Praha - Strávila měsíc ve vazbě s puncem členky Doleželova gangu, přišla o práci, kredit a rodinné zázemí. Po půl roce se vyšetřování chýlí ke konci a její případ míří do ztracena.
Usvědčující důkaz pro tvrzení policie, že bývalá Paroubkova náměstkyně z ministerstva pro místní rozvoj Věra Jourová vzala od Doleželovy skupiny dva milióny korun za pomoc při získávání dotací z Evropské unie, se neobjevil.
Nejnovější zjištění Aktuálně.cz naopak ukazují, že to byla právě Jourová, kdo byl s těmito lidmi na kordy. Jourová a její podřízení na ministerstvu stopli lidem sdruženým ve společnosti Bono Publico několik projektů a dokonce žádali, aby vrátili zpět do rozpočtu už poskytnutou patnáctimiliónovou dotaci.
Žalobci zatím vyčkávají
Úřady ale zatím obvinění Věry Jourové nehodlají zastavit. Vyčkávají na formální konec vyšetřování a pak vynesou verdikt.
"Vyšetřování už mělo končit, ale teď se posunula lhůta do června. Jak bude naloženo s věcí paní Jourové, to bude jasné až po celkovém prostudování spisu a vyhodnocemí všech důkazů," uvedla obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9 Eva Vycpálková.
Narozdíl od Jourové už nyní je jisté, že další obvinění v kauze - tajemník dvou premiérů Zdeněk Doležel, starosta Budišova Ladislav Péťa a bývalý úředník ministerstva zemědělství Miloslav Řehulka - u soudu skončí. Ani jim ale policie neprokázala machinace s dotačními penězi, před soud by podle informací Aktuálně.cz měli jít s nejvyšší pravděpodobností za vydírání architekta Marka Řičáře, s nímž se nepohodli.
Nereálný projekt, vraťte dotaci!
Proti Jourové má policie jen dvě nepřímá svědectví. Architekt Řičář a podnikatel Aleš Vébr (mimochodem právě oni přispěli k zatčení Doleželovy skupiny) policii řekli, že Jourová měla za své "služby" dostat úplatek dva milióny.
Ani jeden u předání úplatku či jakékoli debatě s Jourovou na toto téma osobně nebyl, odvolávají se jen na tvrzení dalšího obviněného, budišovského starosty Péti. Ten ale jakoukoli korupci odmítá. Policie navíc údajný úplatek pro Jourovou nikdy nedohledala, ani nebyla schopna určit, kdy přesně jej vlastně měla dostat.
Byla to přitom právě Jourová a její podřízení, kvůli nimž architekt Řičář a sdružení Bono Publico přišli o vidinu mnohasetmiliónové dotace z Evropské unie. Šlo o internetové zabezpečení severočeského venkova, na které architekt a sdružení předložili projekt.
Na jeho přípravu dokonce od státu inkasovali patnáctimiliónovou dotaci. Jourová a její útvar ale následně dospěli k závěru, že projekt je formálně nezpůsobilý a nedoporučili, aby byl vůbec zařazen mezi programy, na které se čerpají unijní peníze. Sdružení tak mělo peníze za projekt vracet.
Jourová ale z ministerstva záhy odešla a její nástupce nakonec vydal Bonu Publicu dobrozdání, na jehož základě si mohlo dotaci ponechat, i když projekt nebude nikdy uskutečněn.
Tlaky byly. Ale od koho?
Vysvětlení, jak se to mohlo stát, nabízí výpověď jedné z pracovnic ministerstva pro místní rozvoj. Ta při výslechu na policii uvedla, že všichni byli pod silným tlakem, aby Bonu Publicu - reprezentovaného kromě Řičáře lidmi spojenými s ČSSD - vyšli vstříc a sdružení nemuselo peníze vracet.
"Docela důrazně dobrozdání požadovali," uvedla výslovně na adresu zástupců Bono Publico svědkyně, jejíž výpověď má redakce k dispozici.
O tlacích původně mluvila po svém zatčení i Věra Jourová. Tehdy na policii uvedla, že se v případě Bono Publico angažoval asistent tehdejšího ministra Jiřího Paroubka Martin Vlasta. "Pan Vlasta mě opakovaně navštěvoval a žádal o zásah do procesu výběru. Já jsem opakovaně odmítala cokoliv v této věci dělat," vypověděla Jourová na policii.
Dnes říká, že co se týče Paroubka, osobně z jeho strany nestandardní tlak nikdy necítila. A odkud směřoval? To už prozrazovat nechce.
