Vláda se na svých jednáních vyjadřuje k návrhům zákonů, rozhoduje o veřejných zakázkách nebo jmenuje vedoucí představitele státních úřadů. Průběh sezení kabinetu zachycuje zápis, jejž Úřad vlády zveřejňuje na svém webu. Ze záznamu však není patrný postoj jednotlivých ministrů. Zveřejňuje se jen číslo, kolik z nich bylo pro, proti nebo se hlasování zdrželo. Zápis nezaznamenává ani průběh debaty k danému bodu.
"Je žádoucí a ve veřejném zájmu, aby rozhodování vlády bylo transparentní a byla dohledatelná odpovědnost jednotlivých členů vlády. Jmenné hlasování patří k fungující a osvědčené praxi," zní hlavní argument odůvodnění návrhu novely, který předložili Piráti a hnutí STAN. Předloha by kabinetu uložila, aby zveřejnil jmenný průběh každého hlasování a záznam z diskuse o každém usnesení s výjimkou zákonem utajovaných informací.
Stávající praxe ukázala slabinu, když kabinet v červenci projednával novelu o ústavním právu držet zbraň. Řada ministrů avizovala, že návrh nepodpoří. V tomto smyslu bylo připravené i vládní usnesení. Při samotném jednání však kabinet otočil a návrh schválil. Proč debata vyústila ve změnu názoru, nebylo možné ze zápisu zjistit. Na následné tiskové konferenci vlády jen padlo, že kabinet se zkrátka rozhodl jinak.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) navíc po jednání vlády na svém profilu na Twitteru informoval, že jako jediný hlasoval proti. Nicméně deník Aktuálně.cz zjistil, že se ve skutečnosti hlasování zdržel. Ministr to pak přiznal až při následné konfrontaci s redaktorem. Podle návrhu novely by se zmíněné nejasnosti odbouraly.
Benešová: Vláda rozhoduje ve sboru
Piráti a STAN dále poukazují na to, že postup městských a krajských samospráv při oficiálním zveřejňování závěru jednání upravuje přímo zákon. Kabinet mu však nepodléhá, řídí se "jen" vlastním jednacím řádem. Podle návrhu je žádoucí zákonem zavázat i vládu. Předloha ve středu absolvovala kolečko, v němž vznesla své podněty ministerstva před jejím projednáním na vládě. Většina resortů s ní nesouhlasí.
Nejvýraznější výtky vyjádřil resort ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Poukazuje na to, že vláda je podle ústavy kolektivním orgánem rozhodujícím ve sboru. "V případě takto charakterizovaných orgánů přitom bývá pravidlem, že jejich rozhodnutí působí vně jako rozhodnutí orgánu celého, nikoliv rozhodnutí pouhé části jeho členů. Lze proto považovat přinejmenším za sporné, zda o tomto hlasování provádět záznam," píše Benešová.
Tak praví jednací řád vlády
Pravidla pro zápis z jednání vlády určuje jednací řád, který tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana schválil 16. září 1998. Odpovídající odstavec zní následovně:
"Z jednání schůze vlády je pořizován písemný záznam. V tomto záznamu se uvede zejména název projednaného bodu programu schůze vlády, stručný průběh rozpravy, závěry jednání, včetně výsledku hlasování, a pokud vláda dospěje k závěru, že k předloženému materiálu nepřijme usnesení, uvede se tato skutečnost spolu se závěry do písemného záznamu. Součástí výsledku hlasování o návrhu usnesení k materiálu uvedenému v čl. V odst. 5 písm. c) větě poslední je i údaj o tom, kteří členové vlády hlasovali pro návrh, kteří proti návrhu a kteří se zdrželi hlasování, a to uvedením jejich funkcí; to neplatí v případě, že předmětem hlasování je návrh na rozhodnutí o věci, jejíž hodnota je nižší než 1 000 000 Kč. (…)".
Z tohoto plyne následující: vláda pořizuje stručný průběh diskuse, ten však nezveřejňuje. Stejně tak se má zapisovat jmenovité hlasování třeba o veřejných zakázkách, koncesních smlouvách či o výdajích státních úřadů, ale ani to pak vláda nezveřejňuje.
Pokud by se muselo nově uvádět jmenné hlasování, podle Benešové by to zápis učinilo "nepřehledným a jeho pořizování administrativně náročnějším". Ministryně pak upozornila na možný formální nedostatek návrhu. Nová pravidla by se stanovila novelou takzvaného kompetenčního zákona, podle Benešové však vláda pod tento zákon nespadá. Ministryni v tom ve svém vyjádření přitakal i Úřad vlády.
"Zároveň považujeme za diskutabilní tuto úpravu provádět novelizací kompetenčního zákona, který vymezuje činnosti ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy, nikoliv vlády, která ústředním orgánem státní správy není," upozorňuje úřad. V tomto ohledu se totožně vyjádřilo i ministerstvo zdravotnictví. Podle něj zmíněný zákon působnost vlády neupravuje, protože "ta vyplývá přímo z Ústavy ČR".
Jednání vlády je neveřejné, upozorňuje Hamáček
Proti novele se postavilo i ministerstvo zemědělství. Vláda podle něj o svém jednání informuje dostatečně, stávající podobu zápisů považuje za odpovídající. "Také sami členové vlády informují veřejnost o výsledcích jednání, a to prostřednictvím médií, sociálních sítí, formou pravidelných tiskových konferencí, tiskových zpráv," uvádí resort ministra Miroslava Tomana (ČSSD). S novelou dále nesouhlasí ministerstvo obrany a dopravy.
Přestože také vznesly výtky, neutrální postoj zaujaly k návrhu ministerstva financí a vnitra. Podle resortu Aleny Schillerové (za ANO) by stačilo uvádět jména ministrů jen v případě, že hlasování nebude jednomyslné. Vnitro Jana Hamáčka (ČSSD) připomíná, že jednání městských či krajských rad jsou neveřejná a podle toho vypadá oficiální písemný výstup - nezahrnuje jména ani záznam z diskuse. To samé podle něj platí i pro vládu.
"V tomto směru je otázkou, proč by mělo být součástí zápisu, a tedy být případně zveřejňováno, stručné shrnutí průběhu rozpravy - i to se jeví v rozporu s principem neveřejnosti jednání vlády jakožto vrcholného orgánu výkonné moci," píše. Neutrálně se vyjádřilo i ministerstvo pro místní rozvoj a také resort kultury. Podle něj je sice podstata novely ve shodě s programovým prohlášením vlády, ale kvůli tomu není nutné měnit zákon.
Jediná podpora od ministerstva zahraničí
Jako jediné z ministerstev výslovně podpořilo návrh zahraničí. Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) má za to, že otevřenost vlády by měla být přirozená. "V moderní demokracii by mělo být fungování demokraticky zvolené vlády maximálně transparentní, k čemuž přispěje také možnost dohledat odpovědnost jednotlivých členů vlády," uvedl resort.
Na základě připomínek jednotlivých ministerstev bude formulovat svůj postoj k novele vláda. Kdy návrh projedná, zatím není jasné. Každopádně její souhlasné či nesouhlasné stanovisko bude signálem pro provládní poslance, jak mají k předloze přistoupit, až o ní bude hlasovat Poslanecká sněmovna.
Advokát František Korbel, který se věnuje i právu na informace, je transparentnosti jednání vlády nakloněný. Podle něj by ji však neměl určovat zákon i s ohledem na to, že ne vždy může legislativa postihnout všechny okolnosti, za nichž vláda rozhoduje. "Exekutivní orgány mají poskytovat co nejvíce informací beze všeho včetně toho, kdo jak hlasoval. Měly by to však dělat dobrovolně v rámci vlastní politické odpovědnosti," řekl Aktuálně.cz.
