Praha / Los Angeles - David Pavlík má ve svém životopisu vyjmenovanou jednu prestižní technologickou firmu vedle druhé - osm let působil v Microsoftu, více než rok v Amazonu, pak dva roky v Netflixu a od června 2014 je ve SpaceX. Byl tak u dvou velkých úspěchů, jichž vesmírná společnost vedená miliardářem Elonem Muskem v posledních měsících dosáhla: nejprve loni v prosinci její nosná raketa Falcon 9 přistála po návratu z kosmu na zemi a před dvěma týdny totéž zopakovala na plošině na moři.
Když má čtyřiatřicetiletý informatik Pavlík přiblížit, jak úspěch firmy z Los Angeles prožíval, sahá po srovnání s olympiádou. "Byl jsem jako obvykle před velkou obrazovkou s celým naším týmem. Stejně jako u každého startu jsem měl zvýšený tep a husí kůži, nicméně prvotní nervozita u mě částečně odpadla, když se druhý stupeň rakety odpojil," popisuje večerní dění z pátku 8. dubna.
A pokračuje: "Pak jsem klasicky sledoval dvě obrazovky - jednu s primární misí, tedy s kapslí Dragon, a druhou s lodí a přistáním. Sekundy mezi tím, když se objevil první stupeň nad lodí, a tím, jak dosedl, se dají popsat jako skandování při posledních sekundách zápasu s Ruskem v Naganu."
Co se týče hokejových příměrů, jeden rozdíl tady oproti roku 1998 byl. Zatímco tehdy David Pavlík provolával slávu českým reprezentantům, nyní s kolegy křičel něco docela jiného: "Když první stupeň zůstal stát, začalo skákání, objímání a skandování `USA, USA, USA!`"
Budoucnost je v senzorech
Pro společnost SpaceX, která na svých raketách Falcon 9 vynáší do vesmíru buď náklad na mezinárodní vesmírnou stanici pro americkou vládní agenturu NASA, nebo různé družice a satelity pro soukromé firmy, je úspěšný návrat první, nosné části rakety velkým úspěchem. Až dosud se rakety, které vynesly lidskou posádku či náklad do kosmu, nevracely, ale shořely v atmosféře či se rozpadly ve vesmíru.
"Cena prvního stupně rakety Falcon 9 je 60 milionů. Když se nám podaří zvládnout, že se budou vracet, a budeme je moct znovu používat, náklady klesnou o třicet procent," prohlásil zakladatel SpaceX Elon Musk. Přistání na moři je pak strategicky důležité - námořní plošina se může přiblížit místu, kde bude pro raketu snazší přistát, protože ta se na zem vrací už jen se zbytky paliva.
David Pavlík má v Muskově týmu na starost, aby všechny systémy, které na raketě jsou, spolu správně komunikovaly a dobře vyhodnocovaly data. "V dnešní době každý složitější systém má plno senzorů a v budoucnu budou úspěšné ty technologie, které budou moci samy vyhodnotit svůj stav, opravit se nebo zavolat o pomoc. Bez zásahu člověka," vysvětluje Pavlík.
Elon Musk už naznačil, že část rakety, která se 8. dubna vrátila, by mohla během května či června vyrazit znovu do kosmu, zatímco ta, která na zem dosedla loni v prosinci, bude vystavena v areálu firmy v městečku Hawthorne u Los Angeles. Tam ostatně Pavlík na přelomu března a dubna přivítal českého premiéra Bohuslava Sobotku, který se při své cestě po USA zastavil i v sídle SpaceX.
Další díl ze skládanky
Při hodnocení toho, na čem ve firmě pracuje a čeho se jim podařilo dosáhnout, volí David Pavlík relativně skromná slova; zřejmě má na paměti Elona Muska, který sní o něčem mnohem větším, než jsou jen levnější lety do vesmíru a rostoucí kosmický byznys - jeho vizí je kolonizace Marsu.
"Při dosednutí mně primárně blesklo hlavou, že máme další díl ze skládanky. Je to obrovský milník, ale je před námi plno dalších výzev. Na všechny tyto věci je podle mě třeba se dívat pohledem z budoucnosti," říká český zaměstnanec SpaceX.
Firma ale není jedinou, která vyrábí rakety, jež se mohou do vesmíru opakovaně vracet. Společnost Blue Origin, za níž stojí zakladatel Amazonu Jeff Bezos, už třikrát vyslala nad zemskou atmosféru raketu New Shepard a vrátila se s ní, jejím cílem jsou turistické lety do kosmu. O totéž se snaží i projekt miliardáře Richarda Bransona SpaceShipTwo.
Velké téma o SpaceX čtěte v Hospodářských novinách.
