Praha - Už více než dvacet let nedefilovala armáda při slavnostní vojenské přehlídce. Tradici založenou za první republiky už dnes oživí pochod uspořádaný k oslavám 90. výročí vzniku Československa.
Po dlouhé odmlce se tak vrací akce, které se polistopadoví politici dlouho báli - spojení s propagandistickým účelem přehlídek z minulého režimu bylo až příliš silné.
"Devadesáté výročí je pro tuto akci ideální příležitostí. V roce 1998 bylo možná ještě příliš brzy. Doba nazrála až teď," myslí si Michal Burian z Vojenského historického ústavu.
Organizátoři pochodu - kterého se kromě stovek vojáků a jejich techniky zúčastní také policie a složky Integrovaného záchranného systému - kladli velký důraz na kontinuitu s prvorepublikovou tradicí.
"Nebude to demonstrace síly jako v minulém režimu, kdy na Letenskou pláň vyjelo třeba sto tanků. Chceme představit jednotlivé složky naší armády," vysvětluje historik.
Prvorepubliková armáda se zaměřovala spíše na akce menší, ale velmi působivé. Například při dvacátém výročí bitvy u Zborova zinscenovali vojáci výjevy z této události.
Opulentní propaganda
Armáda tak přes značný rozsah akce odmítla opulentní pojetí uplatňované za komunistického režimu, na nákladech se snažila co nejvíc ušetřit. Celkově by se měly náklady vyšplhat zhruba na 17 milionů korun.
Rezignovala také na obvyklé místo konání - pražskou Letenskou pláň - a pochodovat bude po Evropské třídě v Dejvicích.
Vyhnula se tak lokalitě, kterou každých pět let využívaly komunistické vlády - přihlížející na improvizované tribuně - k mohutným demonstracím síly a připravenosti k boji se západním nepřítelem.
Naposledy se tak stalo v roce 1985. Další přehlídka se pak měla uskutečnit o pět let později v roce 1990, ale nový demokratický režim už o podobnou akci neměl zájem.
Vítání egyptského krále
Historie vojenských přehlídek na území dnešní České republiky se začala psát krátce po vzniku samostatného Československa. Akce se konaly u příležitosti všesokolských sletů, takzvaných branných dnů, armádních dnů či při různých významných výročích.
Archivy připomínají například významné defilé československých sil uskutečněné na pražském Vypichu v roce 1929, kdy se před zraky prezidenta Masaryka a egyptského krále Fauda připomnělo několik oddílů pěchoty, jezdectva a více než šest desítek letounů.
Ještě několik let po skončení druhé světové války vycházely vojenské přehlídky z modelu nastaveného v letech 1918 až 1939.
Například návrat československých jednotek z východní i západní fronty do Prahy 17. května 1945 - spojený s přehlídkou směřující z Václavského náměstí na Staroměstské - v sobě ještě nenesl třídně politický prvek.
Chyběla pokroková hesla a nikdo tehdy nepotlačoval úlohu vojáků bojujících po boku západních armád.
Stovky tanků a rakety
Přechod armády pod křídla komunistické strany, který započal v roce 1948, proměnil i tvář vojenských přehlídek.
Po roce 1951 se pak začal ještě více klást důraz na budování armády socialistického typu podle sovětského vzoru. Direktivám mocného východního spojence se podřídily i slavnostní pochody.
V době normalizace se kvůli značným finančním nákladům tyto monstrózní akce pořádaly pouze jednou za pět let. Defilovaly při nich stovky tanků, tisíce vojáků a nechyběly ani rakety.
