Ministryně školství Petra Buzková dnes zveřejnila plány, podle nichž by v příštích letech mohlo na gymnázia nastupovat až 35 procent ze všech přijímaných na střední školy.
V dnešní době tvoří studenti gymnázia pouhých 21 procent.
"Důvodem k tomuto kroku byla stále se zvyšující poptávka po studiu na gymnáziu," říká ministryně Buzková. "Ale také fakt, že s výjimkou středních zdravotních škol mají gymnázia bezkonkurenčně nejnižší podíl nezaměstnaných absolventů."
Podle Buzkové také gymnázia v současné době neprodukují dostatek absolventů pro studium na vysoké škole.
Nesouhlas z vlastní strany
Návrh ministryně Buzkové vítají odborníci i opozice. Hájit ho však musela před zástupci z vlastní strany. Proti návrhu vystoupil ministr průmyslu Milan Urban a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
"Máme k tomu výhrady. Vyčerpává to potenciál lidí, kteří by se mohli vzdělávat v technických oborech," říká ministr Škromach. "Návrh podpoříme, ale budeme chtít jednat o tom, aby se rozvíjely i možnosti dalšího nevysokoškolského vzdělání v technických oborech. Aby to odpovídalo poptávce velkých zaměstnavatelů."
Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Karla Bárty je Buzkové návrh krok správným směrem. "Mohla to ale udělat ještě efektivněji a úsporněji - zrušit osmiletá gymnázia a přesunout jejich kapacitu do čtyřletých." Právě předčasná selekce dětí do osmiletých gymnázií je stále častěji terčem kritiky.
Rušení selekce do osmiletých gymnázií zatím ale ministryně neplánuje.
"Uznávám, že to celku neprospívá a v současné době už to není potřeba, ale přišlo by mi to nyní jako příliš násilný akt," říká ministryně Buzková. "Podpora vzniku gymnázií ale rozhodně neznamená, že by se zvýšil počet osmiletých. Budeme podporovat pouze čtyřletá gymnázia."
Dvacet milionů letos
K naplnění ministerského záměru by měl sloužit transformační program, který by měl být k dispozici do poloviny tohoto roku.
Pokud jej vláda v březnu schválí, bude na něj pro tento rok vyčleněno 20 milionů korun, dalších 40 milionů pak v letech následujících.
Tyto peníze budou moci čerpat školy nebo jejich zřizovatelé, většinou tedy kraje.
Infobox
Statistiky ukazují, že gymnazistů bez práce je mezi absolventy nejméně.
Podle návrhu Petry Buzkové by se střední školy, které se potýkají s nedostatkem studentů, měly přeměnit na gymnázia.
Díky nepříznivému demografickému vývoji je dnes podle propočtů ministerstva na středních školách k dispozici až 90 tisíc volných míst.
"Peníze z ministerského programu budou sloužit ke zlepšení vybavení školy a k nakoupení nových učitelů," říká ministryně. "Pedagogové, například z průmyslových škol, o které je malý zájem a rozhodnou se pro přeměnu na gymnázium, se budou muset na nové zaměření připravit. Neměl by však s tím být problém. Vždyť prošli stejnými školami, jako ti, kteří učí na gymnáziu."
O tom, kolik gymnázií nakonec bude, rozhodnou zřizovatelé škol tedy krajští politici.
Kraj s rozpaky
Někteří zástupci krajů se o návrhu ministryně dozvěděli až dnes a přiali ho s rozpaky. "Zvýšit počet studentů na gymnáziích o třetinu je překotné," říká náměstkyně hejtmana Středočeského kraje Dagmar Nohýnková. "Musíme přizpůsobit nabídku poptávce. Jestliže tady bude zaměstnavatel a bude mít určité požadavky, budeme podporovat hlavně učební obory, které potřebuje."
Větší podpory se tak vznik nových míst na gymnázium v tomto kraji zatím nedočká. "Zvýšíme podíl gymnazistů o jedno procento, pak uvidíme," říká náměstkyně Nohýnková. "Budeme ale hlavně jednat s místními zaměstnavateli, úřadem práce a také rodiči. Abychom zjistili, co chtějí oni."
"S některými jsme kraji už o tom jednali, s některými ještě ne," říká ministryně Buzková. "Zda tuto aktivitu podpoří nevím. Ale možnost získat peníze navíc bude jistě motivací. Gymnázium stojí nejméně peněz ze všech středních škol. Pokud by kraj přeměnil průmyslovku na gymnázium, ještě by ušetřil."#reklama
