Praha - Poslance čeká v pátek závěrečný maraton prvního kola církevních restitucí: po několika jednacích dnech táhnoucích se přes dvě sněmovní schůze by měli ve třetím čtení rozhodnout o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.
Očekává se, že v tomto prvním sněmovním kole zákon zřejmě projde, zcela určitě ale předlohu vrátí převážně "oranžový" Senát. Ve druhém kole - po vetu Senátu - ale už bude vláda k prosazení zákona potřebovat nikoliv prostou většinu pouze přítomných poslanců, ale 101 hlasů.
Proti církevním restitucím se od počátku staví sociální demokraté a komunisté, teď se k nim přidaly i dříve vládní Věci veřejné, přestože podpisy jejich představitelů pod dohodou se 17 církvemi jsou také.
VV ale vadilo, že není jasné, jaký majetek se bude vydávat - o každou jednotlivou nemovitost budou totiž muset církve stát žádat (vydávat se bude jen majetek, který teď drží stát, hlavně státní lesy a pozemkový fond). Celkem jde o nemovitosti zhruba za 76 miliard korun.
Vyrovnání s církvemi
- Dosavadní dohoda s církvemi počítá s vyplacením 59 miliard korun. V úvahu má být brána inflace, tudíž celkově by mohla částka vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun.
- Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let.
- Prvních 17 let v období, kdy se bude majetek církvím vracet, by ještě stát církve částečně finančně podporoval - a to částkou 1 miliarda a 400 milionů korun ročně. Tato částka se ale bude postupně snižovat - počínaje čtvrtým rokem o 5 procent ročně.
Za majetek, který už nelze vrátit, bude stát církvím splácet v průběhu 30 let 59 miliard korun. Tato částka se bude měnit podle inflace.
"Nejsou to restituce, je to fakticky dar," říká o restitucích předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. Komunisté proto navrhli změnit hlavičku zákona a včlenit tam slova o "daru státu".
ČSSD: Vrátit ano, peníze nedávat
Sociální demokraté zase navrhují, aby církve musely prokázat, že ten který majetek nejen vlastnily, ale skutečně užívaly. Nadto navrhli, aby se vracel jen nemovitý majetek a vypustila se finanční náhrada.
Koalice namítá, že bez finanční náhrady by dohoda s církvemi nebyla: po 30 letech splácení kompenzace a vracení nemovitostí se církve odstřihnou od státu a budou fungovat "ve vlastní režii". Teď stát platí i mzdy duchovních.
ČSSD vadí ostatně i to, že první prodej vráceného majetku bude osvobozen od daně z příjmu.
"Není důvod poskytovat benefici neplacení daní, pokud budou prodávat majetek, který nabyly bezplatně," opakuje předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
Více peněz pro menší města a obce
Do finále ve sněmovně míří i zákon o rozpočtovém určení daní, který by měl přidat peníze malým obcím ze sdílených daní.
"Měly by skončit dotace pro obce z ministerstev, které jsou potenciálně korupční, a pokud tyto peníze dáte přímo obcím, myslím, že to i posílí demokracii zdola - můžete voličům nabídnout program, co za ty peníze vybudujete," říká k tomu předseda Starostů a nezávislých a předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík.
O kolik si polepší malé obce, se můžete podívat zde (návrh by se měl korigovat už jen mírně):
Tady se ochota poslanců hlasovat pro nebo proti neláme přísně stranicky, ale spíše regionálně: poslanci z velkých měst, která mají naopak o část peněz přijít, nejsou příliš ochotni zvednout ruku pro (platí to přitom jak pro poslance ODS, tak ČSSD, která neodmítá zákon jako celek).
"Jako poslanec za Brno s tím mám problém," říkal už dřív např. Jeroným Tejc.
Současná podoba návrhu je výsledkem několikaměsíčních kompromisů a složitých vyjednávání zjm. mezi TOP 09 (a hlavně STAN) a ODS.
I u tohoto zákona se počítá, že v pátek ve sněmovně spíše projde.
