Premiér o výstavbě vládního komplexu pro více než deset tisíc úředníků mluvil poprvé už před lety. "Tu ideu jsme vymysleli už v roce 2016, kdy jsem byl ještě ministr financí," řekl Babiš. Až v úterý však pozemek viděl na vlastní oči. Nejprve se proto musel ujistil, že jde skutečně o obdělané pole za ním, a pak se podivoval, že už u něj stojí výlez z tubusu metra.
Ten zde vznikl už při stavbě nedaleké stanice metra, dříve se totiž počítalo s tím, že v místech, kde si dnes premiér přeje vládní čtvrť, bude stát olympijský stadion. Z toho však sešlo. "No, metro, které končí v poli, už tu máme, a my postavíme ten zbytek," řekl premiér.
Prvního října bude hostit v Lichtenštejnském paláci konferenci, na kterou si pozval zahraniční odborníky na stavbu administrativních komplexů. Ti mu, jak doufá, potvrdí, že Letňany jsou pro jeho záměr ideálním místem a že stavba vládního komplexu dává smysl.
Nepřeměřujte pozemky, zaměřte se na okruhy, vzkazuje primátor
Ani přitakání zahraničních expertů však premiérovi nepomůže, pokud nebude mít kde stavět. A to zatím nemá. Vedení pražského magistrátu ani po dlouhých měsících vyjednávání nekývlo na prodej či směnu pozemků, na nichž má úřednický komplex vzniknout.
To, že si je jel v úterý premiér prohlédnout, pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti) okamžitě glosoval na Twitteru. "Je milé, že si dnes pan premiér Babiš jde vyměřovat vládní čtvrť v Letňanech. Nejdřív by se ale měl s námi zaměřit na chybějící okruhy," napsal.
Praha si totiž za pozemky v Letňanech, které mají podle Úřadu pro zastupování státu ve věcích majetkových hodnotu asi 400 milionů korun, naporoučela poměrně dlouhý seznam požadavků. Zcela největšími položkami jsou na něm dva silniční okruhy Prahy - vnější a vnitřní.
U vnějšího metropole požaduje, aby stát, respektive Ředitelství silnic a dálnic, okruh dokončilo v co nejkratším možném čase. Na dostavbu vnitřního okruhu Praha zase požaduje peníze ze státního rozpočtu. A tady je největší zádrhel. Vnitřní okruh totiž nebude žádná levná stavba. Podle předběžných odhadů by měl stát asi 50 až 60 miliard korun.
Pražští radní navíc minulý týden představili jeho přepracovanou variantu, která vede téměř celá pod zemí a bude tak pravděpodobně ještě dražší. O kolik, se radní zatím zdráhají říct.
Řešení okruhu? PPP projekt
Mnoho desítek miliard korun už každopádně představuje značnou účetní položku, a to dokonce i ve státním rozpočtu. Premiér tak zatím peníze Praze nepřislíbil, ačkoliv třeba v Brně stát okruh platí. Poprvé se však zmínil o možné alternativě.
"Nabídli jsme primátorovi, že bychom vnitřní okruh mohli zrealizovat formou PPP projektu. Tedy, že bychom na to udělali takovou soutěž, jako děláme na dálnici do Strakonic. To je první takový projekt vůbec od vzniku samostatného státu. Pokud ho dokončíme úspěšně, můžeme tak udělat i vnitřní okruh," uvedl v úterý premiér.
Podstatou PPP projektů je, že stavbu za své peníze postaví soukromý investor a dalších zpravidla několik desítek let se o ni i stará. Stát či město mu poté platí za její pronájem. Stejný plán má tedy teď premiér i v Praze. Dokonce naznačil, že by nájem mohl platit stát. "Udělali bychom soutěž na to, kdo to postaví a za jakých podmínek nám to dá do nájmu. My bychom potom za magistrát platili provoz a nájem," uvedl premiér.
Jen co však tuto větu dořekl, obratem dodal: "Myslím, že Praha je nejbohatší město v České republice. Mají strašně moc peněz. Paní Krnáčová tam nechala nějakých 43 miliard a zatím se nic neděje. Je to otázka dohody."
Jenže primátorovi se nápad na takovou spolupráci se soukromým sektorem příliš nezamlouvá. Potvrdil nicméně, že za ním premiér skutečně s takovou nabídkou přišel. "Zadali jsme proto analýzu PPP projektů, o které se zatím pokusil český stát. Z ní vyplývá, že v oblasti infrastruktury zatím žádný PPP projekt tady úspěšně nedoběhl. Ze zkušeností lze tedy prohlásit, že stát takové projekty v oblasti infrastruktury spíše neumí," uvedl primátor.
To má podle něj spojitost i s tím, že Česko bylo vyhodnoceno jako čtvrtá nejméně přátelská země k byznysu z OECD. "To je, myslím, záležitost, na kterou by se pan premiér mohl zaměřovat," završil slovní výměnu přes média Hřib.
Nemocnice, nebo traumacentrum?
Posledním bodem, o který se oba politici přou, je, jaké zdravotnické zařízení by mělo vedle vládního komplexu vyrůst. Zatímco Hřib chce velkou nemocnici za dalších 8,5 miliardy korun, podle premiéra stačí, když tu vznikne traumacentrum.
"Stát v Praze vlastní všechny nemocnice, až na tu Na Františku, ale to je malinká nemocnice. Takže si dovolím říct, že odborníci na ministerstvu zdravotnictví tomu rozumí. Ti přicházejí s tím, že tady chtějí projekt traumacentra a nemocnici zkrátka nevidí," řekl k tomu premiér.
Primátor však s touto změnou nesouhlasí. "Jakožto absolvent lékařské fakulty musím konstatovat, že představa pana premiéra, že nemocnici nahradí traumacentrem, je mimořádně naivní," komentoval nápad Hřib.
Babiš ještě také shrnul, proč si přeje vládní komplex postavit právě v Letňanech. Zmínil například 25 miliard korun, které podle něj stát v příštích deseti letech ušetří za nájmy, provoz a investice do stávajících ministerských budov. Stavby, které by úředníci opustili, podle něj navíc pomohou Praze. Část by mohla sloužit kultuře, část přímo Pražanům. "Pro Prahu by to znamenalo uvolnění bytových prostor," řekl Babiš.
Bez dohody s magistrátem však Babišovi mnoho alternativ nezbývá. Sám totiž přiznává, že žádná jiná lokalita se pro jeho administrativní komplex v Praze nehodí, ať už umístěním, ale zejména rozlohou.
Vládní čtvrť v číslech
- Jde o dvacet pozemků v pražských Letňanech o celkové rozloze 437 985 metrů čtverečních, z nichž stát vlastní asi čtvrtinu, zbytek je v majetku Prahy.
- Výstavba vládního kampusu by měla dle odhadů stát asi 10 miliard korun.
- V úřednickém komplexu by mělo pracovat více než 10 tisíc úředníků.
- V Praze pracuje celkem 38 909 státních úředníků, stěhovala by se jich tedy více než čtvrtina.
- Stát má v Praze zhruba 350 administrativních budov, z toho 86 je v komerčním nájmu a za nájem platí kolem 380 milionů korun ročně.
- Výdaje na provoz a údržbu těchto staveb čítají zhruba 1,4 miliardy korun ročně.
