Oblast kolem vodní nádrže Nové Mlýny se zdá být nevyčerpatelným zdrojem archeologických nálezů. Našly se zde stopy ze starší doby bronzové, objevy po římském vojsku z prvních století našeho letopočtu i nejstarší keramická soška na světě, Věstonická venuše.
Nedaleko nálezu římských památek se nachází také pohřebiště Mušov-Roviny, největší známá nekropole severně od Dunaje z doby stěhování národů. Od května badatelé nově prozkoumali a identifikovali více než 80 hrobů. "Společnost MND staví na tomto území solární elektrárnu. Z toho důvodu spolufinancovala výzkum a umožnila nám tak odkrýt víc hrobů, než by bylo jinak možné," vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Zuzana Loskotová z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd.
Výzkum oblasti Mušov-Roviny probíhá s přestávkami už od roku 2009, za tu dobu archeologové prozkoumali 79 hrobů, zatím se ale nesetkali s tak významnými objevy jako nyní.
Odhalili totiž část nekropole s řadou hrobů elitních příslušníků Langobardů. Od běžných hrobů se liší především svou velikostí a složitější konstrukcí. "Hrobová jáma je velká tři metry a hluboká přes dva metry. Má dřevěnou komorovou konstrukci, nosné trámy v rozích a výdřevu po stranách. V těchto hrobech se také našla honosnější výbava," popisuje Loskotová.
Germánský kmen pocházející původně z dolního Polabí v severním Německu se odtud na přelomu 4. a 5. století vydal na jih a usadil se mimo jiné i na území Čech a Moravy. Zde zůstal až do druhé poloviny 6. století, kdy na českém území vznikl první slovanský stát ve střední Evropě, Sámova říše.
Kvůli útokům Avarů se však ještě ve druhé polovině 6. století Langobardi přesunuli do Itálie, kde vytvořili království existující až do roku 774. I přes zánik vlastního státu si Langobardi uchovali moc v několika významných vévodstvích a knížectvích po celé Itálii. Dnes je po nich pojmenována oblast Lombardie na severu Itálie s hlavním městem Milánem.
O tehdejší společnosti germánského kmene v době, kdy pobývali na našem území, však vědci příliš nevědí. "V době, kdy obývali naše území, pravděpodobně fungovali jako kmenová společnost, ale je to samozřejmě otázkou dalšího výzkumu," říká Loskotová.
V tom by vědcům mohly pomoci také nové objevy z pohřebiště v Mušově. Unikátním nálezem jsou dvě stříbrné mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny 6. století, které se do té doby na našem území nenašly. Dokazují, že zdejší langobardská elita udržovala kontakty s oblastí severní Itálie, odkud mince pocházejí.
Kromě mincí našli vědci v hrobech elitních bojovníků meče, kopí nebo hroty šípů. Zřejmě tedy šlo o vojenskou družinu, která pravděpodobně doprovázela náčelníka. V bohatých ženských hrobech zase archeologové nalezli spony, pestrobarevné korálky z náhrdelníků a části opasků. Mezi nimi byla také spona vykládaná cennými polodrahokamy dováženými až z území dnešní Indie.
Všechny objevené hroby na pohřebišti byly podle archeologů patrně již krátce po pohřbu vykradeny, což v případě langobardských pohřebišť není neobvyklé. Důkazem může být nezvyklé rozložení kostí v hrobě, které svědčí o manipulaci s tělem ve chvíli, kdy došlo k částečnému nebo úplnému rozpadu měkkých tkání. "Výbava těchto hrobů musela být opravdu exkluzivní, když jsme i tak byli schopni nalézt tolik vzácných artefaktů," míní Loskotová.
Spolu s lidskými kostrami byly na pohřebišti nalezeny také kosti zvířat, nejčastěji psů a koní, které Langobardi vkládali do lidských hrobů. Nejvýznamnějším objevem je samostatný hrob koně, podobný objev v této oblasti zatím učiněn nebyl. Informace z jiných pohřebišť ale vypovídají o tom, že pohřbívání zvířat s elitními příslušníky kmene patřilo ke zvykům Langobardů.
"Představuju si to tak, že válečník byl na svou poslední cestu doprovázený svým psem nebo koněm," vysvětluje Loskotová. Samostatný hrob koně byl nalezen poblíž místa nálezu ostatků, které podle výzkumníků mohly patřit náčelníkovi kmene. Domnívají se tak, že byl kůň pohřben společně s ním.
Všechny nálezy se přesunou do laboratoří k dalšímu zkoumání. O kostry se budou zajímat antropologové. Slibují si dozvědět se bližší informace o výživě, nemocech a zraněních tehdejších lidí nebo o migraci obyvatelstva. Výhodou jsou nové možnosti týkající se například genetického výzkumu. Kovové předměty budou vědci zkoumat především kvůli jejich složení.
Terénní bádání v oblasti Mušov-Roviny by mělo probíhat do konce července. "Ještě nás čeká 22 hrobů, takže nás může ledacos potkat," doufá Loskotová.
