemohl být americký radar."

Dvě stě metrů za vesnicí, uprostřed hustého lesa, tehdy Rusové vybudovali vlastní panelákovou vesnici. Přestože je už ruská armáda z Míšova dávno pryč, do areálu se ani dnes nikdo nedostane.

Plot kolem panelových domů u vysoké brány stále hlídá kromě psa i ostnatý drát. "Dovnitř nemůžete," říká žena, která se ze vrat vynořila, jakmile spatřila na příjezdové cestě auto. "Nemůžu vám říci, co všechno tam je. Já jen vím, že to tu musím hlídat."

V loňském roce právě sem byly převezeny ostatky německých vojáků z Ústí nad Labem.

"Měli jsme tu Rusy, teď Němce, tak proč ne Američany," říká smířeně majitelka místní hospůdky Jana Hodková. "Jsme už zvyklí, že tu jsou vojáci. Ruští důstojníci chodili do hospody, na nákupy. Jejich děti vozil speciální autobus do školy v Milovicích. Teď tudy projíždí vojáci na střelby. Třeba by Američané přinesli do obce peníze."

Zatímco v Jincích se obávají, že se radar v případě konfliktu stane prvním terčem, v Míšově to berou s nadsázkou. "Alespoň to budeme mít brzo za sebou," říká paní Hodková.

"Já jsem byl i proto, aby tu postavili i základnu," dodává pan Zeman.

Dva kilometry od plotny

Geologové pracovali dva kilometry za vesnicí.

Bývalá ruská kasárna u Míšova. Vstup stále zakázán.
Bývalá ruská kasárna u Míšova. Vstup stále zakázán. | Foto: Ludvík Hradilek
 

Občané Míšova by tak byli nejbližšími stálými obyvateli u plánovaného radaru.

"Nevnímám to jako hotovou věc," říká starosta obce Hrubý. "Myslím ale, že nápad postavit tu radar ztroskotá hned ve sněmovně, kde je to 100:100. Bylo by absurdní, kdyby se Američané nastěhovali do toho, co postavili Rusové."

Na pondělní protest do Prahy proti stavbě radaru se starosta nechystá . "Je to zbytečné," říká. "Vždycky rozhodli bez nás, co tu bude, a nám to jen sdělili."

Život na střelnici

Z druhé strany lesa by dalšími sousedy radaru byli obyvatelé Kolvína, osady ležící za vsí Skořice. V osadě, která je už dnes ze všech stran obklopena armádou a za posledním domem má dopadovou plochu pro střelby dělostřelců, z radaru nemají strach.

Starosta Hrubý a Jana Hodková:
Starosta Hrubý a Jana Hodková: | Foto: Ludvík Hradílek

"Žiji tady šestnáct let a nikdy mi to nevadilo," říká Karel Doubek, v tričku s nápisem policie dává tušit, že je důležitý - hlídá okolní kasárna a střelnice. "Máme permanentní propustky, je tu krásná příroda. Pro nás to vlastně bude lepší, když tu bude radar, víc se to uzavře a nezničí se to tu."

O tom, že málo dotčená příroda bez lidí přináší své výhody, svědčí i čerstvě střelený kanec visící na dvorku u sousedů pana Doubka.

Život ve vojenském újezdu přináší prý i další výhodu. "Nemusíme chodit k volbám" říká pan Doubek. "Spadáme totiž pod vedení vojenského újezdu a tam ministerstvo obrany vždycky nějakého přednostu vybere. A my nad tím nemusíme přemýšlet."

V osadě, která leží už za cedulí zákazu vstupu, žije sedm rodin. Na celém území vojenského újezdu bydlí jen 46 lidí. Velkou část prostoru tvoří dopadové plochy, kterých je tu šest. V brdských lesích je i letiště.

50:50

Zdá se, že kdyby umístění americké radarové základny přineslo místním prospěch, pracovní příležitosti, nové silnice, infrastrukturu, nebyli by proti.

"Kdyby se teď u nás konalo referendum," říká starosta Míšova Pavel Hrubý, "bylo by to padesát na padesát."

Jeho slova potvrzují tři starší dámy mířící z vesnice do vojenského újezdu. "Když tu byli Rusové, byla to okupace. Jestli přjdou Američané, budu to chápat jako vměšování se do vnitřních záležitostí naší země. Mělo by být referendum," říká jedna z nich. "Nesmíme tu být, ale chtěly jsme si udělat procházku, když je tak krásně."

V souvislostech

Americký radar v Česku

Fakta: Vše kolem amerického radaru
Diskuse kolem vzniku protiraketové základny zaměstnávají české politiky i veřejnost déle než rok. Jaká jsou fakta? Co lze očekávat? Projděte si SPECIÁL

Podle těchto dam se režim na armádním území v poslední době zpřísnil. "Dřív jsme mohli víc," říká jedna z nich. "V létě ale dali na stromy a k cestám nové cedule zákaz vstupu."

Vedení újezdu však společně s Klubem českých turistů vyznačilo sedm území na okraji újezdu, která budou přes víkendy a o svátcích zpřístupněna i lidem bez povolenek. Některými povedou i cyklostezky.

Podle dnešního vyjádření hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla by přítomnost radaru neměla nic na tomto trendu změnit.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 3 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy