V Betlémské kapli staví pro inženýry varhany. V Česku dosud takové nejsou

Stavba varhan v Betlémské kapli.
Foto: Mikuláš Hulec ČVUT
Rozálie Niké Mošovská
16. 6. 2021 17:30
O klasické píšťalové varhany v Betlémské kapli usiluje České vysoké učení technické v Praze již mnoho let. Nikdy se ale nenašly potřebné peníze k jejich výrobě. V roce 2014 přišel Spolek absolventů a přátel ČVUT s návrhem uspořádat veřejnou sbírku. Dosud se vybraly téměř tři miliony korun. Ačkoliv sbírka skončí až koncem roku, varhany v Betlémské kapli již staví dílna varhanáře Vladimíra Šlajcha.

Původní Betlémská kaple na Starém Městě v Praze byla postavena v roce 1394. Kázal v ní mistr Jan Hus a další husitští kněží. Během následujících staletí však chátrala, a roku 1786 byla proto z větší části zbořena. Znovu vybudována byla v první polovině 50. let 20. století jako památník husitského hnutí s využitím všech zachovaných částí a rytin zobrazujících její podobu v průběhu staletí.

V roce 1987 byla svěřena do opatrovnictví Českému vysokému učení technickému v Praze. Od té doby se v kapli konají imatrikulace a promoce studentů, jmenování docentů, slavnostní akce i koncerty. Také se zde zahajují vědecké konference a vzpomínkové ekumenické bohoslužby.

V roce 1993 byly pro tuto aulu zakoupeny elektronické varhany. V provozu jsou tedy již přes 20 let, což je doba překračující odhadovanou životnost obdobných nástrojů. Navíc digitální varhany podle technické univerzity neposkytují dostatečně kvalitní hudební doprovod akademickým ceremoniím, a proto se již dlouhé roky hovoří o jejich výměně. V roce 2014 Spolek absolventů a přátel ČVUT vyhlásil veřejnou sbírku nazvanou "Píšťaly pro ČVUT" k pořízení varhan do Betlémské kaple.

Tváří sbírky se stala renomovaná architektka a absolventka ČVUT Eva Jiřičná. Do letošního 8. června se zatím podařilo vybrat 2 768 196 korun. Sbírka skončí v prosinci letošního roku. Výroba varhan by měla vyjít na 8,8 milionu korun bez DPH. Tato částka bude zaplacena z několika zdrojů. Jedním z nich je zmiňovaná veřejná sbírka, druhým je půl milionu korun poskytnutých Nadací ČEZ, třetím pak vlastní peníze ČVUT, jejichž výše bude záležet na tom, kolik se ještě podaří získat od drobných dárců.

Před výběrem výrobce varhan padaly různé návrhy, kde by měl nástroj v "akusticky složité" Betlémské kapli stát. Eva Jiřičná navrhovala umístění varhan netradičně, nikoliv při jedné ze zdí kaple, ale naopak do volného prostoru.

"Vedení ČVUT se nakonec přiklonilo k volbě umístění varhan také do volného prostoru, ale více vzadu, a to po levé straně z pohledu pódia stávajícího kůru. Praktickou zkouškou za použití přenosných píšťalových varhan bylo prokázáno, že z vybraného prostoru se zvuk šíří rovnoměrně v celé kmitočtové škále i stejně vydatně v celém prostoru kaple," vysvětluje kvestor ČVUT Jiří Boháček.

V roce 2019 vyhlásilo ČVUT tendr na zhotovitele varhan. Výběrová komise nakonec vybrala varhanáře Vladimíra Šlajcha. Podle vyjádření profesora Jaroslava Tůmy, renomovaného varhaníka a pedagoga AMU v Praze, zohlednil Šlajchův návrh nejen akustické vlastnosti kaple, ale i požadavky na přiměřené rozměry varhan.

Představuje také odpovídající výtvarnou složku nástroje vyvažující historicky dané zvyklosti a normy varhanní konstrukce. "Tento nástroj je volnou variací na varhany, které Vladimír Šlajch postavil v 90. letech minulého století v kostele v Traunu u Lince," upozorňuje Tůma.

V současné době již Šlajch sestavuje nástroj přímo v Betlémské kapli. Hotový by měl být do konce listopadu 2021. Jedná se o jednomanuálové píšťalové varhany s 26 rejstříky se skříní ze smrkového dřeva.

Běžné v italských a španělských katedrálách, v Česku rarita

Multifunkčně využitelný nástroj bude vybaven manuálem a pedálem. Některé manuálové rejstříky bude možné dělit na bas a diskant, což umožní zahrát třeba i hymnické slavnostní skladby či zajistí podobnou plasticitu zvuku, jakou obvykle poskytují větší varhany dvoumanuálové. Ty přitom byly pro Betlémskou kapli příliš velké.

Nástroje tohoto typu jsou běžné v italských a španělských katedrálách, v Česku půjde o naprosto raritní technické řešení. Z vrcholných uměleckých děl bude možné interpretovat nejen velkou část skladeb pro varhany ze 17. století až po díla současná, ale třeba i podstatný počet vrcholných opusů Johanna Sebastiana Bacha.

Na architektonickém řešení varhan a jejich umístění v interiéru se podílí také
odborná skupina pod autorským vedením architekta Mikuláše Hulce z katedry architektury Fakulty stavební ČVUT.

"Spolupráce na tak unikátním projektu, jakým stavba velkých varhan nepochybně je, byla pro všechny tvůrčí zážitek a zároveň i pocta. Varhany jsou pochopitelně autorským dílem Vladimíra Šlajcha, ten však vstřícně přijímal od dalších zúčastněných odborníků podněty, připomínky a názory, které nakonec spoluutvářely výslednou podobu i umístění nástroje v kapli," říká Mikuláš Hulec.

ČVUT plánuje v Betlémské kapli do budoucna uspořádat cyklus koncertů, čímž chce veřejnost upozornit na nové varhany. "Pokud aktuální epidemická situace dovolí, budu navrhovat, aby první skladbu na letošním Vánočním koncertě ČVUT zahrál významný varhaník profesor Jaroslav Tůma," doplňuje kvestor ČVUT Jiří Boháček.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zemřel bývalý ukrajinský premiér a vyjednávač se separatisty Marčuk

Bývalý ukrajinský premiér Jevhen Marčuk ve čtvrtek zemřel. Bylo mu 80 let, uvedla agentura Unian s odvoláním na politikovu manželku. "Černý den, zemřel Jevhen Marčuk. Srdce se zastavilo," napsala na sociálních sítích.

Marčuk kromě toho, že byl čtvrtým předsedou vlády nezávislé Ukrajiny, se svého času stal prvním šéfem její tajné služby SBU. Ještě jako studenta jej do svých řad podle dostupných informací zverbovala sovětská tajná policie KGB, v jejíchž řadách prošel celou škálou důstojnických hodností. Za prvního ukrajinského prezidenta Leonida Kravčuka na počátku 90. let minulého století byl také povýšen na armádního generála.

Za následujícího prezidenta Leonida Kučmy se stal vicepremiérem, vládu vedl v letech 1995 a 1996. Neúspěšně kandidoval na prezidenta. Později býval tajemníkem rady národní bezpečnosti a ministrem obrany. Dvakrát byl také zvolen poslancem.

V letech 2018 až 2019 byl hlavním ukrajinským vyjednávačem domlouvajícím příměří a výměny zajatců s proruskými separatisty, kteří od jara 2014 vedou ozbrojený boj proti ukrajinské armádě v Donbasu na východě země.

Zdroj: ČTK
Další zprávy