Praha - Stát přitvrdí proti notorickým neplatičům.

Poslanci v pátek rozhodli, že část sociální dávky "na živobytí" bude možné zabavit u dlužníků do té výše, že jim zůstane alespoň existenční minimum - momentálně 2 020 korun měsíčně.

Ruku pro zákon zvedlo 87 koaličních poslanců, proti byla opozice. Zákon teď míří do Senátu.

Zabavování části této dávky navrhly poslankyně ODS Ivana Řápková a Lenka Kohoutová. Výhrady k němu kromě opozice ale měli i někteří koaliční poslanci.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura upozornil na to, že zákon pomůže radnicím. "Když je někdo v hmotné nouzi, ať nepáchá přestupky," uvedla Řápková. Podle ní jde o jeden z nástrojů pro starosty, aby mohli řešit situaci ve svých městech.

Opozice ale poukazuje na to, že předloha rozšíří okruh lidí, kterým budou nabízeny a schvalovány různé nevýhodné půjčky. Věřitelé se díky možnosti exekuce dávky na živobytí ke svým penězům totiž snáz dostanou.

"Nepřeji si platit lichvářům ze státního rozpočtu," řekl Jeroným Tejc (ČSSD). Podle Řápkové je ale však podobná praxe běžná už nyní, lichváři prý na dlužníky čekají už u úřadů, kam si pro dávky jdou.

Někde vzít, jinde přidat

Podle autorek návrhu má být jeho cílem zvýšení vymahatelnosti pokut a poplatků od lidí pobírajících dávky.
 
Konkrétně to zdůvodnily takto: "Současná právní úprava umožňuje, že dávka pomoci v hmotné nouzi, která je vyplácena bez jakéhokoli přičinění samotného příjemce, požívá větší ochrany než mzda, o kterou se člověk musí přičinit prací. Tudíž ten, kdo pobírá dávky, požívá zvláštní ochrany a není postižitelný za své činy."

V praxi by to ovšem vypadalo tak, že by na jedné straně mohla radnice zabavit část z příspěvků na živobytí, na druhé straně by ale zase mohli tito lidé požádat o jiné dávky pomoci v hmotné nouzi a ze systému sociální podpory.

Se zabavováním sociálních dávek přišla radnice v Chomutově v době, kdy byla právě Řápková primátorkou. Lidem, kteří dlužili na nájemném, exekutor po vyplacení dávek peníze zabavil. Proti postupu města se postavil ombudsman i vládní zmocněnec pro lidská práva a prošetřoval ho i ministr spravedlnosti kvůli podezření z porušení ústavy.

Mezitím vláda schválila koncepci, jak pomoct lidem v tzv. "sociálně vyloučených lokalitách", která jim má finančně ulevit.

V případě, že se zavede povinná docházka do mateřské školky pro romské děti, které pak mají ve škole potíže s češtinou, pak by rodiče těchto dětí nemuseli platit poplatek za školku a stravné.