Protirómská rétorika vynesla lidovce Čunka do senátorského křesla, jeho rozčílení straníci ale teď žádají jeho potrestání. Nejdříve jej ostře kritizoval úřadující předseda Jan Kasal.
"Realizace, kterou zvolil Jiří Čunek, jde naprosto mimo názor a volební program KDU-ČSL," řekl Kasal novinářům. Nevyloučil, že se Čunkův přístup ke vsetínským Romům bude probírat na pátečním zasedání celostátní konference KDU-ČSL v Praze.
Čunek necelý týden před volbami vystěhoval pavlačový dům v centru města a jeho obyvatele nastěhoval do ocelových kontejnerů. Ve Vsetíně mu tento krok vynesl popularitu. Tento týden ho rada znovu zvolila starostou města.
Lidovecký šéf není příznivcem stranických trestů, spíše spoléhá na to, že Čunek bude reagovat na negativní ohlasy, které vyvolal v médiích, u ochránců lidských práv, romských organizací i mezi senátory KDU-ČSL.
"Realizace, kterou zvolil Jiří Čunek, jde naprosto mimo názor a volební program KDU-ČSL," řekl Kasal novinářům. Nevyloučil, že se Čunkův přístup ke vsetínským Romům bude probírat na pátečním zasedání celostátní konference KDU-ČSL v Praze.
"Myslím, že to nelze přejít mlčením a slovy, co jsme si, to jsme si. Už jen proto, že by se z toho mohl stát model, který si nepřeji, aby se v České republice uplatňoval," uvedl.
Někteří lidovečtí senátoři dokonce uvedli, že by se měl Čunek svého senátorského mandátu vzdát.
Pozor. Čunek není jediný
Vsetínský starosta a novopečený senátor není jediný, kdo profitoval z kampaně zaměřené na "nepřizpůsobivé" obyvatele.
Starosta Bohumína Petr Vícha - zastupující stranu, kterou do sněmovních voleb v roce 2002 vyprovázel slogan Lidskost proti sobectví - připravil o střechu nad hlavou mnoho obyvatel domu přezdívaného "Dům hrůzy". "Nikoho, kdo nemá čistý trestní rejstřík, tu nechceme," řekl mimo jiné sociální demokrat Vícha.
Primátorka Chomutova a kandidátka do Senátu Ivana Řápková z ODS vzkázala před volbami voličům, že si ve městě "nepřeje spoluobčany patřící k nepřizpůsobivým."
A její stranický kolega, starosta Krupky Milan Pechar, se "nepřizpůsobivých" zbavil tak, že je vystěhoval za město.
Petr Vícha a Jiří Čunek obhájili svá místa nejen na radnicích, ale dostali se i do Senátu. Ivana Řápková sice ve druhém kole senátních voleb neuspěla, ale v komunálních volbách dostala nejvíc hlasů. Podobně uspěl i Milan Pechar.
Bylo to jako po válce
Pavlačový dům v centru Vsetína ležel místním v žaludku už dlouho. Bydleli v něm lidé, kteří byli hluční, kolem domu byl nepořádek a většina obyvatel měla problémy s placením.
Těsně před volbami se to změnilo. Starosta Jiří Čunek vystěhoval obyvatele za město a na prázdný dům pověsil předvolební billboard: "Plané sliby nedávám. Budu dál hasit, co vás pálí."
"Ty nejproblémovější", jak říká, pak nechal ještě v noci odvézt za hranice kraje do obcí na Jesenicku.
"Bylo to jako v poválečných letech," říká starosta Staré Červené Vody Josef Podlaha. "Vysadili je tu po půlnoci a nastěhovali je do nejhoršího domu ve vesnici. Není tam ani pitná voda. Je neobyvatelný," říká starosta obce ležící u hranic s Polskem, kde se průměrná nezaměstnanost pohybuje kolem 23 %. "Čunek říká, že je tímto integruje. Ale místo toho je úplně odrovná."
Některé vystěhované rodiny nyní zvažují, že podají na starostu trestní oznámení.
Problém? Hurá, Vícha
V Bohumíně se radnice snažila sociálně slabým rodinám pomáhat. Jako jedna z mála nezrušila bytový fond a každoročně dvacet bytů přidělovala sociálně slabým občanům. Založila komunitní centra a také začala rušit zvláštní školy, jejichž žáky integrovala do běžných škol.
Jenže před rokem se vedení města v čele se starostou Petrem Víchou (ČSSD) rozhodlo koupit Hotelový dům, kde bydlelo na tři sta lidí. Podobně jako ve Vsetíně - městu vadil hluk a nepořádek. I tady žili lidé chudí.
Chátrající stavbu se město rozhodlo přestavět na byty první kategorie a vysokoškolské koleje. Obyvatelé se museli během měsíce vystěhovat. Byl jim odříznut přívod elektřiny a dům hlídala bezpečnostní agentura.
Za obyvatele se tehdy postavil zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek, postup radnice kritizovala ve své zprávě Amnesty International.
Bohumín po této akci zrušil pořadníky na sociální byty a vyhlásil nulovou toleranci. S vyčištěným "Domem hrůzy" a heslem "Problém? Hurá, je mě třeba" vyrazil starosta Vícha do voleb.
Není nad nimi dohled
Mimo město, ve vsi Fojtovice, se octla i většina Romů z Krupky. Většina z nich žije pod hranicí životního minima.
V krušnohorské vesnici Fojtovicích není žádný obchod ani škola, natož pracovní příležitosti. Je tu jen hospoda pro turisty - Němce, kteří vesnicí procházejí cestou z nedalekého přechodu.
"Sestěhování Romů do Fojtovic považuji za chybu," říká starosta Krupky Milan Puchar a vzápětí dodává. "Protože to je daleko a není nad nimi dohled."
Vedení města pokračuje v nastolené strategii. Za nádražím, mezi bažinou a průmyslovou zónou, nechalo nedávno postavit dva přízemní domy "Na půli cesty." Ty mají sice pomáhat dětem z dětských domovů, místo nich ale do něj město zase sestěhovalo několik rodin z Fojtovic a Krupky.
"Že se tím problém neřeší, je mi jasné. Nechtějte ale řešení po starostech, to je problém státu, vlády," řekl Puchar. "Já řešení mám. Ale neřeknu vám ho, to je nepublikovatelné. Ochránci práv by mě za to hned zažalovali. Budu se o tom bavit pouze se svými voliči."
Rušíš sousedy, nebudeš tu bydlet!
Svoji filozofii ve vztahu k lidem, kteří neplatí nájemné a dělají hluk, vysvětlilia na internetových stránkách města chomutovská primátorka Ivana Řápková.
"Jedním z našich prvních kroků bylo, že jsme velmi důsledně začali vymáhat nájemné od těch, kteří je dlouhodobě neplatí. Ti nejhorší nakonec skončili ve stavebních buňkách, za což jsme mimochodem sklidili kritiku takzvaných ochránců lidských práv," napsala v úvodníku městských webových stránek.
"Je těžké hledat kořeny problémů soužití romské menšiny s ostatním obyvatelstvem," pokračuje primátorka. "Kdysi někdo rozhodl zapojit Romy do našeho života a v naší zemi začal proces jejich integrace. Problém není v samotné myšlence integrace, ale v tom, že zájem zapojit se do společnosti má jen menší část této komunity, ostatní se integrovat nechtějí nebo neumí," napsala.
A končí: "Neplatíš nájem, rušíš sousedy - nebudeš bydlet mezi slušnými lidmi!"
"Je proti nim třeba postupovat tvrději," řekla pak před druhým kolem voleb reportérům Aktuálně.cz . "Když neplatí a ruší dobré mravy, musí počítat s tím, že nemají v Chomutově místo."
První neplatiče už také vystěhovala za město do náhradních buněk vedle zchátralé válcovny.
Hlavně že má většinu
Politické strany mají k postoji svých reprezentantů vůči "neslušným" lidem porozumění.
Vsetínský Jiří Čunek má našlápnuto stát se novou hvězdou lidové strany, ve druhém kole senátních voleb dostal přes 71 procent hlasů. Sám je přesvědčen, že jedná správně a vedení lidovců je rádo, že má hlas v Senátu.
"Jsem pyšný na to, jak jsme to vyřešili," říká Čunek o svém plánu vystěhovat hlučné občany za město. "Původně jsme ještě chtěli na místě toho domu stříhat pásku u nového parkoviště, ale nestihli jsme to. I vystěhování je ale doklad, že jsme to tu vyčistili."
Čunek sice odsunutým obyvatelům slíbil, že pokud budou platit nájem a posílat děti do školy, budou jim přidělovány byty v centru města. Nikde však tento slib zakotven není.
Vedení lidovců Čunkovu strategii obhajuje, přestože situaci podrobně nezná. "Vysídlení Romů na okraj je samozřejmě problém, každý politik se ale chová účelově a pan starosta potřeboval ten problém vyřešit," uvedla předsedkyně senátorského klubu lidovců Ludmila Müllerová.
Předseda strany Jan Kasal je ještě smířlivější. "Je vidět, že svými kroky dokázal přesvědčit většinu, a to je v demokracii nejdůležitější," říká na Čunkovu adresu.
Koho Vícha nechce
Stejně jako Jiří Čunek - i Petr Vícha získal absolutně nejvíc hlasů v komunálních volbách. Ve druhém kole senátních voleb dostal skoro 67 procent hlasů.
Na rozdíl od Čunka starosta Vícha nepřipouští, že svoji kampaň postavil na odstranění "nepřizpůsobivých" občanů. Stejně tak odmítá jakoukoliv kritiku.
"My nerozlišujeme, kdo je Rom a kdo ne. Rozlišujeme, kdo dodržuje zákony a kdo ne," říká. "Mnoha těm, kteří bydleli v Hotelovém domě, jsme poskytli ubytování. A těch 150 lidí, kteří zde neměli trvalé bydliště, jsme zkrátka vystěhovali. Kam šli? To nevím."
V nastolené politice chce pokračovat. "Takové lidi, kteří nemají čistý rejstřík, dluží na nájemném či narušovali občanské soužití, tu nechceme," říká Vícha.
Trend, nebo exces?
Nový předseda rady vlády pro romské záležitosti Petr Nečas nepokládá postup komunálních politiků vůči "neslušným" občanům za docela správný. "Je evidentní, že to přineslo hlasy, ale rozhodně to nepřispěje k integraci Romů, spíše naopak," řekl Aktuálně.cz.
Odmítá ale spojovat počínání Čunka a Víchy s kroky primátorky Chomutova, své stranické kolegyně. "To je něco jiného. Paní Řápková jen dala najevo, že má pochybnosti nad efektivitou vynakládaných peněz na řešení tohoto problému," řekl Nečas.
Expert na terénní práci organizace Človek v tísni Jan Černý kroky novopečených senátorů kritizuje. "Věřím, že to nejsou rasisti, ale využili situace pro svůj prospěch. Sociálně slabé rodiny jsou vnímány jako nepříjemný hmyz, který je potřeba zašlápnout," říká Černý. "A politici zkrátka využili těchto pudů ve společnosti k získání postů."
"Já osobně bych vyčkal, zda to bude trend, nebo zda to byl jenom exces," dodává odstupující ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
