Je pravda, že jste odmítl nabídku na post ministra školství?
Pan předseda Babiš se mě otázal, zda bych měl zájem. To je otázka, kterou mi položil historicky podruhé, poprvé někdy zjara, a já jsem zopakoval svoji odpověď, že nejsem v tuhle chvíli volný. Považuji za nezbytné dokončit svůj rektorský mandát, který bude trvat ještě skoro dva roky. Do té doby jsou pro mě politické pozice vyloučeny. Navíc z hlediska voličských preferencí není hnutí ANO to, co já v tuhle chvíli zastávám, takže bych to nepovažoval za fér.
V čem se s ním konkrétně neshodnete, co vám na programu hnutí ANO ve školství vadí?
My jsme takovou debatu nevedli. Já prostě nepůjdu do ministerské funkce, jsem rektor, mám se starat o univerzitu a to je pro mě rozhodující motiv. Kdybych měl jít do vlády, tak jen do vlády, s kterou se můžu identifikovat hodnotově jako volič. Nemůžu jít do vlády ANO, když ANO nevolím.
Když říkáte, že nemůžete, protože ještě nejste volný a neshodnete se s hnutím ANO, dovedete si představit, že byste byl ministrem někdy v budoucnu za nějakou jinou stranu?
To je tak daleko, že to je spekulace za horizontem srpna roku 2019. To už dávno nikdo na druhé straně nemusí stát o to, abych ministrem byl. To mě netrápí a dál o tom nepřemýšlím.
Neodradilo vás trochu to, jak se hnutí ANO zachovalo k Jiřímu Zlatuškovi, který na nabídku kandidovat kývl a po čtyřech letech ho neoslovili s tvorbou programu a vypadl z kandidátky do Poslanecké sněmovny?
To jsem nebral v úvahu. To je věc jeho politické kariéry, kterou si budoval, kde a jak si ji budoval. To moji úvahu neovlivnilo. Stěžejní je to, že jsem rektor, chci být rektor, chci oslavit sté výročí univerzity v roce 2019 jako rektor. Do té doby není prostor pro politické angažmá.
Jaké podmínky by tedy musely být splněny pro to, abyste se stal ministrem?
Kdybych měl někdy uvažovat o tom, že se pustím do nějaké takové exekutivní role, tak jedině v případě vlády, s kterou se budu plně identifikovat v politických názorech. O těch teď nechci moc mluvit, protože jako rektor jsem se je snažil co nejvíc držet stranou.
Jakou osobnost byste si dovedl v křesle ministra školství představit?
Netajím se tím, že si myslím že v současném stavu politické scény by bylo nejrozumnější sáhnout po někom zevnitř ministerstva školství. První jméno, které mě napadá, je náměstek pro vysoké školy Robert Plaga, nominovaný za ANO. Má důvěru rektorů, a jak jsem debatoval s kolegy, tak je to jméno, které by ve vysokoškolském prostředí bylo přijato s jistou úlevou.
Je to profesionál, který té věci rozumí. Chceme partnera, který bude schopen řešit rychle pro nás důležité věci včetně rozpočtu vysokých škol. My si nemyslíme, že teď je čas na to, aby se agendu školství začal někdo učit. Navíc si myslím, že se bude v případě menšinové vlády obtížně hledat někdo, kdo by se chtěl pustit do ministrování s nejistým časovým horizontem.
