Původní Betlémská kaple na Starém Městě v Praze byla postavena v roce 1394. Kázal v ní mistr Jan Hus a další husitští kněží. Během následujících staletí však chátrala, a roku 1786 byla proto z větší části zbořena. Znovu vybudována byla v první polovině 50. let 20. století jako památník husitského hnutí s využitím všech zachovaných částí a rytin zobrazujících její podobu v průběhu staletí.
V roce 1987 byla svěřena do opatrovnictví Českému vysokému učení technickému v Praze. Od té doby se v kapli konají imatrikulace a promoce studentů, jmenování docentů, slavnostní akce i koncerty. Také se zde zahajují vědecké konference a vzpomínkové ekumenické bohoslužby.
V roce 1993 byly pro tuto aulu zakoupeny elektronické varhany. V provozu jsou tedy již přes 20 let, což je doba překračující odhadovanou životnost obdobných nástrojů. Navíc digitální varhany podle technické univerzity neposkytují dostatečně kvalitní hudební doprovod akademickým ceremoniím, a proto se již dlouhé roky hovoří o jejich výměně. V roce 2014 Spolek absolventů a přátel ČVUT vyhlásil veřejnou sbírku nazvanou "Píšťaly pro ČVUT" k pořízení varhan do Betlémské kaple.
Tváří sbírky se stala renomovaná architektka a absolventka ČVUT Eva Jiřičná. Do letošního 8. června se zatím podařilo vybrat 2 768 196 korun. Sbírka skončí v prosinci letošního roku. Výroba varhan by měla vyjít na 8,8 milionu korun bez DPH. Tato částka bude zaplacena z několika zdrojů. Jedním z nich je zmiňovaná veřejná sbírka, druhým je půl milionu korun poskytnutých Nadací ČEZ, třetím pak vlastní peníze ČVUT, jejichž výše bude záležet na tom, kolik se ještě podaří získat od drobných dárců.
Před výběrem výrobce varhan padaly různé návrhy, kde by měl nástroj v "akusticky složité" Betlémské kapli stát. Eva Jiřičná navrhovala umístění varhan netradičně, nikoliv při jedné ze zdí kaple, ale naopak do volného prostoru.
"Vedení ČVUT se nakonec přiklonilo k volbě umístění varhan také do volného prostoru, ale více vzadu, a to po levé straně z pohledu pódia stávajícího kůru. Praktickou zkouškou za použití přenosných píšťalových varhan bylo prokázáno, že z vybraného prostoru se zvuk šíří rovnoměrně v celé kmitočtové škále i stejně vydatně v celém prostoru kaple," vysvětluje kvestor ČVUT Jiří Boháček.
V roce 2019 vyhlásilo ČVUT tendr na zhotovitele varhan. Výběrová komise nakonec vybrala varhanáře Vladimíra Šlajcha. Podle vyjádření profesora Jaroslava Tůmy, renomovaného varhaníka a pedagoga AMU v Praze, zohlednil Šlajchův návrh nejen akustické vlastnosti kaple, ale i požadavky na přiměřené rozměry varhan.
Představuje také odpovídající výtvarnou složku nástroje vyvažující historicky dané zvyklosti a normy varhanní konstrukce. "Tento nástroj je volnou variací na varhany, které Vladimír Šlajch postavil v 90. letech minulého století v kostele v Traunu u Lince," upozorňuje Tůma.
V současné době již Šlajch sestavuje nástroj přímo v Betlémské kapli. Hotový by měl být do konce listopadu 2021. Jedná se o jednomanuálové píšťalové varhany s 26 rejstříky se skříní ze smrkového dřeva.
Běžné v italských a španělských katedrálách, v Česku rarita
Multifunkčně využitelný nástroj bude vybaven manuálem a pedálem. Některé manuálové rejstříky bude možné dělit na bas a diskant, což umožní zahrát třeba i hymnické slavnostní skladby či zajistí podobnou plasticitu zvuku, jakou obvykle poskytují větší varhany dvoumanuálové. Ty přitom byly pro Betlémskou kapli příliš velké.
Nástroje tohoto typu jsou běžné v italských a španělských katedrálách, v Česku půjde o naprosto raritní technické řešení. Z vrcholných uměleckých děl bude možné interpretovat nejen velkou část skladeb pro varhany ze 17. století až po díla současná, ale třeba i podstatný počet vrcholných opusů Johanna Sebastiana Bacha.
Na architektonickém řešení varhan a jejich umístění v interiéru se podílí také
odborná skupina pod autorským vedením architekta Mikuláše Hulce z katedry architektury Fakulty stavební ČVUT.
"Spolupráce na tak unikátním projektu, jakým stavba velkých varhan nepochybně je, byla pro všechny tvůrčí zážitek a zároveň i pocta. Varhany jsou pochopitelně autorským dílem Vladimíra Šlajcha, ten však vstřícně přijímal od dalších zúčastněných odborníků podněty, připomínky a názory, které nakonec spoluutvářely výslednou podobu i umístění nástroje v kapli," říká Mikuláš Hulec.
ČVUT plánuje v Betlémské kapli do budoucna uspořádat cyklus koncertů, čímž chce veřejnost upozornit na nové varhany. "Pokud aktuální epidemická situace dovolí, budu navrhovat, aby první skladbu na letošním Vánočním koncertě ČVUT zahrál významný varhaník profesor Jaroslav Tůma," doplňuje kvestor ČVUT Jiří Boháček.
