Jak vnímáte rozpory ve vládě ohledně procesu přirozené imunizace, tedy vystavení populace viru? Tuto strategii jako první naznačil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, premiér Andrej Babiš ji později smetl ze stolu…
Jen podle zpráv z médií není jednoduché přesně odvodit, jak to pan náměstek myslel. Rozhodně má pravdu v tom, že se dřív nebo později zákonitě promoří velká část populace. Na druhou stranu čím později to bude, tím lépe. V mezičase se s velkou pravděpodobností najdou účinnější léčebné postupy. A také se sníží virulence viru, protože jak bude stoupat procento rezistentních osob v populaci, bude virus pod větším tlakem, aby si nakažené v uvozovkách šetřil. I kdybychom v dohledné době snad nenašli lék, za dva měsíce ti, kteří se nakazí, na tom budou lépe než nemocní, kteří se s infekcí potýkají nyní. Jinými slovy: čím pomaleji se bude koronavirus šířit, tím méně bolestné to pro nás bude.
V čem konkrétně?
Nevěřím tomu, že kdyby se koncem dubna oproti dnešním odhadům zdvojnásobil nebo ztrojnásobil počet lidí, kteří budou potřebovat umělou ventilaci, systém to bude schopen zvládnout. I kdybychom nakoupili či vyrobili dostatek ventilátorů, nebude na péči o nemocné s vážným průběhem dostatek personálu. Prostě musíme být velice opatrní v tom, jak rychle si budeme pouštět virus do naší populace.
Ve druhé polovině května by se měly vrátit děti do škol. Považujete tuto vizi za dostatečně opatrnou?
Považuji ji za naprostý nesmysl. Zdravým dětem virus zřejmě příliš neublíží, ale přinesou ho domů. Nakazí rodiče a prarodiče. Dokážu si představit, že školy otevřeme, poté co zjistíme skutečný počet nakažených, tedy i ty, kteří se do nemocnice nedostali a které nemáme ve statistikách. Pokud budou čísla vypadat příznivě, dá se uvažovat o uvolnění opatření třeba ve vybraných okresech. A sledovat, jak se bude situace vyvíjet. Potřebujeme vidět tvrdá data, kolik nakažených teď ve skutečnosti je, protože o promořenosti populace nyní nevíme vůbec nic. A pak opatření postupně uvolňovat s tím, že stále budeme mít možnost zatáhnout za záchrannou brzdu, aby nárůst nových případů nepřesáhl možnosti našeho zdravotnictví.
Odhady, kolik lidí se skutečně v populaci nakazilo, létají mezi 0,3 procenta až ke 40 procentům. Kam byste v tomto intervalu ukázal vy?
Podle toho je vidět, že o koronaviru nevíme vůbec nic. Čísla o počtu či procentu pozitivních testů, která se nyní objevují v médiích, jsou ve skutečnosti nezajímavá. Záleží na mnoha faktorech a stačí například změnit kritéria, podle kterých se lidé berou na testování, a výsledky se drasticky změní. Přitom není nic snazšího než otestovat tisíc náhodně vybraných obyvatel Česka. Vůbec nechápu, že to ještě nikdo neudělal.
Sám uvádíte, že smrtnost se nakonec může pohybovat kolem 0,2 procenta. Tak nízká hladina skutečně odpovídá masivní skryté populaci, která infekcí projde bez symptomů.
Samozřejmě nejde o kvalifikovaný odhad, protože bez čísel o skutečném počtu nakažených osob v populaci to bude pořád jen spekulace. Ale myslím, že za pár měsíců smrtnost opravdu poklesne na zmíněnou hodnotu. Selekční tlak na vir, aby byl "hodný" na svého nakaženého je poměrně intenzivní. Jakmile je nějaká linie ke svému hostiteli méně šetrná, je daleko vyšší šance, že se prozradí a dotyčný bude rychle izolován. A viry v jeho těle mají smůlu. Mnohem lépe jsou na tom linie, které svým hostitelům neublíží.
Pokud bychom se skutečně dostali ke dvěma desetinám, už se blížíme klasické sezonní chřipce.
Pořád je to asi dvojnásobný počet. Problém vidím v tom, že vůči normální chřipce je většina lidí alespoň částečně imunních, kdežto nákaza koronaviru se týká daleko větší části populace. Obětí je tím pádem mnohem víc.
Kdo je Jaroslav Flegr
Jaroslav Flegr se narodil v roce 1958 v Praze. Vystudoval Univerzitu Karlovu, kde v současnosti působí jako profesor na Přírodovědecké fakultě. Jeho oborem je evoluční biologie, evoluční psychologie a parazitologie.
Veřejně znám je především výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza, ale také studiem vlivu cytomegaloviru na lidský intelekt.
Je autorem teoretického konceptu zamrzlé evoluce, který polemizuje s některými základními koncepty darwinismu. Svoji teorii v roce představil v knize Zamrzlá evoluce s výmluvným podtitulem Je to jinak, pane Darwin, za níž obdržel v roce 2007 knižní cenu Magnesia Litera. Před pěti lety pak vydal volné pokračování pod názvem Evoluční tání.
V současnosti provádí jeho tým magisterských a doktorandských studentů většinu svých studií na dvacetitisícové komunitě dobrovolníků sdružených
kolem facebookové stránky Pokusní králíci. Vzhledem k amplifikačnímu efektu této sociální sítě se účastní některých studií až 60 000 probandů, tedy asi o dva řády více, než je obvyklé u podobných studií.
Kolik lidí je potřeba, aby se populace promořila? Aby se virus přestal šířit?
To se nedá jednoduše říci. Záleží na virulenci a dalších aspektech. U spalniček je dokonce potřeba tuším 92 až 95 procent. Ty ovšem mají neobvykle vysoké reprodukční číslo - jeden nakažený v průměru nakazí asi 15 nenakažených. Nedá se to generalizovat.
Nejčastěji se hovoří o 60 procentech…
Ano, to je číslo, které vychází odborníkům z dat, která měli k dispozici. Od té doby se jich drží. Já si osobně myslím, že pokud se změní chování lidí a změní se i virus, bude stačit podstatně méně imunních lidí.
Co myslíte změnou chování lidí?
Jestliže jsme si nyní nasadili roušky a v rámci možností se ve větších skupinách nestýkáme, ztížili jsme možnost přenosu z nakaženého na nenakažené. Tím jsme zvýhodnili ty varianty viru, které si svého nakaženého šetří. Podobně funguje i to, že jsme začali aktivně vyhledávat a izolovat nakažené, a přednostně ty z nich, co mají vážný průběh nemoci. Virus tak bude proto postupně ztrácet jak infekčnost, tak virulenci - jeho reprodukční číslo, tedy počet nenakažených, které nakazí jeden nakažený, se bude snižovat a i zabíjet bude méně.
Na svém facebookovém účtu jste parafrázoval slova někdejšího primátora Igora Němce, že "situace je nadmíru výtečná." Má to značit, že političtí představitelé si stále neuvědomují závažnost situace?
Teď už si snad začínají uvědomovat, že by měli nechat politikaření, ale nevím, jestli si to uvědomují v celé vážnosti. Strategie, že by se život na podzim vrátil k normálu, by byla vykoupena tolika mrtvými… Doufejme, že politici odolají pokušení a potřebná nepopulární opatření udrží dostatečně dlouho.
Dá se počítat s tím, že bude v dohledné době k dispozici vakcína?
Ano, skutečně jsem zaznamenal, že je její vývoj na dobré cestě. Je tak reálné, že tak vysoké promoření populace nebude nakonec potřeba, bude stačit populaci proočkovat.
Jakou konkrétní vakcínu máte na mysli?
Poměrně věřím vakcíně založené na extrakci bílkovin z geneticky modifikovaného tabáku. To je jedna z mála možností, jak dostatečně rychle produkovat dostatečné množství vakcíny a myslím, že je velmi slušná šance, že laboratoře dotáhnou vývoj ke zdárnému konci - tedy do stadia výroby. Na různých typech vakcíny se však nyní pracuje na různých místech a uvidíme, třeba nás vědci zase jednou příjemně zaskočí.
