Praha - Počet obyvatel i demografická struktura obyvatelstva se v Česku a na Slovensku vyvíjejí podobně. Populace v obou zemích postupně mírně roste, stejně tak se prodlužuje délka života.
Tím pádem roste také podíl důchodců, což zvyšuje tlak na penzijní systémy. Na Slovensku se k jeho reformě odhodlali již v roce 2005, v Česku je k ní stále řada výhrad a po prezidentově vetu ještě čeká na definitivní schválení.
V roce 1993 bylo v ČR 10,331 milionu obyvatel. Jejich počet klesl až na 10,2 milionu v roce 2002. Od té doby se zvyšuje až na loňských 10,5 milionu. Z tohoto počtu tvořily v roce 2010 celkem 5,36 milionu ženy, 7,4 milionu obyvatel bylo ve věku od 15 do 65 let, 1,5 milionu do 15 let a 1,6 milionu bylo starších 65 let. Naději na dožití měli muži 74,4 roku, ženy 80,6 roku.
Na konci roku 1993 mělo Slovensko bezmála 5,34 milionu obyvatel. Loni počet občanů meziročně podruhé v historii samostatného státu klesl, a to na 5,4 milionu lidí. Vůbec nejvíce, 5,44 milionu obyvatel, žilo na Slovensku na konci roku 2010. Muži se loni dožili v průměru asi 72 let, což je o čtyři roky více než v roce 1993. Střední délka života žen se prodloužila o zhruba dva a půl roku na více než 79 let.
Století mezi námi. Jak vypadají a jak žijí?
Češi mají zatím pouze průběžný systém financování penzí, který od roku 1994 doplňuje penzijní připojištění se státním příspěvkem. Připravovaný druhý pilíř počítá s převodem peněz ze státního důchodového systému na individuální účty v soukromých penzijních fondech.
Lidé si budou moci převádět na individuální účty u soukromých penzijních společností tři procentní body ze sociálního pojištění. Podmínkou ale bude to, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého. Spoření bude dobrovolné. Po prezidentském vetu je ale otázka, zda poslanci Václava Klause přehlasují, a zda tedy druhý pilíř vůbec vstoupí v platnost.
Tři slovenské pilíře
Počet účastníků penzijního připojištění od vzniku systému v roce v 1994 postupně rostl na 2,37 milionu v roce 2000, 3,28 milionu v roce 2005 až na loňských 4,57 milionu. Ještě rychleji se zvyšoval majetek klientů penzijních fondů, který byl 40 miliard Kč v roce 2000, 98 miliard o pět let později a 232 miliard korun v roce 2011. V pololetí si na důchod tímto způsobem spořilo 4,65 milionu Čechů, tedy přes 70 procent ekonomicky aktivních obyvatel.
Slováci si na důchody spoří ve třech pilířích. Prvním je pojištění v státním důchodovém systému, do kterého jsou zapojeni všichni, kteří odvádějí povinné důchodové odvody. Druhý pilíř tvoří spoření na soukromých penzijních účtech v některé ze šesti důchodových správcovských společností. Na tyto účty si zhruba 1,5 milionu spořitelů odkládalo do konce srpna polovinu z povinných důchodových odvodů, což u zaměstnanců činí obvykle devět procent jejich mzdy.
Současná vláda premiéra Roberta Fica ve snaze ozdravit státní finance tento příspěvek ale snížila na čtyři procenta. Stát tak ušetří asi půl miliardy eur (12,5 miliardy korun) ročně, které použije na posílení státního důchodového systému. Hodnota majetku klientů správcovských společností letos překonala hranici pět miliard eur (125 miliard Kč).
Takzvaný třetí pilíř zahrnuje odkládání peněz případně i s příspěvkem zaměstnavatele na konto v doplňkové důchodové společnosti (DDS). Čtyři DDS loni spravovaly majetek za 1,17 miliardy eur (29 miliard Kč) a měly více než 700 000 klientů. Toto spoření se stalo méně atraktivním od začátku minulého roku, kdy stát přestal poskytovat daňovou úlevu na příspěvky do DDS.
Průměrný starobní důchod vyplácený státem nedosahuje na Slovensku pravidelně od roku 1993 ani polovinu průměrné hrubé mzdy v ekonomice. Podobné je to v Česku, kde tento podíl klesá postupně ke 40 procentům.
