Není to od vás a sociální demokracie zbabělé, jestliže jste po měsících tahanic ustoupili po tlaku prezidenta a premiéra z vlastního návrhu, abyste se stal ministrem kultury?
Ve chvíli, kdy chcete mít silnou pozici, tak to nejde dělat bez mandátu od lidí.
Ale vy jste měl mandát od vlastní strany, ve které jste navíc místopředsedou. Navrhl vás na ministra sám předseda strany, který společně s dalšími členy donekonečna prohlašoval, že ČSSD bude trvat na tom, abyste byl ve vládě.
Myslel jsem si, že mandát strany stačí, ale nestačí. Vždycky vám nakonec hrozí, že se stanete hračkou v rukou mocnějších. To tak prostě je. Toto se projevovalo celé tři měsíce. A jak pan Babiš přijel odpočatý z dovolené a vystartoval po mně, tak bylo evidentní, že je naprostou ztrátou času pokoušet se o nějakou důstojnou hru.
Takto to ale vypadá, že Andrej Babiš jako vždy dosáhl svého. A není nikdo, kdo by měl odvahu mu vzdorovat.
Ale já nemůžu přece vstoupit do vlády, když on jako premiér tvrdí, že mě v ní nechce. Mohlo by se stát, že bych musel hrát další měsíce nedůstojné divadlo s panem Babišem a on by nakonec návrh na mé jmenování stáhl, nebo, kdybych byl ve vládě, tak by si brzy našel důvod, proč mě z ní odvolat.
Nestáhl jste kalhoty, i když brod byl ještě daleko?
Ne, ne, ne. Já ale přece nemůžu být členem vlády proti vůli jejího předsedy. To přece není možné.
Ale návrh na vaše jmenování Babiš nestáhl, takže formálně jste byl stále kandidátem na ministra, jehož jmenování on sám navrhl a prezident vás měl podle řady ústavních právníků jmenovat.
Já ale nechci hrát s premiérem tyto hry. Ano, já jsem byl premiérem Babišem navržen 31. května na ministra kultury. Poté proběhla nějaká tříměsíční show, na jejímž konci on řekl, že si mé jmenování rozmyslel, a uvedl nějaké trapné důvody. No a v takové situaci jsem se rozhodl tak, jak jsem se rozhodl.
Ale podle koaliční smlouvy má ČSSD právo na pět ministrů s tím, že jejich výběr je na ní.
Jenže když v koaliční smlouvě neplatí slovo chlapa, tak je to jen cár papíru. A pan Babiš dal jasně najevo, že slovo chlapa neplatí, protože netrval na mém jmenování prezidentem.
Ovšem sám víte, jak mnohokrát vedení sociální demokracie řeklo, že jste jejím kandidátem na ministra a na tom se nic nezmění, nezmění, nezmění. A ústava musí být dodržena, musí být dodržena, musí být dodržena. Nepřijde vaše strana o další voliče, kterých už tak nemá moc?
Ale co jsme měli udělat, jestliže prezident a premiér se takto chovali?
Jak na to ale podle vás zareagují voliči?
Myslím si, že každý se jen utvrdí ve svém dosavadním názoru, takže se názorové rozdíly mezi lidmi jenom prohloubí. Ti, kteří jsou přesvědčeni, že Andrej Babiš je nejlepší manažer a spasitel, to budou tvrdit ještě hlasitěji, a ti, kteří si myslí, že je arcilotr, tak si to budou myslet ještě více a budou argumentovat, že opět někoho zadupal do země. Totéž platí o sociální demokracii. Kdo si naší práce váží, ten můj krok ocení, ten, kdo nás považuje za zemské škůdce, ten se v tom jenom utvrdí. I když je to zjevný nesmysl.
Ale jak z toho několikaměsíčního sporu vyjde sociální demokracie? Není ještě více oslabena?
Už asi dva roky říkám, že ČSSD se nesmí účastnit takových taktických her, kterým nikdo nerozumí. Musí dělat jedinou věc - musí umět lidem jasným způsobem vysvětlit, k čemu je jim užitečná a dobrá. Jestli ji kvůli tomu někdo vykope z vlády, tak se holt nedá nic dělat.
Nešlo ale v celé záležitosti ze všeho nejvíce o naši zemi a principy, na kterých je postavena? Tedy jakou sílu tady bude mít prezident? Jestli bude dodržovat ústavu on i premiér?
Ale o tom rozhodl pan premiér, který oznámil, že mě nechce ve vládě.
Ale neprohráli ve skutečnosti všichni ti, kteří hájili zákon a poukazovali mimo jiné na to, že v Česku nemáme žádný poloprezidentský systém? Neříkal jste si, že už kvůli tomuto mělo smysl neustupovat?
To mělo smysl do doby, kdy premiér podal prezidentovi návrh na mé jmenování. Ve chvíli, kdy od tohoto návrhu ustoupil, byť to udělal jen slovně, tak ústavní problém přestal být podstatný. Protože ten byl postavený na tom, jak se má vyřešit rozpor mezi prezidentem a premiérem, kdy mě jeden nechtěl jmenovat a druhý na tom trval. To ale přestalo po kritice premiéra na mou adresu platit. Nemám žádné ústavní právo být ministr, když si to předseda vlády nepřeje.
Není jednou jedinou snahou ČSSD být ve vládě, protože je přesvědčena, že jen takto má šanci získat voliče? Není to jediná hodnota vaší strany, které podřizujete všechno ostatní?
Já osobně to tak nemám. A jak to má řada dalších členů, to se možná uvidí už za několik dní na pátečním předsednictvu strany.
Vezměte si ale, kolikrát lidé od politiků ČSSD slyšeli, že vy jste jediným kandidátem a na tom se nic nezmění. Nikdo neřekl, že ustoupíte. Nestává se politikům ČSSD to, že něco lidem sdělují a ve skutečnosti si myslí něco jiného? Nedoplatí vaše strana na tento způsob chování k lidem?
Já říkám lidem to, co si skutečně myslím, ani to asi jinak neumím. Což je moje největší výhoda a nevýhoda.
Jak nevýhoda?
Kdybych možná v posledních třech měsících dokázal víc taktizovat a malinko víc se nahrbil před někým, kdo má rád takové hrbení, tak by celý příběh dopadl jinak. Jenže za takových okolností bych já nechtěl ministra dělat.
Ale nehrbí se víc a víc vaše strana, a to jen proto, aby byla ve vládě? Myslíte si, že tato kauza ČSSD sebere, nebo naopak přivede voliče?
Jediný způsob, jak získávat voliče, je to, aby viděli, že účast ČSSD ve vládě jim přináší konkrétní pozitivní věci. Když jsem byl v pondělí večer v České televizi, tak poslanec ANO Aleš Juchelka říkal, jak ANO ustupuje ČSSD, a jako příklad uvedl zvýšení důchodů. Přesně toto je potřeba si zapamatovat. Že má pravdu pan poslanec Juchelka, že například zvýšení důchodů je ústupek ČSSD a výsledek její tvrdé práce. A nemá pravdu pan Babiš, když tvrdí, že pro voliče všechno zařídil on.
Pojďme k vašemu rozhodnutí stáhnout kandidaturu na ministra. Pan Hamáček ocenil vaše rozhodnutí, stejně jako ocenil před časem rozhodnutí Antonína Staňka rezignovat na post ministra kultury. Nebylo to ve skutečnosti tak, že vás pan Hamáček požádal, abyste oznámil "své" rozhodnutí vzdát se kandidatury?
Kdyby to tak bylo, tak bych vám to řekl. Zakládám si na tom, že jsem od začátku této záležitosti neřekl žádnou nepravdu, žádnou lež.
Opravdu?
I když je fakt, že to, že se snažíte nelhat, je někdy důvod k tomu, že velmi dlouho mlčíte.
Takže v tomto případě budete na mou otázku ohledně role pana Hamáčka spíše mlčet?
V tomto případě nemám důvod se vymlouvat. Bylo to mé rozhodnutí.
Určitě jste si ale volali, je to tak? A on vás asi nepřesvědčoval, abyste trval na kandidatuře. Je to tak, diplomaticky řečeno?
Je pravda, že jsme měli dlouhý telefonát a že jsme si o tom dlouho povídali.
A přesvědčoval vás?
Bylo to tak, že já rozhovor začal tím, že nechci být ve vládě Andreje Babiše. On v první reakci řekl, že bychom to měli ještě zkusit. Další průběh rozhovoru nechci přibližovat, protože byl soukromý. Ale končil s tím, že on souhlasil s mým postojem, který jsem mu na začátku oznámil.
Takže si myslíte, že předseda Hamáček chtěl hájit to, co v minulosti prohlašoval, že tedy vy budete jediným kandidátem na ministra kultury?
Nezlobte se, byl to rozhovor mezi námi dvěma a nebylo by správné prozrazovat detaily.
Rozumím a respektuji to. Řekl byste, že teď bude mít veřejnost klid od sporů mezi ANO a ČSSD a budete pokračovat ve vládnutí, nebo opět přijde drama a na pátečním jednání předsednictva ČSSD budete mluvit o možném odchodu z kabinetu?
Nedokážu předvídat, jak dopadne toho jednání.
Já myslel, že vaším oznámením o vzdání se kandidatury vládní spory pro tuto chvíli končí a ČSSD zůstává ve vládě.
Vyčkejte do pátku.
Takže další nejasnosti a hádanky? Není právě toto věc, která lidi štve? Řekněte, vy osobně budete prosazovat, aby ČSSD zůstala, nebo nezůstala ve vládě?
Nebylo by slušné, abych svůj názor říkal nejdříve do médií. Řeknu ho nejdříve členům předsednictva.
Řekněte alespoň svůj základní pohled. Takže vy jste se nevzdal kandidatury proto, abyste umožnil další vládnutí s hnutím ANO?
Já se jí vzdal mimo jiné proto, abychom v ČSSD rozhodovali o dalším setrvání či nesetrvání ve vládě v klidné atmosféře. Nechtěl jsem, abychom se rozhodovali v napjaté atmosféře, kdy po mně premiér plive. Teď nemá žádný důvod po mně plivat, je v pohodě, může se zase cítit jako velký obchodník, který všechno zařídil. A my se můžeme rozhodovat, zda má smysl být s tímto obchodníkem ve vládě.
A má to smysl?
To řeknu opravdu až na předsednictvu.
Takže lidé budou zase v napětí, jestli tato země bude, nebo nebude mít vládu?
Kdyby bylo jenom na mně a já se rozhodoval jenom srdcem, tak bych řekl, že máme z vlády velmi rychle odejít.
Jste pro odchod?
Uvidíme v pátek, nechci totiž zároveň zpochybňovat postoje těch, kteří přicházejí s racionálními argumenty, abychom ve vládě zůstali.
Je to tedy otevřené a výsledek může být jakýkoliv?
Je to tak. Pokud zůstaneme ve vládě, tak podle mého názoru pomůžeme České republice, aby tady nebyla například nějaká vláda ANO s SPD, komunisty nebo přeběhlíky. Ale na druhé straně sami sebe odsuzujeme k tomu, že budeme muset v dalších měsících snášet další vrtochy a schválnosti Andreje Babiše.
