Martin Nejedlý se už v roce 2017 na uzavřeném jednání tajně setkal s šéfem státní firmy Rosatom Alexejem Lichačevovem. Bylo to předtím, než vláda začala připravovat tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany za minimálně 160 miliard korun. Jak tehdy napsal Respekt, Lichačevov se s Nejedlým setkal na příkaz týmu prezidenta Vladimira Putina. Nejedlý tvrdil, že u něj lobboval za to, aby s obří firmou mohly při jejích zakázkách po Evropě spolupracovat české firmy.
Nyní do Moskvy míří poradce prezidenta znovu. A to ve chvíli, kdy se příprava největší zakázky v historii Česka komplikuje. Vláda sice doteď s vypsáním tendru spěchala a vypadalo to, že ho spustí do konce roku. Chtěla přitom respektovat přání prezidenta Miloše Zemana, aby dopředu nevylučovala právě Rosatom, i když účast této ruské společnosti považují české tajné služby za vysoké bezpečnostní riziko. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale v pondělí překvapivě otočil. A prohlásil, že podle něj by 10 měsíců před volbami o tak důležité věci už jeho vláda rozhodovat neměla.
Martin Nejedlý redakcím Aktuálně.cz a Respekt nyní další cestu do Moskvy na přímý dotaz potvrdil. Ale trvá na tom, že se zástupci Rosatomu o zásadní zakázce jednat nebude. Co v Rusku bude tedy dělal, prý oznámí později. "Rozhodně nejedu řešit Dukovany a Rosatom, to nespadá do mé kompetence," uvedl pro Respekt a Aktuálně.cz Nejedlý.
Zahraniční politiku Česka má ze zákona na starosti vláda. V její kompetenci je i příprava jaderného tendru. Nicméně ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) o cestě, která se má dle plánu odehrát na konci týdne, nic netuší. "O této cestě informován nejsem," řekl.
Potká se Nejedlý s poradcem Putina?
V roce 2017 nebyl Nejedlý pouze za vedením společnosti Rosatom. O několik měsíců dříve vyrazil také za zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Vladimira Putina Jurijem Ušakovem. Někdejší dlouholetý diplomat v Kremlu představuje těžkou váhu, má přímý přístup k Putinovi, který s ním probírá svou agendu. Nejedlý ale později uváděl, že cesta byla soukromá a účastnil se jeho sedmdesátých narozenin.
Dotaz, zda se nyní Nejedlý plánuje znovu potkat právě s Ušakovem, poradce Zemana neozodpověděl. "Důvody vám oznámím, jakmile dostanu povolení," řekl jen Nejedlý.
Nejedlého ruské podnikání
- Martin Nejedlý v Rusku žil deset let (v 90. letech minulého století). Co přesně tam dělal, dosud není jasné. S Ruskem je ovšem spjato i Nejedlého soukromé podnikání v Česku.
- V roce 2007 v Česku společně s ruským ropným gigantem Lukoil založil firmu Lukoil Aviation Czech, která dodávala letecké palivo na český trh. Měsíc po svém vzniku získala firma lukrativní obchod na dodávky kerosinu pro Letiště Praha.
- O rok později začala pohonné hmoty dodávat i Správě státních hmotných rezerv. Protože závazky společnost neplnila jak měla, soud rozhodl o zaplacení smluvní pokuty zhruba 30 milionů korun. Ty ale firma neměla. Prezident Miloš Zeman řekl, že pokud pokutu Nejedlý nezaplatí, bude muset jako jeho poradce skončit.
- Jak tehdy zjistila Mf Dnes, Nejedlý nezaplatil ani korunu, přesto na Hradě mohl zůstat. Peníze totiž den po vynesení rozsudku poslal přes prostředníka přímo ruský gigant Lukoil. Ten do zadlužené firmy dle zprávy o její likvidaci poslal ve třech splátkách kolem 180 milionů korun.
- Čím se Nejedlý živí dnes, není veřejně známé. Na Hradě působí beze smlouvy a bezplatně. Jen na ústní dohodu s prezidentem.
- V roce 2018 do policejního protokolu uváděl Nejedlý jako zaměstnání post jednatele ve společnosti Famos Trading. Ta v rozporu se zákonem nezveřejňovala účetní závěrky.
Cestu zařizuje ruská vicepremiérka
Dostat se do Ruska nyní není jednoduché. Země se kvůli koronaviru uzavřela. Martin Nejedlý je ale držitelem českého diplomatického pasu, který získal, i když s Hradem nemá žádnou písemnou poradenskou smlouvu. Zda ho nyní hodlá použít, není jasné.
Na tom, aby mohl do Ruska dorazit, podle něj pracuje přímo vicepremiérka Taťjana Golikovová zodpovědná za zdravotnictví. "Prozatím nevím, zda odcestuji. Čekám, zda dostanu povolení kvůli situaci s koronavirem. Schvaluje se to na úrovni ruské vicepremiérky," potvrdil Nejedlý. Po návratu do Česka bude dle pravidel poradce prezidenta čekat karanténa a test.
Přitom se Nejedlý nemusí spoléhat jen na omezené pravidelné linky z Prahy do Moskvy. Ve hře je i to, že si pronajme soukromé letadlo.
Zeman dlouhodobě prosazuje Rosatom
Prezident Zeman ruskou účast v největší české zakázce v historii dlouhodobě podporuje. Když byl v Dukovanech v roce 2017, tak sdělil, že by nebyl proti tomu, kdyby zakázku dostali Rusové i bez výběrového řízení.
Když pak Zeman jednal letos v červnu se svým expertním týmem, a to za účasti ministra průmyslu Karla Havlíčka, dal najevo, že žádné vyřazování ruských či čínských společností by podle něj nemělo nastat. "Expertní tým odmítl ideologická kritéria při vyhlašování tendrů na významné stavby," napsal tehdy na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Vláda nyní do funkce předsedy antimonopolního úřadu, který v budoucnu bude posuzovat legálnost dukovanského tendru, vybrala úředníka Petra Mlsnu. Toho dopředu označil za svého favorita i prezident Zeman. A pozval ho do Lán. Stalo se tak ještě před vypsáním výběrového řízení, které protikorupční experti označili za neprůhledné. Vláda dle nich nelegálně tajila i jména přihlášených a nakonec jí jmenovaná komise tří úředníků vybrala právě Mlsnu.
Zeman také opakovaně útočí na kontrarozvědku BIS, která doporučuje, aby vláda vůbec ruskému Rosatomu nedala možnost se tendru účastnit. Jejího šéfa Michala Koudelku prezident roky odmítá povýšit na generála.
Aktuálně.cz už také informovalo, že Hrad najal někdejšího vysokého důstojníka BIS Jiřího Roma. Ten posléze vypracoval zprávu o údajných manažerských pochybeních Koudelky, kvůli kterým by ho podle Zemana měl premiér Babiš odvolat. Hrad dokument odmítá zveřejnit. Babiš zatím Koudelku odvolat nechce. Šéf BIS bude mandát obhajovat příští rok v létě.
Například v čerstvé výroční zprávě za loňský rok dostavbu Dukovan BIS přímo nejmenuje, nicméně ukazuje na strategické energetické projekty s rizikem, že nepřátelské mocnosti budou Česko vydírat. "Mohlo by dojít zejména ke zneužití přístupu k velkému objemu citlivých informací (osobních, ekonomických, bezpečnostních) či vytvořením závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele a následným podmiňováním dokončení projektu ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky," varuje kontrarozvědka.
Proti tomu, aby vláda do tendru Rosatom přizvala, se minulý týden postavili senátoři i opozice.
Stavba nového bloku Dukovan
- O obří zakázku na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany mají kromě ruského Rosatomu a čínské firmy China General Nuclear Power zájem další čtyři společnosti: francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.
- Dle plánu by dostavba měla přijít na 160 miliard korun. Experti ale varují, že všechny dosavadní projekty stavby jaderných elektráren ve Finsku, Francii či Velké Británii se výrazně prodražují a zdaleka tak nemusí jít o konečnou částku.
- Na financování výstavby se podle původní dohody český stát měl podílet zhruba 70 procenty, zbylých 30 procent měla zaplatit polostátní energetická společnost ČEZ. Nakonec ale zřejmě bude celou stavbu financovat stát.
- Investice do jaderné elektrárny se bude následně splácet z výnosů z prodané elektřiny. Čím dražší stavba bude, tím více potom čeští spotřebitelé za elektřinu z jádra zaplatí. Dle vlády by ale měli naopak ušetřit.
- Začátek stavby se plánuje na rok 2029, plné spuštění o osm let později.
