Brno - Nejvyšší mrakodrap v Praze má 109 metrů. Brněnští chtějí pražskou City Tower překonat.
"Postavte něco vyšší než 110 metrů, prosím vás," apeloval v pondělí na zástupce investorů brněnský primátor Roman Onderka na besedě u kulatého stolu s názvem "Může mít Brno svůj Manhattan?"
Primátor tvrdí, že může. Magistrát vytipoval takzvané aktivní zóny, kde mohou investoři směle hrnout miliardy do budov nad padesát metrů.
Aktivní zóny tvoří paprsky jdoucí od okraje jádra města směrem na jih, západ a sever. Historické jádro města Brno nedá. "V centru nesmí být nic vyššího než kostel. A tím nemyslím Petrov," vtipkoval Onderka.
Obři můžou k výstavišti i do kampusu
Jako nejvhodnější pro výstavbu mrakodrapů Brno již léta deklaruje jih, kde má vzniknout takzvané nové centrum s bytovými domy, bulváry s obchody, kancelářemi i zábavou.
Kromě Heršpické ulice by výškové budovy mohly zdobit také nový univerzitní kampus v Bohunicích a jeho okolí.
Po vybudování jižní části velkého městského okruhu mají mrakodrapy stát na bratislavské radiále. Pokud se přesune nádraží, doplní výškové budovy i nový železniční uzel.
Na západě a severu pak dostaly mrakodrapy zelenou na ulici Šumavská a Purkyňova a u královopolského nádraží. Maximálně padesátimetrové domy pak můžou vyrůst v okolí Výstaviště.
"Výškové budovy patří k nové, moderní tváři prudce se rozvíjejícího města Brna," míní Onderka.
Brňané: Chceme Manhattan, ne solitéry
Myslí si to i obyvatelé moravské metropole. Ti dostali možnost vyjádřit se k mrakodrapům v anketě na webu města i prostřednictvím anketních lístků v tisku.
"Tři čtvrtiny respondentů mrakodrapy chtějí. Upřednostňují jejich seskupení před solitéry," nastínila předběžné výsledky stále běžící ankety Marie Zezulková z magistrátu.
Solitéry by ovšem Brňanům nevadily, pokud by byly velmi kvalitní a od významného architekta.
Lidé odmítli výškové budovy v centru města, naopak by je rádi viděli právě na jihu.
První dva mrakodrapy budou za rok
Prvních dvou výškových budov se Brňané v novém jižním centru dočkají v červnu příštího roku. V té době by podle nejnovějších informací měl být hotový dvacetipodlažní dům a šestnáctipatrový hotel společnosti CPT Invest.
Později k nim přibude pětaosmdesátimetrový AZ Tower společnosti Prosperity.
V Brně jsou podle Dany Wendscheové z odboru územního plánování magistrátu další dva vážní zájemci o stavbu výškových domů.
Překážky: Kanalizace a úředníci
Ke kulatému stolu se zástupci magistrátu zasedlo až kolem třiceti architektů a zástupců investorů. Stavět do výšky chtějí. Upozornili ale na narůstající problémy s technickými sítěmi a byrokracií.
Čtěte více: Brno si staví svůj Manhattan. Přijde na miliardy
Někteří přirovnávali vyřizování povolení ke stavbě výškové budovy k běhu v kruhu.
"Magistrát deklaroval, že stavět můžeme, když budeme mít souhlas městské části a kanalizací. To jsme si vyběhali. Souhlas ale nedostaneme. Mezi běháním po úřadech totiž vedle nás naplánovali stavby další dva investoři, kanalizace se teď musí řešit pro všechny tři," popisoval litanie na úřadech Jiří Maršálek z Prosperity.
Právě množství zájemců na malé ploše vede paradoxně k tomu, že stavět nemůže ani jeden. Na dva mrakodrapy kanalizace stačí, na tři už ne.
"Tady se musí investoři sami přičinit. Spojte se a řekněte, čím chcete přispět, aby kanalizace ve vaší části měla přednost," opáčil Onderka.
Jeho náměstek Martin Ander je smířlivější. Rada města prý v nejbližší době bude řešit problémy kanalizace v jižním centru.
