Mají vysokou školu, ale berou 15 tisíc. Platy českých farářů zamrzly, církev kvůli restitucím šetří

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
3. 4. 2018 5:30
"Říká se, že z vysokoškoláků mají nejnižší plat učitelé, ale to není pravda. Nejnižší mají kněží," popisuje katolický farář z Lesné Pavel Hověz.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Má vysokoškolské vzdělání a za sebou desítky let služby. Na účtě mu však každý měsíc přistane kolem 15 tisíc korun čistého. "Říká se, že z vysokoškoláků mají nejnižší plat učitelé, ale to není pravda. Nejnižší mají kněží," říká katolický farář z brněnské Lesné Pavel Hověz.

Znatelný nárůst výdělku v poslední dekádě nezaznamenal. A podobně zamrzlé příjmy mají i jeho kolegové po celé republice. Nejprve byla důvodem ekonomická krize. Nyní, po restitucích, se římskokatolická církev osamostatňuje od státu a zatím nedokáže kněžím výrazněji přidat.

Podle mluvčí brněnské diecéze Martiny Jandlové byla loni průměrná měsíční mzda místních duchovních necelých 18 tisíc a v posledních pěti letech rostla vždy o necelé procento ročně.

Církve přišly o majetek za minulého režimu, duchovním před revolucí vyplácel mzdu stát a byla výrazně nižší než celostátní průměr. Majetkové vyrovnání státu s církvemi upravuje zákon, který začal platit v lednu 2013. Podle něj stát 16 církvím vrátí 56 procent původního movitého i nemovitého majetku. Kromě toho mají církve během 30 let dostat po započtení inflace ještě 80 až 90 miliard korun. Sněmovna ale nyní v úvodním kole podpořila komunistický návrh, aby se roční splátky danily.

Od roku 2016 se zároveň snižuje vždy o pět procent ročně státní příspěvek na financování církví, které by od roku 2030 měly fungovat zcela nezávisle.

"Z tohoto důvodu je pro církev aktuální výzvou zajistit své vyrovnané hospodaření dobrou správou svého majetku nebo příspěvky věřících a sympatizantů," říká Jandlová s tím, že brněnská diecéze vybírá peníze na podporu kněží do speciálního fondu.

Farář Hověz diecézi nevyčítá, že zatím peníze na navýšení platů nemá. "Já si nestěžuji, jen na to chci poukázat," podotýká.

Podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla je průměrná hrubá měsíční mzda duchovních 19 281 korun. "Napříč diecézemi jsou drobné rozdíly, které zhruba kopírují situaci v jednotlivých regionech," uvedl Přibyl. "Je jeden z úkolů církve, aby byla schopná vydělat si na sebe a zaplatit své zaměstnance. Zatím se to daří, doufejme, že to tak bude i nadále," dodal.

Na Královéhradecku se kněžský plat celorepublikovému průměru nevymyká. "V minulých letech nedošlo k navýšení," řekl mluvčí královéhradeckého biskupství Pavel Sršeň. V plzeňské diecézi je průměrná měsíční mzda kněží nad průměrem, ale mezi lety 2016 a 2017 o 110 korun klesla - na 20 178 korun.

Některé diecéze se vyjádřit nechtěly. "Detaily ohledně platů našich zaměstnanců ani ohledně jejich vývoje v čase sdělovat nehodláme," uvedl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Údaje nedodalo ani pražské arcibiskupství, ani ostravská a litoměřická diecéze.

"Nechtějí data zveřejnit, protože vzhledem k nízké úrovni platů duchovních je to citlivé a bolestné téma a nechtějí veřejně jitřit rány," uvedl zdroj z jedné z osmi diecézí, který si nepřál být jmenován. Dodal, že od roku 2013 se úroveň mezd kněží vzhledem k průměrné mzdě v Česku výrazně zhoršila. "Platy duchovních nerostou ani polovičním tempem, jakým rostou platy ve státě," podotkl.

Katolická církev se snaží hledat cesty, jak být v budoucnu zcela soběstačná. "Výpadek příjmů ze státního rozpočtu, které se každoročně snižují o pět procent, se snažíme postupně kompenzovat dobrým hospodařením. K tomu chceme efektivně využít nemovitý majetek, který nám je vracen v rámci restitucí a finanční náhrady," popsal například mluvčí českobudějovického biskupství Miroslav Bína.

Diecéze investují hlavně do budov, půdy a lesů. Věnují se také čistě finančním investicím a přicházejí i s podnikatelskými projekty. Vlastní třeba minipivovary.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy