reklama
 
 

Biskup Malý: Babiš by neměl být premiérem. Kdyby spolupráci s StB přiznal, dalo by se mu odpustit

20. 4. 2018
Pomocný biskup pražský Václav Malý patřil za komunistického režimu k významným disidentům, byl mluvčím Charty 77, spoluzakladatelem Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných a Občanského fóra. Politické dění sleduje i nyní a s nelibostí pozoruje narůstající vliv komunistické strany. Současnému premiérovi Andreji Babišovi vyčítá, že zapírá spolupráci s StB. "Pokud se člověk přizná, pokud řekne, že je mu to líto, pak se dá odpustit. Ale pokud to člověk nepřizná, jde o velmi závažný poklesek," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Václav Malý.

Aktuálně.cz: O víkendu se koná sjezd KSČM. Poprvé v porevoluční historii na něm vystoupí prezident republiky. Má to pro vás nějaký symbolický význam?

Václav Malý: Je to úlitba komunistické straně a tím se jí dává větší váha, než ve skutečnosti má. Bohužel i v sociální demokracii jsou tendence opustit bohumínské usnesení, podle kterého nesmí spolupracovat s komunisty. Sociální demokracie by měla být důsledná. To neznamená diskriminaci komunistické strany, ale rozhodně by se jí neměl vytvářet prostor, aby měla takovou váhu jako v současnosti.

Měl by se vůbec prezident takové akce účastnit?

Prezident by měl jasně říct, že bude s komunistickou stranou hovořit tehdy, až se jasně distancuje od své minulosti, což se nestalo. Sice to už není ta samá komunistická strana jako před rokem 1989, ale přesto se plně nedistancovali od negativního čtyřicetiletého vývoje našeho státu po roce 1948.

Pan prezident mění často názory a využívá současné situace, kdy se politické strany nemohou dohodnout. Roste jeho váha a on ji dovede velmi dobře využít, ale nevyužívá to ku prospěchu společnosti.

Sjezd se koná v době, kdy se do Česka vrací ostatky kardinála Berana. Prezident se bohoslužby v katedrále kvůli sjezdu KSČM nezúčastní. O čem to vypovídá?

Je to takový paradox, který naprosto jasně ukazuje, že mnoho lidí na minulost zapomíná, idealizují si ji a pak tento stav připustí. Znovu se vracíme k občanské neuvědomělosti, neinformovanosti nebo pasivitě.

Je návrat ostatků kardinála Berana událostí, které by se měl účastnit prezident?

Nevidím to jako podstatné. To záleží na něm. Nevyčítal bych mu, kdyby se neúčastnil. Jeho účast by byla nezávaznou hrou s katolíky.

Václav Malý (67)

Pomocný biskup pražský podepsal Chartu 77, jeden rok byl jejím mluvčím. Před 40 lety stál jako jeden ze sedmnácti zakladetelů u vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Patřil k významným osobnostem revolučního roku 1989, když moderoval velká statisícová shromáždění. Následně spoluzaložil Občanské fórum, jehož byl prvním mluvčím.

Nejde přece jen ale o symboliku? Kardinál Beran byl člověk, kterého komunisté pronásledovali, a prezident v den, kdy jeho ostatky konečně budou uloženy ve svatovítské katedrále, vystoupí na sjezdu komunistické strany.

Myslím si, že je dobře, že se nezúčastní, protože by se pozornost soustředila na něj. Sledoval by se každý jeho pohyb a potom by se dojem dostal někam jinam, než k čemu je tato slavnost.

Komunisté dosáhli v loňských volbách nejhoršího výsledku, ale stále mají přes sedm procent voličů. Proč se lidé tolik vrací k minulosti?

Těžko to mohu vysvětlit, nejsem sociolog. Jen bych řekl, že se dějí i sociální nespravedlnosti. Jsou regiony, kde se těžko shání zaměstnání, ne vždy se se zaměstnanci ze strany zaměstnavatelů jedná slušně, část lidi přichází o práci, je sociální nejistota a na toto komunistická strana ve své rétorice hraje.

Lidé zapomínají, že v minulosti sice každý měl jisté pracovní místo, ale pracovní morálka byla celkově dosti bídná. Produktivita také nebyla dobrá, ale tyto souvislosti se zapomínají. Proto část lidí cítí nostalgii, kdy si minulost kreslí v lepších barvách, než byla.

Čím to může být?

Část našich spoluobčanů si necení svobody. Příliš se soustřeďují na sociální otázky, ale systém se musí hodnotit podle míry svobody, jakou dává občanům. Do roku 1989 byla velmi omezená a části občanů to příliš nevadilo, protože měli sociální jistoty, byť bídné. Tak si to vysvětluji.

Zatím se zdá, že se případná nová vláda bude opírat o podporu KSČM. Jak to vnímáte?

To se mi velmi nelíbí, protože komunistická strana je pro mě nevěrohodná tím, že se nedistancovala od minulosti. Získala v posledních volbách velmi málo procent, ale přesto teď hraje významnou roli. Nemůžeme si stěžovat, že to jsou jen okolnosti vnější, ale je to i nevědomost těch voličů, kteří vůbec nerozlišují, koho volí, jestli je strana věrohodná, nebo není.

Co by to ale znamenalo pro vás osobně jako pro člověka, který proti režimu bojoval a stál u jeho pádu?

Budu se nad tím pozastavovat, ale těžko mohu něco změnit. Stále zdůrazňuji, že je potřeba více probudit občanskou společnost, více zintenzivnit osvětu. Tím nemyslím manipulovat voliče. Ze strany občanů bych očekával lepší kontrolu vládnoucích, která se mi zdá nedostatečná.

Volby vyhrálo hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, který podle dostupných dokumentů spolupracoval s StB. Sice se proti tomu konaly demonstrace, ale volby ukázaly, že to tolika lidem zase tak nevadí.

To je další zarážející skutečnost. Nejde o to, aby byly čistky. Nejde o nějakou mstu nebo hanění pověsti jednotlivce, který se takto provinil. Ze strany pana Babiše bych očekával, že chlapsky přizná, že podepsal spolupráci. Na druhé straně od společnosti bych očekával, že to bude chápat jako velký mravní úpadek. Pokud se člověk přizná, pokud řekne, že je mu to líto, pak se dá odpustit. Ale pokud to člověk nepřizná, jde o velmi závažný poklesek.

Podepsal jste dopis Myšlenky pro demokracii 2018. V něm mimo jiné stojí věta: "Je pro nás nepřípustné, aby lidé aktivně podílející se na bezpráví komunistického režimu nyní zastávali vládní a parlamentní funkce." Myslel jste někoho konkrétního?

Myslel jsem lidi nedůvěryhodné, kteří se zapletli s minulým režimem, kteří v podstatě kamuflují. Lidi, kteří se dopouští i nepravostí v oblastí ekonomiky. Takoví lidé by skutečně neměli zaujímat významná místa ve státní struktuře.

Babiš by kvůli StB neměl zastávat vysokou funkci

Z toho dopisu to ale vypadá, že míří na konkrétní osoby.

Myslím, že pan Babiš by skutečně neměl zaujímat tak vysokou funkci vzhledem k nejasnostem s dotací a nepřiznané spolupráci s StB.

Mířilo to jenom na premiéra Babiše?

Těch lidí je víc, ale další už nebudu jmenovat… Ale například pan Ondráček nepřizná svůj podíl na represích, i když byl tehdy mladý. To je další muž, který by neměl zaujímat poslaneckou funkci. A je zarážející, že tito lidé jsou částí občanů nebo politickou stranou podporováni. Strana by měla být natolik solidní, aby takové lidi nenominovala do parlamentu.

Bavili jsme se o tom, jak společnost přistupuje k tehdejší době. Tento postoj, že lidem vlastně nevadí, co kdo dělal za socialismu, pozorujete až nyní?

Ten proces začal za trochu jiných okolností. Záhy po roce 1989 část politiků - a byl mezi nimi i Václav Klaus - říkala: Nevracejme se moc do minulosti, teď tady máme přítomnost a musíme se soustředit na budoucnost. Ono to pěkně znělo, ale nedošlo k morální očistě společnosti. Nebylo jí nastaveno zrcadlo. Tím ale nemyslím čistky, nějaké pronásledování nebo mstu.

K morální očistě nedošlo. To, že někteří politici byli v Socialistickém svazu mládeže a najednou se z nich stali úžasní pravicově smýšlející politici, části společnosti vyhovovalo, protože ji to vyviňovalo ze spoluzodpovědnosti za minulý systém. Všichni jsme totiž byli v různé míře spoluzodpovědní. Ale člověk si to musí přiznat, připustit si to, a ne říct, že to byla záležitost jiných.

Proces jisté lhostejnosti nebo přehlížení závažných poklesků z minulosti začal poměrně záhy po roce 1989. To se s námi táhne i téměř 30 let po změně režimu.

Je ještě možné, jak říkáte, nastavit ono zrcadlo, nebo je už pozdě?

Stále je potřeba na to upozorňovat. Nejde o žádné čistky nebo degradaci lidí, ale je třeba říct, jak se věci měly a že je nedobré to nepřiznat.

Mluvil jste o potřebě budovat občanskou společnost. Jakou roli by v tom měla hrát církev?

Povzbuzuji lidi v církvi, aby se více angažovali na politickém poli. Aby se stávali volitelnými na místních, ale i vyšších úrovních a aby také přirozeně vytvářeli občanské buňky. Jsme občané republiky, máme spoluzodpovědnost za stav společnosti. Nejsem ale pro politické funkce kněží nebo biskupů, to by bylo kontraproduktivní.

Proč?

Protože by to znamenalo propojení politiky a duchovní činnosti. Lidé podvědomě, i když třeba mají vůči církvi veliké výhrady, cítí, že kněží by měli být znamením pravdy, znamením jasných postojů. A v politice se často musí dělat kompromisy. Zároveň by vznikl dojem, že se církev chce politickými prostředky zmocnit vlivu. Ale její vliv musí být především morální, musí vyvěrat z duchovní síly církve, nikoliv z toho, že bude mít účast na konkrétní politické struktuře.

Měla by církev kritizovat politiky, když dělají něco, co se neztotožňuje s jejími ideály?

Rozhodně, protože jde o dobro všech. K poslání církve patří ukázat na některé nepravosti. Musí se to dít kultivovaným způsobem, na základě důvěryhodných informací. Je třeba přitom opravdu vážit každé slovo a zvolit vhodnou chvíli.

A daří se jí to?

Stále se to musíme učit. Záleží na jednotlivcích, i ve vedení církve jsme různí lidé, máme různé názory na některé konkrétní politické osobnosti nebo situace. Spíše bych kladl důraz na jednotlivce, kteří v církvi zaujímají významné posty.

Jedním z politických témat je i zdanění církevních restitucí, které prosazuje hned několik stran, a část veřejnosti je v tom podporuje. Čím si to vysvětlujete?

Je za tím nevzdělanost lidí. V mysli části našich spoluobčanů stále převládá ideologický vliv. Naše školství hlásalo, že církev byla proti národu, byla vždy bohatá na úkor chudých a že je to vlastně zbytečná instituce, která je jenom zátěží pro společnost. Z toho vyrůstají tyto populistické nápady. Pokud z některých stran zaznívá požadavek na zdanění restitucí, pak jim jde především o získání hlasů některých voličů.

Je to vážná morální otázka. Byl dohodnutý veliký kompromis - jak ze strany státu, tak ze strany církve, jelikož ani zdaleka nedošlo ke stoprocentním restitucím. Když tedy ustoupil stát i církev, dané slovo by se už nemělo porušovat nebo modifikovat. Byl by to krok zpět a je to čistě jen populistické gesto, protože státu by to rozhodně nevylepšilo ekonomickou situaci.

SPD je pro mě nepřijatelná strana

Bavili jsme se o komunismu. Přes deset procent hlasů ale dostalo hnutí SPD, jehož někteří členové nazvali tábor v Letech "pseudokoncentrákem" či chtějí jedno náboženství postavit mimo zákon. Čím to je, že u společnosti boduje strana s těmito názory?

SPD je pro mě naprosto nepřijatelná strana, která hlásá rasovou nenávist. Podněcuje strach z migrantů, aniž by s nimi měla společnost větší zkušenosti. Strana, která podněcuje nenávist, nemůže být stranou, se kterou budu vést dialog.

Ale proč ji tedy lidé volí?

Lidé jsou hnáni strachem. Když se podíváte na zprávy, nějakému atentátu se věnuje půlka vysílacího času. Prezentují se samá negativa, ale nikdy není ukázáno, že soužití s migrantem, byť samozřejmě není jednoduché, nemusí vždy vyústit v nedůvěru, vzájemnou izolaci nebo nevraživost. Jsme stále krmeni tím, že jsme ohroženi - Bruselem, Evropskou unií, migranty… A přitom se tady nic neděje. Tato strana bohužel využívá lidský strach.

Lidé, kteří mají strach z migrace, často říkají, že bychom měli v Evropě hájit křesťanské kořeny nebo tradice. Není oprávněná obava, že islám nějakým způsobem tyto kořeny podkope?

Setkání těchto dvou náboženských tradic není jednoduché. To nepopírám. Nejsem pro to, dokořán otevřít dveře bez jakýchkoliv opatření a kontroly. Na druhé straně nemohu jen střílet na někoho, s kým nemám zkušenost.

A co jsou vůbec ony křesťanské hodnoty?

Ke křesťanským hodnotám patří také to, že svoboda slova pro mě končí tam, kde urážím druhého. Křesťanské hodnoty se týkají i ekonomiky. Dané slovo platí, a když někomu podám ruku, tak to nemusím ověřovat padesáti smlouvami.

To jsou pro mě křesťanské hodnoty: že se nelže, že se nepoužívají pro získání popularity různé fígle, které neodráží realitu. Dále úcta ke starší generaci. Kolik starých lidí dnes umírá osamoceno, nepovšimnuto, protože jsou vnímáni jako nevýkonná pracovní síla? Víte, křesťanské hodnoty vidím takto konkrétně, ne jen jako nějaké ideály. Úcta k životu a odpovědnost k předávání života patří ke křesťanské kultuře. Zamýšlíme se nad vymíráním Evropanů?

Když se v islámské společnosti otec nepostará o děti, tak je to ostuda. Kolik u nás je otců, kteří ani necítí základní finanční závazek vůči potomstvu? Nebo neexistuje, aby starý člověk byl postaven úplně mimo. Rodina se o něj má postarat. Je potřeba to vidět trošičku barevněji, než je to prezentováno. Tohle jsou pro mě křesťanské hodnoty.

Máte tedy pocit, že křesťanské hodnoty spíše bouráme my sami, než že by nám je brali islámští migranti?

Ano, především si musíme uvědomit, co je podstatou křesťanských hodnot, jestli za nimi stojíme. Z čeho vyrůstá demokracie, kterou bereme jako samozřejmost? Demokracie vyrůstá z úcty k člověku, z úcty k jeho důstojnosti a jedinečnosti. Demokracie není snadná, přináší svízele. Musí se začít u sebe, ale to Evropané moc nechtějí. Někdy se musím až smát, když někdo říká, že hájí křesťanské či evropské hodnoty, a přitom je zjevné, že vůbec neví, o čem mluví.

Proč by tu mírumilovní muslimové nemohli působit?

SPD chce postavit islámskou - oni říkají ideologii - mimo zákon. Měla by v tuto chvíli vystoupit církev a ostře proti tomu protestovat?

To je samozřejmě nesmysl a demagogie. Platí zde svoboda vyznání. Pokud tu budou mírumilovní muslimové, proč by tu nemohli působit? Je třeba kontroly, a pokud se objeví radikální imám, který podněcuje k nenávisti a nedůvěře vůči většinové společnosti, je namístě i trest. Ale nemohu předem zakázat, že tady nesmí být žádný muslim.

Je to ten moment, kdy by křesťanská církev měla vystoupit a protestovat proti tomu?

Ano, ale spíše jednotlivci. V církvi mohou být různé názory, ale já se proti tomu klidně vyslovím.

Nedávno se řešilo, jestli Česko má udělit azyl čínským křesťanům, kteří jsou ve své zemi perzekvováni. Mluvili jsme o křesťanských hodnotách, ale většině těchto křesťanů jsme nepomohli.

Jsou to politické kalkuly. Přirozeně je to ovlivněno směřováním současné politické garnitury, přílišné otevřenosti Číně bez ohledu na stav lidských práv. Bylo by slušné, kdyby příslušné orgány změnily svůj náhled a otevřely těmto lidem dveře. Rozhodně nejsou ohrožením pro naši společnost. Jsou to lidé pracovití, jak jsem měl možnost některé z nich poznat. Je ostuda státu, že většinu z nich odmítl. Má to politické pozadí.

autor: Radek Dragoun | 20. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama