Za zneužití pravomoci a porušení povinností řádného hospodáře hrozí Parkanové i Staňkovi až desetileté vězení. Podle státního zástupce byla hlavním důvodem podpisu předraženého nákupu snaha Parkanové zalíbit se tehdejšímu premiéru Mirku Topolánkovi a zabránit svému odvolání. "Předsedovi vlády, který ji zamýšlel odvolat, předložila návrh na uzavření smlouvy," uvedl Kořán v obžalobě.
Jenže nyní sám připouští, že jím uváděný motiv chování Parkanové se vytrácí. Nikdo z vyslechnutých členů vlády nepotvrdil, že by se někdy mluvilo o jejím odvolání, a to ani tehdejší premiér. "Nebylo to tak vyhrocené. Větší napětí bylo mezi ODS a zelenými," řekl při úterní výpovědi tehdejší ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. "Nevím, že by se bála odvolání, žádná taková debata tehdy nebyla," dodal.
Parkanová byla tehdy přitom ve vládě za lidovce a později přešla do TOP 09. Pozdější předseda TOP 09 Schwarzenberg byl tehdy ve vládě právě za Zelené. "To, že pohnutkou jednání paní ministryně by mohla být obava o zbavení funkce, patrně nebylo u soudu plně prokázáno. Nikdo z tehdejších ministrů nepotvrdil ten úmysl odvolat ji," připustil Kořán.
Bude přes 50 svědků
Proces se přitom zdaleka nechýlí ke konci, i když již bylo vyslechnuto celkem 37 svědků, včetně všech ministrů. Posledními z nich byli právě Vondra, Schwarzenberg a Svoboda. Výpovědi svědků ale nekončí, a jejich celkový počet zřejmě překročí padesátku.
Obhajoba chce slyšet ještě pět úředníků ministerstva a také dva prostředníky obchodu mezi vládou a konsorciem EADS, které čtveřici nákladních letounů za 3,6 miliardy korun dodalo. Soud bude muset vyslechnout také znalce. "Těch bude zřejmě šest. Čekám střet, bude řada oponentních posudků, odborný konflikt lze předpokládat," uvedl žalobce Kořán.
Od prvních dvou předvolaných svědků se přitom soud příliš nedozvěděl. "Detaily jednání na vládě před deseti lety si už nepamatuju," uvedl tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg, který proto v soudní síni strávil jen několik minut. Jediné, na co si po dotazu soudu vzpomněl, bylo to, že vláda tehdy měla dvě nabídky - kromě letounů Casa od španělského výrobce EADS i od italské společnosti Alenia Aeronautica, která nabízela svůj Spartan. "Ale víc jsem to neřešil," řekl s tím, že pro něj bylo pouze důležité, že obě nabídky byly z důvěryhodných zemí. Výpověď jeho vládního kolegy, ministra a předsedy Legislativní rady vlády Pavla Svobody byla ještě kratší - nevzpomněl si vůbec na nic.
Hlavně udat bitevníky L-159
Jediný, kdo z nich byl schopen tehdejší okolnosti trochu více popsat, byl Alexandr Vondra. Podle něj armáda tehdy hledala náhradu dosluhujících ruských nákladních Antonovů a vybírala mezi dvěma nabídkami - italskou a španělskou. A byť třeba sami vojáci preferovali italský letoun Spartan, který byl výrazně větší, vláda se nakonec rozhodla pro Casy.
Podle Vondry z jednoduchého důvodu: Jejich výrobce, konsorcium EADS, si jeden z nich nechalo zaplatit výměnou za pět bitevníků L-159, které už několik let bez využití stály ve skladech. A nabízelo pomoc s prodejem dalších. "Nás všechny přesvědčilo to, že to vyřeší chronický problém české armády na uplatnění bitevníků L-159. Byly zakonzervovány a roky se hledal způsob, co s nimi. Nesloužily a armáda musela vydávat peníze za péči, aby nezrezivěly," řekl Vondra.
Pro připomenutí: Vláda Václava Klause v roce 1997 rozhodla, že česká armáda potřebuje 72 bitevníků L-159 a objednala je. Nakonec jich ale armáda odebrala třetinu a zbytek zůstal ve skladech. A víc než deset let se jich stát nemohl zbavit a naopak platila desítky milionů ročně za jejich údržbu.
Podle Vondry byla výměna dobrý krok, protože se prý poté podařilo prodat i další nepotřebné bitevníky, které nyní slouží například v Iráku.
Deset let a deset stání
Od rozhodnutí o nákupu letadel před dvěma týdny uplynulo 10 let. Sama Parkanová si vyslechla obvinění tři roky po uzavření obchodu. Podle dosavadního průběhu to ale vypadá, že prvoinstanční verdikt jen těžko padne do konce letošního roku. "Nečekám, že to bude letos skončeno," připustil Kořán.
Délku trestního řízení už kritizují nejen advokáti obžalovaných, ale i státní zástupce. "Případ by se měl urychlit," říká a poukazuje na to, že za více než čtyři roky od podání obžaloby nepadl verdikt a soudkyně Binderová nařídila pouze deset jednacích dnů. Parkanová od počátku odmítá k soudu chodit a nezúčastnila se ani jednoho jednání. Naopak Staněk se účastní pravidelně a občas sám klade svědkům otázky.
Soudkyně Markéta Binderová se složitého případu, který už má desetitisíce stran spisu, od počátku snažila zbavit. Když neuspěla s návrhem na své vyloučení pro podjatost, protože se zná se dvěma svědky - již zmíněnými Schwarzenbergem a Vondrou - tak vrátila případ k došetření. A nešetřila při tom kritikou na adresu žalobce i policie, kteří v jiných případech stíhali úředníky za údajně zbytečné posudky.
"V jiné trestní věci byla ke zdejšímu soudu naopak podána obžaloba na pracovníka ministerstva obrany, který se naopak na externí subjekty obracel, čímž se měl dle státního zastupitelství dopustit nehospodárného nakládání s penězi státu," poukázala na rozpolcenost požadavků státního zastupitelství Binderová. Upozornila i na to, že nelze pouze porovnávat jednotlivé ceny, za něž se letouny v minulosti prodávaly, jak to udělala obžaloba.
"Viděno ad absurdum by v případě použité metodiky bylo třeba označit za protiprávní veškeré obchodní případy, kdy bylo nakoupeno za nadprůměrnou cenu," uvedla Binderová, když vrátila případ k došetření. Po stížnosti státního zástupce jí ale odvolací soud přikázal začít soudit. První jednání tak nařídila předloni v květnu, od té doby pak dalších devět.
